Existuje několik základních pravidel, která musíte při přípravě polévky dodržet, aby její výsledná chuť byla dokonale vyvážená. I v případě polévek platí „méně je více”. Důležité je mít kvalitní suroviny a zbytečně je nepřekombinovat.

Jak to bylo dříve

Dříve se polévky připravovaly téměř každý den a hospodyňka dbala na to, aby se polévky neopakovaly nikdy dříve než za 14 dnů. V „rukávu” tak kuchařka měla 14 druhů polévek plus nějakou tu slavnostnější pro vzácné příležitosti či svátky. Důležité také bylo, aby se polévka odlišovala od hlavního jídla, a to jak svou konzistencí, tak chutí i barvou. Rajská polévka se tak nikdy nepodávala k plněným paprikám, hrachová zase ke špenátu, nudlová před těstovinovým obědem apod. Nezahuštěné polévky s masem předcházely sytým bramborovým nebo bezmasým pokrmům, naopak zahuštěné masité polévky se podávaly se zeleninovými obědy nebo k ovocným knedlíkům. V neposlední řadě byla nutná pestrost, kterou hospodyňka docílila různými zavářkami, vložkami, zeleninou, kořením či vylepšeními jako jsou žloutek či smetana.

Moc mrkve

Nepodařila se polévka podle vašich představ? Možná jste někde udělali chybu. Nejčastěji kuchařky používají příliš mnoho mrkve, a to ve snaze dodat hostům co nejvíce zdravé zeleniny. Jenže mrkev je příliš sladká, a když to s ní přeženete, těžko se pak dochucuje. Kořenová zelenina by se měla dávat v poměru 100 g na 1500 ml vody. Ze začátku si zeleninu odvažte, později už správné množství budete mít jistě v oku.

Nebojte se sádla

Nespokojenost s výslednou chutí může být způsobena i tím, že nepoužíváte jinou zeleninu než kořenovou. Rozhodně se nebojte použít i jiné druhy, jako třeba květák, kedlubnu, hrášek nebo kousek kapusty. Výsledná chuť bude zajímavá a netradiční. A nemějte ani strach z másla a sádla, naberte na lžíci hrudku a vyklopte ji do polévky. Polévka bez mastných ok na hladině není polévka. Babičky zahušťovaly polévky moukou a vodou, pokud se tomuto způsobu vyhýbáte, použijte další osvědčený trik, k zahuštění využijte žloutky nebo šlem po vaření krup, vloček či rýže.

Hovězí i vepřové kosti

Nepodceňujte ani správné odměřování surovin, pokud nejste zkušení „polévkáři” a spoléháte se na postup „od oka” a „přiměřeně”, výsledkem je buď příliš hustá nebo řídká polévka, někdy se krémová polévka podobá spíše řídké kaši. Na vývar používejte i hovězí kosti a maso vybírejte s tukem a s mnoha vazivovými tkáněmi, tak dodáte polévce dokonalou chuť. Drůbeží vývar je zase nejlepší ze slepice a nebojte se ani vepřových kostí, které naše babičky hojně využívaly. Největším prohřeškem jsou bujony v kostce a univerzální kořenící směsi. Nejenže obsahují glutamáty a spoustu chemie, ale polévky pak budou chuťově jedna jako druhá.

Zdroje: makova-panenka.cz, www.ricettedellanonna.net