Žaludek se neptá, jaká je doba nebo jestli máte na účtu dostatek peněz. Když v něm kručí, je potřeba ho nasytit. Jak to udělat levně?
Ceny potravin tryskem stoupají a spousta z nás řeší, jak vyjít s penězi. „Všechno je tak předražené. Už se skoro do těch obchodů bojím chodit,“ stěžuje si čtenářka Lidka z Prahy a dodává, že její nákupy se odvíjejí od slevových akcí. „Už si dávno nekupuju věci, na které mám chuť, ale řeším cenu. Spoustu potravin jsem ze svého jídelníčku vypustila nebo je nahradila levnější variantou. Ale i tak žiju od výplaty k výplatě. A to se opravdu snažím šetřit! Nedávno jsem stála frontu na levná vajíčka a skoro jsme se o ně poprali,“ dodává čtenářka.
Ano, drahota je zlá. A bývala i dříve, za dob našich babiček. Ty se s ní ale dokázaly vypořádat s grácií. Řešením bylo vařit prostá, ale sytá jídla se spoustou výživných látek. Zkuste to i vy!
Jak vařit levně a zároveň zdravě, se podívejte ve videu:
Polévka vždycky nasytí
Když se řekne syté a levné jídlo, každému se vybaví pořádný hrnec polévky. A přesně na tu sázely i naši babičky. Polévky se jedly k obědu, večeři a leckdy i k snídani. Základem polévek byly odjakživa brambory, kořenová zelenina nebo luštěniny. Aby jídlo nasytilo co nejvíce hladových krků, zahušťovalo se krupicí, strouhaným bramborem, jíškou, ovesnými vločkami, rozkvedlaným vejcem nebo záklechtkou (směsí mléka a hladké mouky).
Dnes se polévkový trend zase vrací. A není divu – polévku si můžete nalít do zavařovačky a vzít si ji s sebou do práce, kde si ji jednoduše ohřejete v mikrovlnce. Když k ní zakousnete dobré pečivo – chleba nebo rohlík – uvidíte, že vám nic nebude chybět. Mezi nejoblíbenější české polévky patří bramboračka, zelňačka, kyselo, kulajda, česnečka, vývar (hovězí, slepičí nebo kuřecí).
Kulajda skvěle zasytí a zahřeje.
Brambory na tisíc způsobů
Tyhle hlízy pochází původně z Ameriky. Do Čech se dostaly v 17. století, ale popularitu získaly až o sto let později. Výhodu brambor je jejich nenáročnost pěstování. A vzhledem k tomu, že to hlavní z nich bylo ukryté v zemi, žádné války ani pogromy je nezničily, což spoustu našich předků zachránilo před smrtí hladem.
„Ten, kdo má doma brambory, je bohatý,“ říkalo se kdysi. A byla to pravda. Brambory se dají připravit na tisíc způsobů. Od klasické kaše, po škubánky, šišky s mákem, placky nebo zapečené pokrmy. Můžou být servírované jak na slano, tak i na sladko, takže s nimi nikdy není nuda. Navíc obsahují velký podíl vitaminu C a jsou zdravé. Investice do brambor se určitě vyplatí.
Brambory jsou syté a obsahují vitamin C.
Sázka na luštěniny a obiloviny
Luštěninám se kdysi přezdívalo „maso chudých“. Jsou levné a navíc i hodně výživné. V čočce, hrachu a fazolích najdete hodně kvalitních bílkovin a minerálních látek. Pokud do jídelníčku přizvete i celozrnné obiloviny (pohanka, jáhly, ovesné vločky) dodáte tělu sacharidy a vlákninu.
Všechny tyhle sušené plodiny koupíte ještě za slušnou cenu a klidně z nich navaříte pro regiment. Dobrá je třeba čočková polévka, čočka na kyselo, hrachová kaše, hrachová polévka, párek s fazolemi… Nebo jako snídaňovou variantu můžete vyzkoušet ovesnou, pohankovou nebo jáhlovou kaši.
Luštěniny jsou levné a dodají tělu bílkoviny.
Sezónní zelenina
Kdysi stála zelenina pár korun, dneska už patří mezi dražší zboží. Ale třeba taková kořenová zelenina (mrkev, petržel, celer) jsou ještě docela levné. Pokud budete mít štěstí a v zeleninovém koutku koupíte ve slevě nějaký ten květák, kedlubnu nebo pórek, můžete pak zkusit „suchou polévku“, což je dušená zelenina s trochou soli. Když ji pak naservírujete s opraženou strouhankou a máslem, všichni se budou olizovat. Co se týče zeleniny, můžete také využít výprodejových bedýnek různých supermarketů.
Kaše a nákypy
Tahle jídla milují hlavně děti, protože jsou sladká a lahodná. Řeč je o krupicové kaši, rýžové kaši s mlékem nebo strouhankové kaši, která se ještě smíchává s ořechy a ovocem. Dobrá je i žemlovka, kde můžete „utopit“ zbytky bílého pečiva.
Zdroje: www.idnes.cz, www.prostreno.cz
