Opeňka měnlivá dostala jméno podle toho, že roste okolo pařezů a kmenů stromů
Zdroj: Mirko Graul / Shutterstock.com

Jarní houby: Jaké druhy můžete najít už nyní? Poznáte, které jsou jedlé?

Jarní houby nejsou jen známé smrže, kačenky české či o něco později vyrůstající čirůvky májovky. V lesích a na loukách se objevují i druhy méně známé, ale přesto zajímavé, řada z nich i kuchyňsky. Představíme si některé z těch jedlých

Začněme šťavnatkou březnovkou (Hygrophorus marzuolus), již můžeme nacházet v teplejších letech v lesích jehličnatých, smíšených i listnatých už v březnu. Její růst zastavuje až teplý květen. Často bývá její nenápadný šedavý klobouk zakrytý mechem, jehličím nebo listím, ale protože je poměrně velká (klobouk může měřit až 10 cm), oku pozorného houbaře neunikne.

Březnovka. Často bývá její nenápadný šedavý klobouk zakrytý mechem Štavnatka březnovka. Často bývá její nenápadný šedavý klobouk zakrytý mechem Zdroj: Shutterstock.com

Dalším důležitým rozpoznávacím znakem jsou typické, zvláštně zprohýbané, masité našedlé lupeny a stejně zbarvený pevný dlouhý třeň. Pokud sbíráte populární čirůvky havelky (které rostou ovšem až na podzim), tak právě jim se tato šťavnatka trochu podobá. Březnovka je výborná jedlá houba, ale protože je poměrně vzácná, byla zařazena do Červeného seznamu hub mezi ohrožené druhy, a tudíž se doporučuje ji nesbírat.

Jinou zajímavou houbou jarních lesů je destice chřapáčová (Discina ancilis). I tato je jedlá a patří k velkým druhům, její hnědé laločnaté zprohýbané klobouky připomínají trochu ucho Jidášovo a jsou velké až kolem 12 cm.

Zajímavou houbou jarních lesů je destice chřapáčová Zajímavou houbou jarních lesů je destice chřapáčová Zdroj: Shutterstock.com

Hnědé kalichy vyrůstají z tlejícího dřeva starých jehličnanů, většinou smrků. Využití nachází destice chřapáčová i v kuchyni hlavně proto, že v tuto dobu příliš druhů hub neroste, vyznačuje se však zajímavou jemnou chutí. Při dušení nebo rychlém opečení na tuku rychle změkne, hodí se rovněž do směsí se zeleninou a nudličkami masa.

Kvality závojenky podtrnky dovedou ocenit především její znalci Kvality závojenky podtrnky dovedou ocenit především její znalci Zdroj: Shutterstock.com

Kvality další nenápadné houby, závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) dovedou ocenit především její znalci. Tento druh se objevuje často ve skupinách, někdy i velmi hojně mimo les, v zahradách či parcích. Tedy právě tam, kde roste i její mnohem známější sestra čirůvka májovka. Často právě oba druhy vyrůstají v sousedství a méně zkušení houbaři je mohou zaměnit. Dobrým poznávacím znamením je, že podtrnka, jak její druhové jméno naznačuje, roste pod růžokvětými dřevinami, hlavně peckovinami (tedy „trnkami“). Od májovky se liší i vzhledem, její lupeny jsou u dospělých plodnic nejprve bělavé a později masově růžové. Na rozdíl od májovky, jejíž vůně bývá přirovnávána k mouce, podtrnka voní lehce po okurkách. V kuchyni se doporučuje ke konzumaci v čerstvém stavu, rozhodně ji nesušte či nezamrazujte. Výborná je na dušení a do omáček, při tepelné úpravě pěkně rozvine svoji nezvyklou vůni. Podtrnka však nevyniká výraznou chutí, takže pokud si ji chcete opravdu vychutnat, připravujte ji například se šalotkou, bylinkami a s kořením raději šetřete.

Co se týče možnosti záměny, podtrnka je značně podobná jedovaté závojence vmáčklé (Entoloma rhodopolium), která je však větší a má světlejší klobouk. Hlavně však začíná růst až v létě, takže v praxi k záměně těžko může dojít.

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) dostala jméno podle toho, že roste okolo pňů, tj. pařezů a kmenů stromů. V teplejších letech se objevuje již v dubnu, její růst kulminuje v květnu a v červnu. Mezi poučenějšími houbaři má skutečně vynikající pověst a leckdo ji přirovnává z hlediska kuchyňského využití k bílým hřibům, masákům, liškám a dalším vyhlášeným lahůdkovým druhům.

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) - okraj klobouku zůstává hnědý. Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) - okraj klobouku zůstává hnědý. Zdroj: ArgenLant / Shutterstock.com

Hnědožluté klobouky opeňky jsou jen 3–6 cm široké, později a hlavně za vlhka na okrajích tmavší, naspodu mají bledé, pak až rezavohnědé lupeny. Roste velmi hojně od jara do zimy v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích na pařezech a mrtvých kmenech různých listnáčů, méně i na smrku.

Opeňka měnlivá je sice dost podobná větším plodnicím jedovaté čepičatky jehličnanové (Galerina marginata), která se liší lehce rýhovaným okrajem klobouku a přitiskle šupinkatým třeněm, roste však až na podzim.

Malé, jen 1–2 cm velké hnědé kloboučky penízovky smrkové vyrůstají na tenkých, pouze 1–2 mm širokých třeních Malé, jen 1–2 cm velké hnědé kloboučky penízovky smrkové vyrůstají na tenkých, pouze 1–2 mm širokých třeních Zdroj: Shutterstock.com

Při jarní procházce probouzejícím se lesem můžete narazit i na houby naopak téměř neviditelné. Malé, jen 1–2 cm velké hnědé kloboučky penízovky smrkové (Strobilurus esculentus) vyrůstají na tenkých, pouze 1–2 mm širokých třeních z ležících smrkových šišek. Objevíte je, jen když se pozorně zadíváte – zpravidla pak ale zjistíte, že těch kloboučků jsou desítky či dokonce stovky.

Tato droboučká houba je překvapivě chutná. Ovšem abyste si na ní opravdu pochutnali, musíte jich nasbírat opravdu hodně. K jídlu se hodí pouze kloboučky, proto se ke sběru dokonce doporučují nůžky, jimiž je lze pohodlně ostřihávat.

Další z velké rodiny penízovek, které se objevují v průběhu dubna, je penízovka dubová Další z velké rodiny penízovek, které se objevují v průběhu dubna, je penízovka dubová Zdroj: Shutterstock.com

Další z velké rodiny penízovek, které se objevují v průběhu dubna, je penízovka dubová (Gymnopus dryophilus). Její klobouky se vyznačují bledě okrovým až nahnědlým zbarvením a bělavými lupeny. Jsou o něco větší než miniaturní kloboučky penízovky smrkové, 2–5 cm široké, v mládí zvonkovitě sklenuté. Roste velmi hojně od února ve všech lesích, na všech typech půd. Je rovněž jedlá a stejně jako její penízovka smrková se hodí hlavně do polévek.

Ucháč obrovský je velmi kvalitní a v kuchyni všestranně upotřebitelná houba Ucháč obrovský je velmi kvalitní a v kuchyni všestranně upotřebitelná houba Zdroj: Shutterstock.com

Naši jarní vycházku za houbami zakončíme druhem trochu podobným populárním smržům. Je jím ucháč obrovský (Gyromitra gigas), velmi kvalitní a v kuchyni všestranně upotřebitelná houba. Plodnice této houby jsou stejně jako u smržů duté, vysoké 6–15 cm a stejně široké nebo trochu užší. Ucháč obrovský roste především v jehličnatých lesích na kořenech odumřelých stromů nebo na tlejících pařezech, hlavně smrkových.

Největší zádrhel při sběru ucháče je v jeho podobě s jedovatým ucháčem obecným Největší zádrhel při sběru ucháče je v jeho podobě s jedovatým ucháčem obecným Zdroj: Shutterstock.com

Největší zádrhel při sběru tohoto krásného ucháče je v jeho podobě s jedovatým ucháčem obecným (Gyromitra esculenta). Ten je však menší a jeho klobouk kaštanově hnědý, tedy podstatně tmavší, také jeho mozkovité „závity“ na klobouku jsou hustší. Nicméně sběr ucháče obrovského lze doporučit opravdu jen těm, kteří oba druhy spolehlivě rozeznají.

OPEŇKY S PAŽITKOU

Opeňky měnlivé mají příjemnou vůni a jejich chuť, podobně jako u jiných dřevních druhů hub, umocní příprava na másle s čerstvými kuchyňskými bylinkami. K přípravě budete potřebovat kromě hub samotných jen máslo, sůl a pažitku. Nejprve v přepuštěném másle orestujte kloboučky openěk, pak je osolte a vmíchejte pokrájenou pažitku. K tomu čerstvé pečivo a za chvilku máte delikatesní lehkou večeři.

Zdroj: Časopis Receptář, borovicka.blog.idnes.cz, Houby, česká encyklopedie (2003)

Akční letáky