obrázek z archivu ireceptar.cz

Je mléko zdravé?

Pít je, či nepít, to je to oč tu běží... Okolo mléka a mléčných výrobků se v posledních letech vyrojila spousta polopravd, pokusme se je uvést na pravou míru.

Podle některých názorů není mléko pro nás vhodné (pouze člověk prý pije mléko jiného savce), také prý zahleňuje a tloustne se po něm. Tato tvrzení jsou často založena na neúplných informacích vytržených z kontextu, případně se týkají jiných populací než Středoevropanů (nejčastěji Asiatů, kterým chybí enzym štěpící mléčný cukr - laktózu). Takže pít je, či nepít?

Pokud netrpíte intolerancí laktózy, mléko můžete pít i ve vyšším věkuPokud netrpíte intolerancí laktózy, mléko můžete pít i ve vyšším věkuAutor: Shutterstock.com / Jenny Sturm

Je mléko dobře stravitelné?

Mléko obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek a podílí se na prevenci různých onemocnění. Je zdrojem kvalitních bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Jsou velmi dobře stravitelné a na rozdíl od bílkovin masa obsahují méně purinových bází, tedy látek podílejících se na vzniku dny. Nositelem chuti v mléce je tuk, jehož obsah v prodávaném mléce závisí na stupni odstředění. Tuk je poměrně dobře stravitelný, přestože obsahuje vyšší množství nasycených mastných kyselin. Jedno procento tuků v mléce tvoří fosfolipidy, které jsou důležité pro činnost nervových buněk. V mléce je obsaženo velice málo cholesterolu - s výjimkou smetanových výrobků se tedy lidé s vyšším cholesterolem nemusí mléka bát. „Mléko obsahuje probiotické bakterie, které pomáhají snižovat vstřebávání cholesterolu. Pravidelné pití nízkotučného mléka a zařazení mléčných výrobků s obsahem tuku do 2 % tak může působit příznivě na snížení hladiny cholesterolu v krvi,“ popisuje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

Mléko jako zdroj vitamínů a minerálů

Mléko je i zdrojem vitaminů A a D a karotenů. V odstředěném mléce je jich menší množství než v plnotučném, jelikož se jedná o vitaminy rozpustné v tucích. Mléko obsahuje dále vitaminy skupiny B - především riboflavin, B12 a B3.

Mezi další složky mléka patří minerální látky. Nejvýznamnější z nich je vápník potřebný pro udržení normálního stavu kostí. Špatná životospráva s nedostatkem vápníku ve stravě vede k osteoporóze, která postihuje ženy i muže. Dostatek vápníku naopak pomáhá snižovat kazivost zubů a záněty dásní a zabraňovat i vzniku ledvinových kamenů: dokáže na sebe totiž vázat šťavelany, které se uplatňují při jejich vzniku. Doporučená denní dávka vápníku u dětí od 3 do 18 let je 900–1200 mg, u dospělých 1000 mg, těhotné a kojící ženy by měly denně přijmout 1500–2000 mg vápníku (250 mg vápníku obsahuje například 200 ml mléka, 150 ml jogurtu nebo 30 g sýra). „Vápník je přítomen například i v ořeších, máku, květáku nebo v brokolici. Tyto potraviny však obsahují i další látky, které společně s vápníkem tvoří nerozpustné soli. Ty tělo nedokáže dostatečně vstřebat a využije ho tak v daleko menším množství,“ objasňuje Kateřina Šimková.

Jogurt se zdravým ovocem, ideální kombinaceJogurt se zdravým ovocem, ideální kombinaceAutor: Shutterstock.com / JulijaDmitrijeva

Při intolaranci laktózy mléko škodí

V některých případech je nutné mléko omezit nebo jej ze stravy úplně vyřadit ze zdravotních důvodů. Jedním z nich je lékařsky potvrzená intolerance laktózy - neschopnost organizmu trávit a vstřebávat mléčný cukr (často bývá zaměňována za alergii na mléčnou bílkovinu nebo různé psychologické důvody a averze). Mléčný cukr laktóza je disacharid složený ze dvou monosacharidů (glukóza a galaktóza). Ke správnému využití je třeba dostatek enzymu laktáza, který se nachází v buňkách tenkého střeva. Pokud je ho méně, chybí nebo je jeho aktivita snížená, laktóza se správně nerozštěpí a při průchodu tenkým střevem na sebe váže vodu. Tím urychluje průchod tenkým střevem, v tlustém střevě se pak fermentuje – vzniká laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto pochody mohou způsobit obtíže, jako jsou bolest břicha, nadýmání, průjem nebo zácpa, nevolnost a zvracení, někdy i bolesti hlavy, ztráta koncentrace nebo zhoršení krátkodobé paměti. Laktózu přitom můžeme najít i v potravinách, kde bychom to nečekali - v sušenkách, pečivu, čokoládách, instantních výrobcích, chipsech, kukuřičných lupínkách nebo lécích.

  • Intolerancí laktózy geneticky trpí 90–100 % Asiatů, ale pouze 2–10 % Evropanů (místy až 20 %). Někdy vzniká vlivem poškození sliznice tenkého střeva (např. při neléčených formách celiakie, při Crohnově chorobě, po chirurgických výkonech na trávicím traktu nebo po chemoterapii či ozařování).

Kysané výrobky obsahují méně laktózy

Pokud se potvrdí diagnóza laktózové intolerance, obvykle na nějakou dobu mléko a mléčné výrobky ze stravy zcela vyloučíme a pak je začneme postupně zařazovat, musíme ovšem vyzkoušet, co náš organismus ještě snese.... V zakysaných výrobcích je laktózy méně díky působení mléčných bakterií a v tvrdých sýrech je její obsah velmi nízký – při výrobě většina laktózy přejde do syrovátky a zbytek se odbourá fermentací. Na trhu jsou k dostání i výrobky, v nichž je obsah laktózy minimální – bývají označeny nápisy Lactose free, Lactose low apod. Samotné mléko není dobré nahrazovat pouze sójovými nápoji. Ty mohou v některých případech obsahovat nevhodné tuky, kromě toho se v nich vápník nachází v menším množství a hůře využitelné formě.