Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) má delikátní chuť připomínající estragon i petržel. Spolu s petrželkou, pažitkou a estragonem tvoří proslulou směs „jemných bylin“, které Francouzi přidávají k řadě pokrmů, především rybích, ale i vaječných, drůbežímu masu i do salátových zálivek. Kerblík samotný je výborný ve smetanových polévkách a omáčkách, nebo s dušenou mrkví na másle.
Kerblík třebule
Jak pěstovat krblík?
Kerblík je kolem 30 cm vysoký, má jemně dělené, křehké listy a okoličnatá květenství. Pěstuje se jako jednoletka. Nejlépe se mu bude dařit na polostinném stanovišti. Zatímco středozemní aromatické bylinky voní tím více, čím větší dávku slunečních paprsků jim dopřejeme, kerblík je nejaromatičtější a nejvzhlednější naopak ve stínu.
- Prospívá v lehké, propustné, ale zároveň dostatečně zavlažované půdě.
- Daří se mu i na okenním parapetu, nejlépe na severně či východně orientované straně.
Čerstvé lístky po celý rok
obrázek z archivu ireceptar.cz
Kerblík se velmi snadno množí rychle dozrávajícími semeny. Semena dále rychle klíčí, lístky lze otrhávat již za měsíc až dva od vysetí (a právě mladé jsou nejchutnější). Můžete proto vlastní letní semena znova vysévat a zajistit si stálý přísun mladých listů kerblíku. V zimě lze kerblík pěstovat na okenním parapetu.
Nejlepší chuť mají listy kerblíku čerstvé a mladé. Sklízejte je proto ještě před tím, než rostlina rozkvete. K pokrmům je přidávejte, pokud to jde, až na závěr vaření – uchovají si tak chuť, vůni a více prospěšných látek. Listy kerblíku jsou bohaté na vitamíny, minerály a vonné silice podporují zdravé trávení. Aroma lístků lze uchovat nejlépe zmražením, nebo naložením do octa či oleje.
