Plodnici kotrče kadeřavého tvoří silně rozvětvené pletivo, které se dělí na ploché a na koncích nakadeřené větvičky, vyrůstající ze silného bělavého třeně zcela ponořeného v půdě. V mládí bývá kotrč bělavý nebo krémový, později špinavě hnědýá, někdy s tmavšími hranami na konečcích větvení.
Kotrč kadeřavý je v mládí světlý a bílý až světle okrový, postupně žloutne až do žlutohnědé barvy.
Kotrč získal i množství lidových jmen: baraní kule, beranice, beranička, bílá kotrč, borová kotrč, diviš, hromada, koterych, strapáč, třapáč, vořešník. Že měli kotrč naši předci v oblibě svědčí i zmínka J. S. Presla, který ve svém Všeobecném rostlinopise píše v polovině 19. století o kotrči jako o houbě blahochutné a velmi vážené, která se ve velkém množství přináší na trhy.
Kdy a kde kotrč hledat?
Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) roste ve starších borových lesích u jednotlivých stromů, najít jej můžeme od července do listopadu. Parazituje na kořenech borovice, kterým způsobuje hnilobu a díky tomu jej lesníci nevidí příliš rádi. Kdo jednou kotrč najde, měl by si pamatovat místo nálezu a v dalších letech jej znovu navštívit.
Rekordní úlovky
Plodnice kotrče kadeřavého bývá široká až 300 mm a dosahuje hmotnosti kolem 1 kg. K rekordním nálezům patří „úlovek“ z Polska, kdy v roce 1711 nalezl lesník v Turoszowě dva exempláře, z nichž větší vážil 20 kg a měřil 2,55 metru. Deník Venkov zmiňuje v září 1907 v rubrice Denní zprávy nález „obrovské houby“ v Litěninách na Pardubicku. Konkrétně se jednalo o „kotrč kadeřavou (Sparassis crispa), vážící 12 kg. 15 dkg. Houba měřila v koruně: 98 cm. délky, 66 cm. šířky a 32 cm. výšky. Vzdor tomu že houba spočívala na dubovém kořenu, kde roste kotrč štěrbáková (Sparassis laminosa) pokládá pí. M. Udrža1ová, jíž se houby té dostalo na lezenou houbu dle tvaru celého trsu i lupénkovitých větviček za kotrč kadeřavou. Naučný hospod, slovník uvádí, že kotrč dosahuje někdy až 80 cm. výšky i šířky; je tedy v Litěninách nalezený exemplář nevídanou vzácností. Celá houba je úplně zdravá a výtečné chuti.“ K parádním nálezům patří i čtyř kilový kotrč, kterého objevil v roce 2011 Jindřich Kalous.
Kotrč má velkou cenu. Luxusni restaurace jej vykoupí za cenu v řádu od 1000 do 5000 Kč dle velikosti a kvality.
Jindřich Kalous z Klášterce nad Orlicí našel nádherný kotrč kadeřavý.
Pozor na záměnu
Ačkoli ani další druhy kotrčů, které u nás rostou, nejsou jedovaté, měli bychom se naučit je rozeznávat a být při sběru velmi obezřetní. Další dva druhy totiž patří k vzácným houbám a zbytečně bychom jejich sběrem mohli ohrozit jejich výskyt. Oba vzácné druhy mají konce větviček klínovitě se rozšiřující a zvlněné, nikoliv kadeřavé:
- kotrč Němcův (Sparassis nemecii) – roste u paty kmene starších jedlí
- kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa) – jeho plodnice je živěji zbarvená a roste na kořenech dubů a buků
Falešná dršťková polévka a další pochoutky
Kotrč patří mezi houbaři k ceněným houbám, tedy pokud je mladý. Největší potíže způsobuje jeho čištění. V členité plodnici snadno ulpívají částečky substrátu, drobné nečistoty, ale i různý hmyz. Pro čištění se osvědčilo ponořit houbu „hlavou dolů“ do většího množství vody a důkladně vyplavit všechny nečistoty. Někdo radí na čištění využít vysloužilý zubní kartáček a proud tekoucí vody.
Kotrč kadeřavý patří k houbám, které se obtížně čistí.
Kotrč je velmi křehký, proto bychom s ním po sběru měli zacházet velmi opatrně. Co se týče skladování, patří k houbám, s jejichž zpracováním nemusíme úplně spěchat – nebývá červivý a nehnije. V chladničce či ve sklepě vydrží až týden a je možné ho konzumovat po částech. Kromě použití v polévkách (především falešná dršťková, bramboračka) či guláších lze kotrč i smažit nebo sušit a využít ho např. v omáčkách. Sušení kotrče je velmi snadné – stačí navléknout plodnici na provázek a sušit na vzdušném místě. Pokud je plodnice příliš velká, rozřežeme ji před sušením na menší kusy.
