Míchat, nemíchat, máčet nebo ne, odstát? Kolem krupicové kaše se může objevit mnoho otázek. V každém případě je naším cílem – bez ohledu na závěrečné ochucení kaše – kaše bez hrudek. Hrudky totiž mohou celé naše úsilí zničit během chvilky.

Místo jemné (dětské) krupičky můžete použít také obyčejnou krupici, rozdíl je jen v hrubosti mletí – zrnka krupice jsou o něco větší než zrnka krupičky (a ta zase o něco hrubší než u hrubé mouky). Takže pozor – rozhodně nepřimíchávejte krupičku do mléka rovnou z pytlíku, jak jistě většina z nás dělá. A jak dosáhnout ideálního výsledku?

Jak měřit?

Když se řekne krupicová kaše, určitě vás napadnou poměry a správné míry. Zde víme, že na jeden litr mléka patří osm zarovnaných lžic krupičky. Jenže to jako základní předpis surovin nestačí. Litr mléka je litr mléka, ale lžíce je pokaždé jiná a moderní lžíce jsou malé. Proto je lepší mít v kuchyni vždy jednu lžíci po babičce, právě na dávkování a ke starým kuchařkám. Tyto starší lžíce většinou mají přesně 15 ml. Když použijete menší lžíci, kaše pak bude příliš řídká. Tak se můžete dostat do koloběhu ředění a zahušťování a hrudkám se nevyhnete. Takže pro recept na krupicovou kaši je důležité nejen to, že se po vás chce 8 lžic krupičky. Je zásadní vzít v potaz, že se tím myslí 8 zarovnaných odměrných lžic o objemu 15 ml.

Namáčet – ano nebo ne? Souvisí to s hrudkami!

Ve většině receptů se setkáte s tím, že je krupičku lepší namočit, a to klidně i přes noc. Nabobtnalá, předem namočená krupice během vaření snáze změkne a méně dělá hrudky.

Jiné recepty zase pracují s krupicí jen tak, že se pomalu a za stálého míchání všlehává do mléka. Jak to tedy je?

Dětská krupička je nahrubo rozemleté pšeničné zrno, které k dobrému změknutí potřebuje pořádně nasáknout tekutinu, provařit a nabobtnat. Jinak krupička zůstane uvnitř tvrdá a kaše bude působit pocitově hrubě. Takže vždy alespoň na hodinu namočit.

Výhodou namočené krupičky je to, že když se začne zahřívat, začne zároveň hodně rychle bobtnat. A to je právě ten moment, který může při troše nepozornosti způsobit hrudky a žmolky. Nejnebezpečnější je první fáze vaření, kdy se obsah kastrůlku teprve přivádí k varu. V tomto momentě je potřeba kaši neustále míchat. Nejde zde o připalování, ale právě o předcházení hrudkám a žmolkům.

Trikem je to, že nejprve přivedeme k varu druhou, zatím nepoužitou polovinu mléka a teprve když téměř vře, tak k ní přilijeme první polovinu mléka s namočenou krupičkou. Tak se mléko ochladí a ihned je potřeba celou směs začít míchat metličkou, nebo vařečkou s rovným koncem.

Pomalé vaření je základ

Pravdou je, že krupicová kaše potřebuje skutečně neustálé míchání a pozornost. Čím pomaleji ji povedeme k varu, tím bude výsledek lepší. Ideální je střední síla plamene. Naše babičky na míchání podobných pokrmů nejraději používaly dřevěnou kvedlačku. Dostatečné provaření kaše je důležité kvůli stravitelnosti. Dlouhý var je nezbytný, zvlášť když kaši připravujete pro děti nebo lidi s citlivým zažíváním. Když začne kaše jemně pobublávát, ještě pár minut mícháme, aby pořádně změkla, a nakonec ještě vaříme, klidně další 3 minuty. Když kaše projde varem, hrudky se už tvořit nebudou. V tomto okamžiku ale naopak hrozí připalování, takže míchání je nutností. Čím déle budeme kaši vařit, tím lepšího dosáhneme výsledku. I pouhých pět minut mírného varu udělá skvělou krupicovou kaši, takže se vyplatí vydržet.

Zjemnění – základ chuti

U každého jídla, které zahušťujeme moukou nebo něčím podobným, je dobré na závěr přidat něco ke zjemnění. Máslo, ale i smetanu nebo třeba žloutek. U krupicové kaše je to máslo – doporučujeme kousek másla vhodit do kaše čerstvě odstavené z plotýnky. I pak bychom měli kaši ještě míchat, aby se máslo zcela vstřebalo.

Dochucení je jen třešnička na dortu

V dochucení většinou není umění, ale jen fantazie, která vám na stůl položí jídlo přesně tak, jak chcete. Někdy se ochucuje rovnou mléko – sladké nebo slané, používají se i netradiční druhy mléka. Mléko je možné dochutit cukrem, smetanou nebo medem.

Zdroje: www.prozeny.cz, www.kucharkaprodceru.cz