Dle lidových tradic by se o Vánocích mělo hodovat na všem, co se v daném roce urodilo. V oblasti Krušnohoří bylo na tabuli vždy devět chodů, protože toto číslo je symbolem štěstí. Nešlo však o žádné přejídání, ale o společné jídlo pro více lidí, kdy si z každého pokrmu vždy každý trochu odebral.
Na menu vánoční večeře ze 40. let 20. století se podívejte v tomto YouTube videu na kanále Chef Kristi Thyme to Cook:
Ztracený zvyk
Tento zvyk tzv. „Krušnohorské devítky“ se začal z běžných domácností vytrácet po druhé světové válce. Dnes se však opět navrací a často ji nabízejí i některé restaurace, a to pod německým názvem „Neunerlei“, které je také lidově označováno jako „Neinerlaa". Toto tradiční sváteční jídlo, kdysi hlavně hornických rodin, sedláků i měšťanů, bylo symbolem nejen vzpomínek na blízké a zásadní okamžiky, ale i mnoha přání, například dobrého zdraví, peněz a lásky.
Devítka přivolá třikrát více štěstí
Dle krušnohorské tradice má být na štědrovečerním stole devět pokrmů, protože právě toto číslo symbolizuje úplnost a zároveň přivolává zázraky. Údajně má večeře o devíti chodech původ v trojnásobku trojky, která byla považovaná za šťastné číslo. Věřilo se, že přináší třikrát více štěstí do celého příštího roku. Zároveň se jedná o křesťanskou symboliku a znamená ztrojení Nejsvětější Trojice: Otce, Syna a Ducha svatého.
Ve většině rodin nesměla chybět čočka nebo hrách.
Výběr pokrmů se liší dle regionů
Složení večeře nebylo v každé oblasti jednotné, ale lišilo se od vesnice k vesnici a od domu k domu. Každá rodina si totiž skladbu určovala sama dle svých možností. Každý pokrm měl však vždy svůj symbolický význam. Ve většině rodin ovšem nesměla chybět čočka nebo hrách, červená řepa, celer, brambory, jablka a houby.
Příslib a naděje na talíři
Čočku známe většinou jako symbol peněz, ovšem v Krušných horách je uctívána i jako požehnání do dalšího roku. Pro dostatek peněz se servírovaly knedlíky, díky nimž se přikutálí tolary. Podobný význam měly i ryby, které přivolávaly velký přísun peněz. Červená řepa byla symbolem zdraví, celer zase plodnosti a houby se jedly pro štěstí a radost ze života. Na tabuli nesmělo scházet ani kyselé zelí, a to proto, aby šla práce dobře od ruky a byla úspěšná a bohatá úroda. A brambory? Ty znamenaly spořivost a úctu.
Dvě zásadní pravidla
„I když se rituály a příprava jídel liší, dvě věci zůstávají pro všechny rodiny stejné. Neinerlaa patří na stůl pouze na Štědrý večer. A stejně tak je důležitý čas zahájení večeře, neboť by měla začít v okamžiku, kdy hodiny odbijí 18. hodinu. Tradice je zakořeněna v mnoha rodinách po celé generace a málokoho by napadlo ji nějak narušovat,“ vysvětluje Claudia Brödner z tiskového oddělení Tourismusverband Erzgebirge e.V.
Pro dostatek peněz se servírovaly ryby.
Bezová polévka
Mezi tradiční pokrmy štědrovečerní tabule patřila bezová polévka, která byla dochucená citronem, skořicí, hřebíčkem a rozinkami. Někdy to byla i polévka šípková se stejnými ingrediencemi, anebo stejně ochucený sleďový salát. V sousedním Německu je stále oblíbeným hitem.
Sladkokyselá čočka a celerový a bramborový salát
Na stole také nikdy nescházela sladkokyselá čočková polévka se špekem a bylinkami, stejně jako sladkokyselý celerový salát. Bramborový salát se připravoval jen k masu, ale od toho dnešního se lišil. Zpravidla se k vařeným bramborám dodala jen čerstvě pokrájená cibule, trocha hořčice a pokrájené okurky a jablka. Kdo mohl, přidal i smetanu.
Související články
Zdroje: www.seznamzpravy.cz, www.novinky.cz, www.stjoachim.eu
