Není nad domácí slivovici. Občas přijde chvíle, kdy se jeden panáček hodí. Třeba po mastném jídle je skvělým pomocníkem k lepšímu trávení. Jenže není slivovice jako slivovice. Jestliže vás po ní třeba pálí v krku, nebo nemá příjemnou vůni, není o co stát a nějaký krok nebyl při výrobě dotažen do konce a udělán správně. Základem pro naprosto kvalitní slivovici je optimálně vyladěný kvas. Víte, jak ho správně přichystat? Máme hned několik tipů.
Důkladná příprava ovoce
Pálit se dá každé ovoce, tradiční jsou však švestky. Jen musí být čisté, ideálně přezrálé, ale nenahnilé. Nevadí ani ty trošku červivé. Určitě se musí zbavit případných lístků a větviček. Většinou se doporučuje ovoce odstopkovat a vypeckovat. Ovšem pokud použijete ovoce s peckami, nic se neděje. Váš výsledný nápoj bude trpčí chuti, což ale nemusí být na škodu, protože někomu to tak chutná. Broskve je však nutné odpeckovat vždy.
Nádoby naplňte ovocem zhruba do dvou třetin objemu.
Nádoby na kvas
Sudy na kvas musí být naprosto čisté, nikdy nepoužívejte železné nebo od chemikálií. Nejlepší jsou dřevěné nebo plastové. Právě sudy z umělých hmot se používají nejčastěji. Jsou nejlehčí a manipulace s nimi je mnohem pohodlnější. Z hlediska objemu můžete vybrat nejrůznější variace. Vhodnější je sáhnout spíše po menších o objemu 50, 100 nebo 150 litrů. Velké sudy o objemu 200 litrů se podstatně hůře převážejí a manipulace s nimi je složitější. Kvůli ochraně před hmyzem a dalšími nečistotami je třeba sudy zakrýt, takže zvolená nádoba musí být uzavíratelná. Vznikající oxid uhličitý bude unikat přes kvasnou zátku, nebo alespoň zpod volně přiklopeného víka. Sud umístěte do prostoru, kde se teploty pohybují mezi 15 a 20 °C. Pod teplotou 10 °C se proces kvašení zastavuje. Čím vyšší teplota, tím je kvašení rychlejší. Výhodnější je pomalejší kvašení a 15 °C je ideální teplota, která by měla být stálá.
Kvalitní kvas potřebuje správný čas
Nádoby naplňte ovocem zhruba do dvou třetin objemu a přikryjte je víkem. Během několika dní začne probíhat lihové kvašení, při kterém bude unikat oxid uhličitý. Dužina ovoce se postupně rozpadne, začne se uvolňovat šťáva a konzistence se začne měnit na tekutou. Na povrch unikající kysličník postupně strhne vzhůru pevné části, kterým se říká kvasný klobouk, jež zabraňuje přístupu vzduchu i cizím mikroorganismům.
Při kvasném procesu postupně vznikající tekutina bublá, vlivem uvolňujícího oxidu uhličitého.
Letní ovoce obvykle kvasí 2 až 3 týdny, pozdní ovoce jako švestky, hrušky či jablka kvasí většinou 8 až 12 týdnů. Při kvasném procesu postupně vznikající tekutina bublá, vlivem uvolňujícího oxidu uhličitého. Jakmile zhruba po dvou měsících přestane kvašení má vyzrálý kvas příjemnou vůni, šťáva není sladká a kvasný klobouk se začíná postupně propadat. V tuto chvíli buďte pozorní, protože je důležité ho zachytit, než se propadne. Jestliže tento moment promeškáte a necháte kvasný klobouk utopit, pokazíte si celou várku. Kvas totiž chytne pachuť a zoctovatí. A vaše snaha a práce může být nenávratně pryč. Proto je potřeba pečlivě pohlídat konec kvašení a hned se objednat na pálení.
Zvolte si svou cestu, ať je váš kvas originální
Každý, kdo si vyrábí kvas má svůj vlastní přístup. Někdo vloží nasbírané ovoce do sudů a pak se o něj už vlastně vůbec nestará. Mnozí mají ovšem i své zajeté rituály. Někteří otevírají sud maximálně jednou za 14 dní a kvas kontrolují. Jiní zas kvas pravidelně míchají. Velmi diskutovaná je také otázka přidávání cukru. Je to jen na vás. Můžete nechat ovoce vykvasit jen tak přírodně, přidáním cukru se urychlí proces kvašení.
Zdroje: www.hobby.magazinplus.cz, www.nasezahrada.com, www.denik.cz
