Kvašenou zeleninu znali naši předci již v letech 6000 př. n. l. Zajímavostí je, že ji konzumovali lidé napříč celého světa. V Českých zemích se nejčastěji kvasilo zelí, okurky a kořenová zelenina. Zpracovat se dá takto i květák, brokolice, ředkvičky nebo cuketa.

Kvašená zelenina a zdraví

Kvašená zelenina je neodmyslitelnou součástí tzv. makrobiotické stravy. Ta doporučuje přidat takto zpracovanou zeleninu téměř ke každému jídlu. Důvod je jasný. Zelenina sama o sobě obsahuje důležité vitamíny a minerály. Pokud však projde mléčným kvašením, vytvoří se další vitamíny, především skupiny B, včetně životně důležitého vitamínu B12. Neměli bychom zapomenout i na probiotické kultury Lactobacillus, které se díky fermentaci v zelenině vytvoří. Kvašená zelenina regeneruje střeva, vytváří zdravou mikroflóru, udržuje rovnováhu žaludečních šťáv, a tím zlepšuje trávení. Také podporuje krvetvorbu, udržuje acidobazickou rovnováhu v těle a povzbuzuje imunitu. Dalším benefitem je, že nakvašená zelenina je aromatičtější a chutná trochu jinak. Tím se stane jídelníček ještě pestřejší.

Kvašená zelenina

Na kvašenou zeleninu budete potřebovat speciální kvasící nádobu nebo sterilizované zavařovací sklenice. Na zatížení vám poslouží čistý křemen, menší sklenice či 0,5 dcl „panák". Zeleninu nechte kvasit cca týden. Po několika dnech ještě pustí šťávu, proto pod sklenice dejte mističku nebo talíř. Po cca 7 dnech přeneste sklenice do lednice. Kvasný proces se tak zastaví. Fermentovanou zeleninu můžete, po uplynutí doporučené doby kvašení, konzumovat. Je však důležité, aby byla stále ponořená ve vlastní šťávě. Takto uskladněná vydrží několik měsíců.

Rychlá kvašená zelenina

Na nejzákladnější recept budete potřebovat bílé zelí, mrkev, cibuli nebo jarní cibulku, česnek, sůl a pepř. Zelí nakrouhejte na nudličky. Mrkev pomocí škrabky nakrájejte na plátky, cibuli nebo jarní cibulku na kolečka a česnek na plátky. Vše dejte do velké mísy a přidejte pepř a 1 % soli; to znamená, že pokud máte kilo zeleniny, přidáte 10 gramů soli. Zeleninu pořádně promačkejte, aby z ní tekla šťáva. Nachystejte si sterilizované zavařovací sklenice s víčkem, malou 0,5 dcl skleničku nebo čistý křemen. Zeleninu naplňte do sklenic tak, aby byla zcela ponořená ve vlastní šťávě. Doprostřed vložte „půldecák" nebo kámen a uzavřete. Víčko neutahujte příliš silně, aby mohl plyn, vznikající při kvašení, unikat ven. Nechte 5-7 dní v teple vykvasit a poté sklenice přeneste do lednice.

Rychlokvašky

Pokud milujete nakládané okurky, můžete si vytvořit malou obměnu, tzv. rychlokvašky. Během 5 minut budete mít hotovo. Potřebujete okurky nakládačky, 1 lžičku hořčičného semínka, 2 kuličky nového koření, 1 bobkový list, 1 menší mrkev, 1 menší cibuli, kousek křenu, snítku kopru, 1 lžičku soli a půl litru vody. Okurky očistěte nebo vyperte v pračce. Nakrájejte si mrkev, křen a cibuli na kolečka. Do čisté sterilizované sklenice naskládejte okurky a kolem nich dejte zeleninu a koření. Větší okurky zakliňte pod hrdlo sklenice tak, aby se nemohly pohnout. Vodu svařte se solí a ještě horkou ji nalijte až téměř po okraj sklenice. Přiklopte víčkem, ale neutahujte. Nechte kvasit 3-5 dní.

Kvašená červená řepa se zelím

Na lahodnou kvašenou zeleninu, která se hodí například k pečenému masu, budete potřebovat 1 kg červené řepy, 1 kg zelí, 20 dkg cibule, 40 g soli, 20 g cukru, 2 kávové lžičky kmínu a podle chuti anýz a fenykl. Syrovou červenou řepu očistěte a nahrubo ji nastrouhejte. Zelí nakrouhejte nebo nakrájejte na 2-3 mm široké proužky, cibuli na plátky. Zeleninu i koření nasypejte do velké mísy a míchejte tak dlouho, dokud se neobjeví šťáva. Sklenice napěchujte tak, aby v ní bylo co nejméně vzduchu. Opět zatižte kamenem nebo skleničkou. Zelenina musí být stále ponořená. Nechte kvasit 5-7 dní. Poté ji uložte do lednice.

Zdroj: abecedazahrady.dama.cz, zahradnickakucharka.cz, www.ceskatelevize.cz, www.youtube.com