Kvašáky představují letní klasiku, kysané zelí je zase stálicí v české kuchyni. Kvašení zeleniny ale nabízí daleko širší možnosti, jak konzervovat úrodu na zimu. Přírodní mléčné kysaní navíc povýší už tak výtečnou zeleninu na zázrak, který blahodárně působí na imunitu. Připravit se dá kdykoli během roku a výroba zabere jen pár minut času. Do pickles přidáte všechny přebytky zeleniny a proměníte je v chutnou a tělu prospěšnou dobrotu. Vyhrabejte zapomenutou mrkev, ředkvičky, které už nikdo nechce či nadbytečnou cuketu a pusťte se přípravy pickles.

Koktejl zdravých látek

Když něco zkvasí, musí se to vyhodit. V případě pickles to neplatí, kvašení je prastarý způsob uchování potravin, který navíc zajišťoval našim předkům přísun vitamínu i v zimních chudých měsících. Bakterie mléčného kvašení dělají ze zdravé zeleniny super pochoutku nabitou vitamíny a blahodárnými enzymy. Navíc dodává našemu trávicímu systému cenná probiotika, obohatí a podpoří střevní mikroflóru a podporuje zdravou funkci střev. Kromě toho, že se během kvašení zelenina obohatí o tělu prospěšné látky, změní se i její chuť a výrazně se prodlouží životnost. Doporučuje se konzumovat lžíci či malou hrstičku kvašené zeleniny pravidelně. Navykněte si přidat trochu pickles na talíř k jídlu a najdete zdravý, přitom chutný způsob, jak blahodárně zapůsobit na vaše tělo.

Pestré variace

Kysané zelí potřebuje několik týdnů, než je hotové, pickles si můžete vychutnávat už za pár dní. Jeho příprava je rychlá a snadná, stačí vám pár minut na krouhání zeleniny, rychlé promíchání a pak už stačí jen čekat. Do pickles se hodí nepřeberné množství druhů zeleniny. Kvasit se dá cokoli, co obsahuje dostatečnou zásobu sacharidů, které jsou potravou pro bakterie mléčného kvašení. Složení směsi ovlivní výslednou chuť, proto se nebojte kombinovat a hledat nové přísady a koření. Velmi dobře funguje směs zelí s kořenovou zeleninou, cibulí, přidat se dá i ovoce. Osvědčené kombinace jsou například zelí, mrkve, cibule, nebojte se přihodit ani bílou ředkev, cuketu, ředkvičky, červenou čepu, celer, tuřín, květák či brokolici, případně jablka. Do směsi přidejte také nejrůznější druhy koření či aromatických přísad. Výtečný je kmín, koriandr, jalovec, bobkový list, nové koření či nastrouhaný křen, vyzkoušejte i zázvor. Vsaďte na některé z osvědčených kombinací nebo si připravte vlastní recept na míru svým chutím.

Jak na kvašení

Zeleninu nakrouhejte na plátky či nudličky, nakrájejte na kostičky nebo jiné drobné kousky. Kromě zeleniny potřebujete sůl, v poměru přibližně 10 až 12 g na jeden kilogram zeleniny. Nakrájenou zeleninu smíchejte se solí, nechte chvilku odstát, aby pustila šťávu. Poté ji důkladně promíchejte, pomačkejte a prohněťte. Připravenou zeleninu upěchujte do vhodné nádoby. Prodávají se nejrůznější kvasící hrnce i sklenice, vystačíte si ale i s dvěma miskami, které do sebe zapadají. Zelenina musí být dobře stlačená a ponořená do vlastní šťávy. Celou naloženou směs je proto nutné zatížit. Úplně postačí dát do vrchní misky závaží, naplnit ji vodou nebo do ní vložit například sáček se solí. Sestavu opatrně zakryjte, ale neuzavírejte naplno. Stačí použít talířek, kterým misky přiklopíte. Také pod misku se zeleninou se hodí tác nebo talířek, který zadrží nadbytečnou šťávu. Zelenině dopřejte několik dnů až týden, nejlépe se jí bude dařit na teplém místě (teplota kolem 20 °C), kam nedopadá přímé sluneční světlo. Počítejte s tím, že kvašená zelenina o sobě bude dávat vědět,objeví se bublinky, nastoupí charakteristické aroma, vyteče trochu šťávy. Až ustane bouřlivé kvašení, je vhodný čas uložit zeleninu na chladné místo nebo do lednice. Pak už si ji vychutnávejte dle potřeby, vždy ale hlídejte, že obsah je ponořený v tekutině. Vydrží tak několik týdnů i měsíců.