Základem ovocné zavařeniny připravené v domácí kuchyni je čerstvé ovoce, cukr, želírovací přípravek a citronová šťáva nebo kyselina citronová. Dříve mezi hospodyňkami platilo nepsané pravidlo, že na marmeládu se ovoce zcela propasírovalo a hmota byla díky tomu kompaktnější, zatímco v džemu jsme nacházeli kousky ovoce, které při roztírání na chleba drhly o nůž. Zato z bílého jogurtu vytvořily rajskou pochoutku, která se nedala srovnat s ovocným jogurtem kupovaným.
Pokud si ovoce zavařujete doma vlastnoručně, můžete samozřejmě v tomto gurmánství pokračovat a klidně svým zavařeninám říkejte džemy a marmelády. Jestliže ale pro tyto produkty vyrazíte do obchodu, měli byste znát jejich názvosloví, jak ho v roce 2004 zavedla směrnice Evropské komise.
Co je džem
Aby výrobci zavařenin obstáli v cenové konkurenci, snaží se na čerstvém ovoci ušetřit a nahrazují ho levnými ovocnými šťávami. Evropský úřední šiml se pokusil tuto praktiku omezit tím, že zakázal užívat termín "džem" pro takové výrobky, které obsahují méně než 35% ovoce. V džemu navíc musíte najít ovocné kousky. Pro ostatní produkty musejí výrobci vymyslet jiné označení – například ovocná směs nebo ovocné želé.
Termín marmeláda se smí používat jen pro zavařeniny z citrusů.
Co je marmeláda
S marmeládou je to mnohem složitější. Původně tento název vznikl z portugalského výrazu marmelo (kdoule) a označoval zavařeninu kdoulovou. Výraz se časem ujal i v Anglii, kde se ale do marmelád přidávaly citrusové plody. Angličané jsou svými citronovými a pomerančovými zavařeninami zcela posedlí a nejspíš jim nedošlo, že v jiných evropských zemích tato tradice rozšířená být nemusí. Tak se stalo, že Evropská komise nakonec schválila používání názvu "marmeláda" jen pro výrobky, které obsahují nejméně 20 % citrusů.
Některé země jako Rakousko, Dánsko a Řecko se proti tomuto nařízení ohradily a získaly výjimku, Česká republika se však neozvala včas, a tak se na ni příslušná směrnice vztahuje dodnes.
Přesto si milovníci zavařenin dosud vyměňují recepty na domácí marmelády z meruněk, jahod a rybízu, a nejspíš to tak i zůstane. Směrnicí EK se přeci musí řídit jen potravinářský průmysl.
Zdroje: www.iqsl.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, www.denik.cz
