obrázek z archivu ireceptar.cz

Muchomůrka růžovka, šedivka a tygrovaná: pozor na záměnu!

Muchomůrka růžovka je hojná, chutná houba. Odlišit ji od méně chutné šedivky či jedovaté tygrované sestry není těžké. Přesto jejich záměna patří mezi nejčastější příčiny otravy houbami.

Muchomůrka růžovka (A. rubescens), lidově nazývaná masák, je jednou z našich nejrozšířenějších a nejhojnějších hub. Roste v jehličnatých i listnatých lesích od časného léta do podzimu. Protože je hojná a chuťově velmi dobrá, není divu, že se těší zájmu houbařů. Je však dosti proměnlivá.

Jak poznáte muchomůrku růžovku?

  • Klobouk může mít bělavě růžový, zaokrovělý, téměř hnědý nebo i světle hnědozelený, s našedlými bradavčitými zbytky vela (plachetky) a vždy alespoň místy s růžovými či růžovohnědými skvrnami.
  • Na třeni je výrazný prsten, který je na povrchu zřetelně rýhovaný (jako okraj desetikoruny).
  • Na spodu je třeň rozšířený a na povrchu zahnědle růžově skvrnitý.
  • Málokdy najdeme růžovku zcela zdravou, obvykle je alespoň v bázi třeně „červivá“, přičemž požerky mají taktéž růžové či růžovohnědé zabarvení.

muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)Autor: Archiv ireceptar.cz

Je to vynikající jedlá houba, která se hodí do omáček pod maso, velmi chutné jsou klobouky obalené jako řízek nebo osmahnuté na sádle s kmínem a solí, mnozí z ní připravují i „dršťkovku“.

Muchomůrka šedivka a nebezpečné záměny

Blízkou příbuznou růžovky je muchomůrka šedivka (A. spissa), která má také rýhovaný prsten, ale klobouk je šedohnědý a šedé tóny jsou patrné i na třeni; růžová barva není nikdy přítomná. Šedivka je podstatně horší jakosti než růžovka, protože má dužninu s jakoby sklepním nebo bramborovým pachem, který ji předurčuje především jako možnou přísadu do bramborové polévky. Její výhodou je, že roste i za suššího počasí, nebývá „červivá“ a v jehličnatých lesích je v létě dosti hojná. Je však velmi podobná jedovaté muchomůrce tygrované (A. pantherina). A to je druh, na který si při sběru růžovek a šedivek musíme dát velký pozor!

muchomůrka šedivka (Amanita spissa)muchomůrka šedivka (Amanita spissa)Autor: Archiv ireceptar.cz

Záměna růžovky za muchomůrku tygrovanou je nejčastější příčinou otravy houbami!

Záměna růžovek a šedivek s muchomůrkou tygrovanou (panterovou) je u nás nejčastější příčinou vážných otrav houbami. Je paradoxní, že se otráví spíše zkušenější houbaři – jaká je tedy příčina těchto záměn, které mohou být pro postiženého za nepříznivých okolností i smrtelné?

  • Muchomůrka tygrovaná roste obvykle jednotlivě nebo v malých skupinkách ve smíšených či listnatých lesích.
  • Má hnědý klobouk s bílými zbytky vela, na třeni nepříliš výrazný bílý nebo i lehce nažloutlý prsten, který je zcela hladký, bez rýhování!
  • Třeň je bílý, na bázi obvykle kulovitě rozšířený a často s několika pásky zbytků vela.

muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)Autor: Archiv ireceptar.cz

Přítomnost růžové barvy (růžovka) a rýhovaný prsten (růžovka i šedivka) tedy oba druhy od jedovatého „dvojníka“ jednoznačně odlišují. Problém je ovšem v tom, že řada houbařů nedokáže tyto jednoduché rozdíly na houbách najít, jednoznačně rozpoznat a pojmenovat! Tito houbaři sbírají houby „od oka“, jak se to naučili od rodičů nebo kamarádů, a nevěnují pozornost detailům. Ve většině případů se nespletou, ale někdy se stává (a není to nikterak vzácný jev), že muchomůrka tygrovaná vyroste společně se skupinou růžovek. Nepozorný houbař, který najde a správně pozná několik růžovek, může pak do košíku omylem přidat i jednu nebo dvě muchomůrky tygrované – a malér je na světě.

Přestože otrava muchomůrkou tygrovanou obvykle nekončí smrtí, může mít velmi vážný průběh a ohroženi jsou zejména lidé s nemocným srdcem a malé děti. Pokud někdo není schopen jednoznačně rozlišit jedlé druhy od muchomůrky tygrované a rozdíly na plodnicích demonstrovat, neměl by růžovku ani šedivku vůbec sbírat.

Akční letáky