Většina lidí chodí na houby do stále stejných lesů, mají „svá místa“, vědí, co kde roste. Co byste poradila lidem, kteří přijedou do neznámých míst - jak se mají orientovat, co mají v kterém lese očekávat?
O tomto by se dala napsat celá kniha. Některé houby mají určité stromy jako své mykorhizní partnery a nenajdeme je pod jinými – třeba klouzek modřínový roste pod modřínem, naopak klouzek strakoš a obecný pod borovicemi se dvěma jehličkami, klouzek bílý pak pod borovicemi s pěti jehličkami.
Někdy může být ale druhové jméno matoucí: takový hřib smrkový může vyrůst nejen pod smrkem, ale i pod břízou, dubem nebo bukem. Naopak pod některými dřevinami hřiby nikdy nevyrostou, například pod jasanem nebo javorem. Každý typ lesů má pak i své typické druhy. Například v borech nalezneme letos neobvykle hojně rostoucí ryzce syrovinky, v bučinách stročka trubkovitého, v habřinách kozáka habrového.
Dá se říct, které lesy jsou pro růst hub nejlepší?
Obecně nejlépe je hledat jedlé houby tam, kde je v půdě málo živin, což souvisí s tím, že stromy jsou tam na svých houbových partnerech mnohem závislejší. Taková místa poznáme tak, že se v nich vyskytuje jen řídký podrost z mechů, metličky křivolaké, případně borůvčí. Naopak na rumišti mezi kopřivami hřibů moc nenajdeme. Také velmi záleží, kdy do lesa přijdeme, většina letních holubinek je mírných a jedlých, ty podzimní jsou naopak povětšinou palčivé. „Pravé“ hřiby se zpravidla vyskytují ve dvou vlnách, jedna na počátku léta a druhá na podzim. Některé houby jsou pak typicky podzimní, jako třeba čirůvky nebo václavky, kdežto šťavnatka pomrazka začíná růst až po prvních mrazech v listopadu.
V lese lze sbírat houby i zážitky
Domníváte se, že by se ochrana hub měla zvýšit? Jak?
Ochrana hub je složitější, než si lidé představují. Je třeba si uvědomit, že to, čemu většina lidí říká „houba“, je jen plodnice, čili rozmnožovací útvar, zatímco zbytek organismu (takzvané podhoubí) je lidskému oku skryt v zemi nebo ve dřevě. Dobrou analogií je ovocný strom. Jako šetrným sběrem jablek nijak nesnížíte výnos v příštích letech, tak i sběrem hub nesnížíte jejich výskyt na stejném místě v příštích letech.
Ovšem jako strom stárne a může časem zemřít, i houbový organismus v půdě má omezenou životnost a je proto důležité, aby mohl zakládat v budoucnu nové jedince prostřednictvím výtrusů. Omezení sběru běžných druhů hub tak nemá příliš význam, vždy se najdou opodál nějaké zapomenuté či přestárlé plodnice, které mohou dát vznik dalším generacím. Nicméně je třeba zdůraznit, že mnohem větším nebezpečím než sběr hub je pro vzácné druhy třeba necitlivé lesnické hospodaření.
