Rosé se vyrábí z modrých odrůd lehčím lisováním, aby se barva ze slupek dostala do budoucího vína jen z malé části. Míchání červeného vína s bílým je v zemích Evropské unie zakázáno, i když zejména Italové se pokoušeli tento postup legalizovat.

Dříve bývala oblíbená barva růžových vín tzv. cibulová, dnes je populární spíše veselá světle růžová.

Na Moravě pěstované odrůdy jsou pro růžová vína přímo ideální. Severní klimatické vinařské podmínky totiž dávají těmto vínům příjemnou kyselinku i svěžest. Vhodné jsou zejména pikantní

  • Cabernet Moravia,
  • Zweigeltrebe,
  • Cabernet Sauvignon.

Rosé vína mají mít růžový odstín na rozdíl od claretu, který je též vyráběn rychlým lisováním modrých hroznů, ale jeho barva může být podle odrůdy bílá až sytě červená.

Vznosně elegantní a hladká jsou rosé z Rulandského modrého (Pinot noir).

Takévynikající růžová šumivá vína jsou ideálním společníkem pro jarní pohodu.

1. máj − den rosé

Že jsou moravská růžová vína v kvalitě srovnatelná se světem, dokazuje i mnoho medailí z mezinárodních prestižních výstav. Například Znovín Znojmo získal za Cabernet Sauvignon rosé v roce 2009 na světové výstavě Vin Italy stříbrnou medaili a za růžový sekt v roce 2010 stříbrnou medaili na světové výstavě v Bruselu. Nejen kvůli těmto a dalším výstavním úspěchům se moravští vinaři rozhodli vyhlásit 1. květen dnem růžových vín.

Růžová vína se pijí mladá, svěží a není dobré je příliš dlouho archivovat. Velmi dobře se využívají také do koktejlů.

Na rozdíl od bílých a červených vín lze do sklenky růžového přidat kostku ledu, aniž by to spolustolovníky mělo pohoršit.

Navíc při rozumné spotřebě (muži 4 dl, ženy 2 dl denně) růžového vína uděláme (podle profesora Šamánka a jeho knihy Víno na zdraví) i něco pro své zdraví.