Dříve se všemu s bublinkami říkalo šampaňské, někdy tak trochu láskyplně „šampíčko“, ale i prostě „bohemka“. Dnes už možná většina z nás ví, že šampaňské není nějaký obecný název, ale smí se tak označovat jen vína vyráběná určitým způsobem ve francouzském kraji Champagne. Pokud hledáme nějaký obecnější název, pak bychom měli mluvit o šumivých vínech. Na trhu existují také perlivá vína, ale těm se raději vyhneme v obchodě i v tomto textu, jsou totiž obvykle sycena oxidem uhličitým, podobně jako třeba sodovky.

Kde se berou bublinky

U šumivého vína nic takového není přípustné, veškeré bublinky musí vzniknout přirozeně během kvašení. Existují v podstatě dvě základní metody, jak toho dosáhnout. První z nich je Charmatova metoda. Při ní víno podruhé kvasí ve větších nerezových nádobách. Výsledkem jsou obvykle lehčí a svěžejší typy šumivých vín. Protože je to metoda přece jen méně náročná a bezpečnější, jsou jí vyráběna nejčastěji vína nižších cenových kategorií, sem patří i v Česku nejoblíbenější Bohemia Sekt Demi a celá řada dalších šumivých vín vyráběná u nás i ve světě.

Vysokou školou pro výrobce vína je pak klasická nebo také šampaňská metoda. Tady je již celý výrobní proces delší a mnohem náročnější. Víno při něm totiž kvasí přímo v lahvích. Takže vlastně žádné dvě lahve nemohou být tak úplně stejné. Přirozeně kdykoli v tomto procesu může nastat nějaký zádrhel, výroba v lahvích může trvat i několik let, a celá práce je znehodnocena. Když se ale vše podaří, výsledkem jsou vína plnější a hlubší chuti. Jak název napovídá, tímto způsobem se vyrábějí vína z oblasti Champagne, tedy ta označovaná jako šampaňské. Ovšem používají ji i další výrobci, český Bohemia Sekt například pro svou řadu Prestige nebo Louis Girardot, Chateau Radyně, ale i celá řada menších vinařů vyrábějících vlastní šumivá vína. Známý je třeba Jan Petrák, ale příští rok bychom se mohli dočkat sektu vyráběného tímto způsobem i z vinařství Bartoníkovi.

Co je cava a prosecco

Již byla řeč o šampaňském, ale ve světě šumivých vín je názvů mnohem více. Kdo by dnes neznal lahodné prosecco (a nevyzkoušel v létě Aperol Spritz), možná jste se setkali i s cavou a někdo se vám snažil namluvit, že jde o nějaký úplně odlišný typ vína. Ale nenechte se ošálit – podobně jako v případně šampaňského, i další označení šumivých vín se vztahují k místu, odkud pocházejí hrozny.

Jak ochutnat skvělý sekt?

Jak ochutnat skvělý sekt?

Láká

Láká vás ochutnat něco nového, ale nechce se vám hned kupovat láhev za několik stokorun? Zkuste to jinak. Od d 18. května do 3. června 2018 probíhá ve vybraných restauracích po celém Česku již třetí ročník Sektivalu, festivalu ušlechtilých sektů a špičkové gastronomie. Zapojí se do něj více než pět desítek restaurací po celé České republice, které nabídnou různorodá šumivá vína v kombinaci s vybranými pokrmy. Více se dozvíte na Restu.cz či stránkách Sektival.cz

Šampaňské/Champagne

Tímto označením se mohou pyšnit pouze šumivá vína pocházející z francouzského kraje Champagne, oblasti na severovýchodě Francie. Zdejší podnebí výrazně ovlivňuje kyselost hroznů, které jsou tak pro výrobu šumivého vína zcela ideální. Produkce šampaňského vyžaduje použití pouze směsi odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, které druhotně kvasí klasickou metodou.

Cremánt

Častým omylem je spojování všech francouzských šumivých vín s označením šampaňské. Tak tomu není, je to podobné jako s brandy a koňakem. Crémant sice pocházá také z Francie, ale jsou zde dva rozdíly. V první řadě není crémant vázán ke konkrétnímu území, můžeme jím tak nazývat jakékoli francouzské šumivé víno kvašené v lahvi. Za druhé nejsou stanovena přesná pravidla pro výběr odrůd, jako je tomu u šampaňského. Nejznámější jsou např. Crémant de Loire nebo Crémant de Bourgogne. 

Prosecco

Tohle šumivé víno se stalo hitem letních zahrádek i pro lidi, kteří si neumí představit, že by „bublinky“ pili jindy než na oslavách. Ale mluvíme vlastně stále o tomtéž – svěží italské proseccoso vyrábí z odrůdy Glera. Připravuje se moderní charmatovou metodou ve vinařské oblasti severně od řeky Piavy v kopcovitém

kraji Benátska. Právě kombinace vinné odrůdy, italského slunce a strmých svahů mu dodává jeho proslulou lehkost a šťavnatost. Nejryzejší prosecca pocházejí z okolí městečka Valdobbiadene a jsou označena zkratkou DOCG. Odtud vzešlo i jedno z nejznámějších italských šumivých vín – Prosecco Mionetto.

Cava

Větší známosti se tomuto vínu mezi českými konzumenty dostalo až relativně nedávno. Jde o šumivé víno z vášnivého Španělska. Vyrábí se klasickou metodou především v katalánské oblasti Penedès, které se vyrábí jak bílé, tak růžové.

Sekt

Na závěr jsme si nechali označení, které je nám možná nejbližší: sekt. Jde o středoevropský název pro šumivé víno, který se používá v České republice, na Slovensku, v Německu a Rakousku. Do této kategorie tedy spadá i klasická česká

Bohemka. Základ naprosté většina sektů tvoří cuvée, tedy směs maximálně tří odrůd vína.

A co nějaké speciality

Byla řeč o tom, že šumivá vína, především ta šampaňská, se vyrábějí z přesně určených odrůd. Ale i u šumivých vín můžeme narazit na speciality. I velké šampaňské domy vyrábějí například šampaňské blanc de blancs, šumivé víno vyráběné výhradně z odrůdy chardonnay, a také blanc de noirs. To je bílé, ovšem vyrobené z červených hroznů. Podobné experimenty zkoušejí i výrobci z jiných oblastí. Platí to i o sektu, kde jsme například nedávno mohli ochutnat Bohemia Sekt Chardonnay nebo Bohemia Sekt Ryzlink rýnský, stejně jako Chateau Bzenec Ryzlink rýnský.