S podzimním a zimním obdobím se dostává více ke slovu kořenová zelenina, málo kdo z nás však do svého jídelníčku zařazuje tuřín. Je to škoda, protože je to zelenina nabitá prospěšnými látkami, obsahuje vitamín C, vápník, je plná vlákniny, má blahodárné účinky na zdraví a je vhodná i při redukčních dietách či detoxu.

Tuřín kraluje

Brukev řepka tuřín (Brassica napus var. napobrassica) je jednou z nejodolnějších kořenových zelenin, blízce příbuznou vodnice. Je to nenáročná, mrazuvzdorná rostlina a její pěstování zvládne každý. Bulvy tuřínu obsahují 90 % vody, jedná se o zeleninu dobře stravitelnou, zasytí a přitom dodá jen minimum kalorií. Je cenným zdrojem vlákniny, zvyšuje peristaltiku střev, působí hojivě a léčivě na zažívací ústrojí. V této zelenině najdeme také důležité bílkoviny, vitamín C, karoten a vápník, kvůli němu se konzumace tuřínu doporučuje při zlomeninách a osteoporóze.

Zelenina se špatnou pověstí?

První zmínka o pěstování tuřínu pochází ze středověku, ale jako kulturní rostlina se využívá mnohem déle. Tato skromná zelenina poskytuje velké výnosy a byla snadno dostupná i pro chudší vrstvy obyvatel. Není divu, že získal celou řadu lidových názvů. K nejznámějším patří dumlík, kolník, kvak, dále pak hlavatice, klaka, košt, kvaček, kvačka, kvaka, řepa, řepa bílá, vodnatka. Z tuřínu se připravovaly syté, ale prosté pokrmy a stal se tak symbolem chudinského jídelníčku, využíval se také jako krmná surovina pro domácí zvířata. Během obou světových válek tuřín doslova zachraňoval životy, když dokázal v hubených válečných letech nasytit spousty hladových krků a bohužel to bylo často jediné jídlo vězňů v koncentračních táborech. Není divu, že se lidem tato zelenina znechutila, a po válce z talířů vymizela.

Jak tuřín zpracovat

Tuřín se dá zpracovat prakticky celý, včetně listů. Menší bulvy sklízíme už v srpnu a konzumují se za syrova, mají mírně štiplavou chuť připomínající kedlubnu. Nastrouhejte je a přidejte do salátu nebo schroupněte jen tak. Listové odrůdy zpracujte jako kapustu nebo špenát. Tuřín můžete nakládat nakyselo, použít do receptů jako brambory, vařit, zapékat, plnit, upravovat jako zelí nebo kombinovat s masem, houbami i zeleninou. Výborné jsou tuřínové hranolky osmahnuté na oleji, dušený tuřín jako příloha k masu nebo polévka „dumlíkačka“. Z tuřínu se dokonce vyrábí velmi aromatické víno.

Polévka dumlíkačka

  • Tradiční polévka známá hlavně z oblasti Krkonoš.
  • Osmahněte cibulky, přidejte na kostičky nakrájený tuřín, brambory, mrkev, zalijte vodou, vhoďte pepř a nové koření a vařte do změknutí. Zahustěte máslovou jíškou, dosolte.

Tuřínové hranolky

  • Vynikající jako netradiční chuťovka.
  • Tuřín nakrájejte na hranolky, potřete směsí oleje, koření a rozmělněného česneku. Pečte v troubě při 220 °C asi 20 minut.

Nákup tuřínu nebo vlastní pěstování?

Sezónou sklizně tuřínu je podzim. Tuřín se dá koupit na trzích nebo v obchodech, i když velké řetězce ho ještě dost opomíjejí. Při nákupu vybírejte na omak tvrdé bulvy, maximálně trochu změklé při povrchu, bez tmavých skvrn. Skladujte stejně jako brambory na chladném a suchém místě, ideálně tak, aby hlízy nebyly ne vzájemném kontaktu. Pokud si budete chtít tuřín vypěstovat, pak je ideální čas pro jeho výsev do volné půdy v dubnu až květnu. Na vlastní sklizeň se pak můžete těšit v září až říjnu.

  • Tuřínu se také říká kolník, dumlík, kvaka, kvačka, hlavatice, klaka, košt, řepa bílá nebo vodnatka.
  • V Anglii a Irsku byl tuřín velmi populární, slavným se stal díky seriálu Černá zmije.