Název denivka (Hemerocallis) napovídá, že kvete jen jeden jediný den. Ovšem na stvolu se může vytvořit až padesát poupat, takže kvetení trvá téměř po celé léto. Květy bývají žluté, červené či oranžové a zahrádkáři denivky milují. A ještě navíc si na nich mohou pochutnat.

Šťavnaté a aromatické

Denivku můžeme sníst prakticky celou. Nejčastěji jsou konzumovány květy. Obsahují hodně vody, takže jsou velmi šťavnaté, a protože rostlina intenzivně voní, aromatickou chuť pocítíme i na jazyku. Zatímco květ žluté denivky chutná po jasmínu, denivka plavá má zase chuť mírně navinulou. Za delikatesu jsou považována dosud nerozvitá poupata, která jen pár minut povaříme v páře a podáváme je politá máslem.

Květy denivek, krásné, chutné a voňavé

Květ denivky po jediném dni uvadá, ale další dva až tři dny zůstává viset na stonku. Tyto zavadlé květy můžeme posbírat a usušit a pak je používat pro ochucení jídel – květy dodají pokrmům jedinečnou chuť, například vegetariánské vietnamské polévky se bez nich neobejdou. Sušené květy se také dovážejí z Orientu a lze je koupit, ovšem cena je poměrně vysoká. Například denivka plavá, varieta Kwanso, která bývá ceněná nejvíce, se dováží z Číny.

Květy také můžeme plnit nejrůznějšími náplněmi připravenými třeba z kousků kuřecího masa, majonézy, taveného sýra, strouhaného celeru a podobně. Denivky naplníme, kornoutky postavíme do mísy a obložíme je zelenou natí. Tahle dekorace je nejen chutná, ale i krásná.

Chutné listy a hlízy

  • Jedlé jsou i listy denivek, ovšem ty starší už jsou poněkud houževnaté, takže ke konzumaci jsou vhodné spíše mladé výhonky.
  • Určitě lze doporučit kořenové hlízy. Stačí je vařit pouze deset minut. Jsou křupavé a mají jedinečnou chuť.
  • Starší hlízy lze po ovaření ještě pražit, jsou příjemně křupavé jako smažené brambůrky.
  • Během vegetačního období se ve shlucích kořenů vytvoří záplava čerstvých bílých hlízek, ty jsou tak křehké, že ani není třeba je vařit. Můžeme je pouze omýt, nakrájet na plátky a použít do salátů. Jsou křupavé a chutnají podobně jako ořechy.

Pěstování denivek a snadné množení dělením trsů

Nejsnazším, ale zároveň velmi efektivním způsobem množení denivek v domácích podmínkách je vegetativní cesta. Denivka se velmi snadno množí oddělky a z jednoho trsu můžeme jednoduše získat velký počet mladých jedinců. Dělení původního trsu je dokonce nutné i pro udržení dobrého stavu porostu. Trs denivek se totiž postupně rozrůstá a po několika letech je centrální část tak propletena kořeny a půda tak vyčerpaná, že rozdělit trs je nezbytné.

Nejvhodnější dobou je začátek podzimu, ale pokud jsme dobu promeškali, lze trs dělit i na jaře či koncem léta.

  • Celý trs vykopeme a rýčem ho rozdělíme na malé části. Můžeme samozřejmě vybrat jen ty nejhezčí a nejsilnější.
  • Pro rozmnožení rostliny vysadíme jednotlivé oddělky do květináčků s dobrou zeminou a necháme je zakořenit na polostinném místě. Zeminu nikdy nenecháme zcela vyschnout a zhruba po třech týdnech můžeme rostliny začít přihnojovat.
  • Pokud nechceme denivky množit, ale pouze zmladit, postupujeme tak, že z oddělků vybereme jen ty nejhezčí a nejsilnější.
  • Původní místo vylepšíme novou zeminou a kvalitním kompostem.
  • Oddělky vysazujeme do sponu 30x30 cm a ne hlouběji než 3 cm nad kořenový krček.

Do roka se porost pěkně zapojí, zesílí a odmění naše úsilí bohatou násadou velikých květů, kterými můžeme potěšit oči i ústa.