Jednoduché pečení

V českých kuchyních se už dávno zabydlela remoska. Dobře se prodává také v západoevropských zemích. Má spoustu výhod, vedle jiného i nízký příkon. Leckterá rodina si díky ní ani nepořídila velkou pečicí troubu, oblíbili si ji chataři a chalupáři. Jedinou její nevýhodou je zřejmě fakt, že se její příkon nedá regulovat − pokud tedy chceme například maso péci pomalu a při nižší teplotě, musíme přístroj čas od času vypnout a pak zase zapnout.

Pomalu a bez vysušování

Se staronovým trendem pomalého vaření při nízkých teplotách, díky kterému i tužší maso zkřehne a přímo se rozplývá na jazyku, se objevily tzv. pomalé hrnce. Jejich princip je jednoduchý − do pláště, který ve svém dně ukrývá tepelný zdroj, je vložena nádoba ze speciální keramiky. V ní se jídlo připravuje při stálé teplotě pod bodem varu, takže se pokrmy nemohou vysušit. Drží se v nich totiž tekutina a neodpařuje se.

Výhodou vaření v pomalém hrnci je snadná příprava: Všechny přísady promícháme, okořeníme, vložíme do kameninové nádoby, nastavíme stupeň vaření (jsou dva, pro pomalejší a rychlejší přípravu) a o nic jiného už se nestaráme. Pokrm není třeba míchat ani podlévat, protože se nepřipaluje ani „neuteče". Spotřebič hlídá stálou teplotu, žádný dozor nad vařením tak není třeba.

V hrnci se dají připravovat eintopfy, ale i guláš, španělské ptáčky, polévky, omáčky, marmelády, luštěniny a další pokrmy. V pomalém hrnci můžeme jídla připravit takřka bez tuku (je tedy vhodný pro přípravu jídel například při redukční nebo žlučníkové dietě), spotřebič má navíc nízkou spotřebu energie (podle velikosti od 180 do 250 W).

Pomalé hrnce jsou k dostání už od 1300 Kč, typy s časovačem a displejem stojí zhruba o 2000 Kč více.

Šetrné vaření v páře

Parní hrnce využívají techniku vaření v páře, která se při přípravě pokrmů používala už před začátkem našeho letopočtu. Jejich hlavní výhodou je šetrná příprava pokrmů. Protože se v nich využívá horká pára, zůstanou v surovinách zachovány ve velké míře nejen vitaminy a minerální látky, ale také chuť a aroma.

Pára navíc nepřenáší pachy, což umožňuje vařit více pokrmů najednou. Můžeme tak klidně připravit třeba rybu společně s přílohou. Vynikající je jakákoliv zelenina připravená v páře, v parním hrnci ale lze uvařit i rýži, knedlíky, vajíčka, maso a další.

Jak parní hrnec funguje? Je to vlastně soustava několika na sebe naskládaných nádob (mohou být jen dvě, některé parní hrnce však disponují i čtyřmi nádobkami), z nichž v té nejspodnější se zahřívá a odpařuje voda. Vzniklá pára prostupuje ostatními nádobami a rovnoměrně vaří veškeré suroviny.

  • Nejjednodušší přístroje musíme hlídat a v pravý okamžik je vypnout. Složitější a dražší parní hrnce už se umí po vypršení přednastaveného času samy vypnout, nebo přepnout do režimu udržování teplého pokrmu.
  • Vnitřní nádobky je možné mýt v myčce, ruční mytí je vzhledem k drobným otvorům v nádobách poněkud pracnější.
  • Stejně jako u pomalých je velkou výhodou parních hrnců fakt, že pokrmy nemusíme hlídat a míchat, protože se nepřipalují.
  • Můžeme v nich připravovat i dietní jídla, protože do surovin není potřeba přidávat žádný tuk.

Cena parních hrnců se liší podle vybavení a komfortu obsluhy, který nabízejí. Nejlevnější tak můžeme pořídit už za méně než tisícovku, na trhu jsou ovšem i parní hrnce za více než 5000 Kč.

Na velikosti (ne)záleží

Jednočlenná domácnost nebo ten, kdo právě nepatří mezi milovníky každodenního pečení, určitě ocení přenosnou minitroubu.

Přenosná multifunkční trouba DeLonghi Pangourmet

  • V porovnání s klasickou vestavnou troubou zabere mnohem méně místa a šetří tedy cenný prostor.
  • Ještě výraznější je úspora proudu; ohřívaný vnitřní prostor je mnohem menší, a tak se neplýtvá energií na vytápění nevyužitého prostoru.
  • Třetí velkou výhodou je to, že ji klidně můžeme odvézt autem třeba na prodloužený víkend na chalupě.

Možnostmi a funkcemi se přitom od své velké sestry nijak neliší. Dá se v ní péci, zapékat i rozpékat, grilovat i ohřívat. Nejmodernější multifunkční trouby umějí dokonce promíchat těsto, urychlit jeho kynutí a následně upéci křupavý chléb či nadýchaný dort. Některé minitrouby nabízejí kromě klasického pečení i horkovzdušný a mikrovlnný způsob ohřevu.

Nejjednodušší minipekárny se dají zakoupit už za ceny kolem 2500 Kč, cena multifunkčního přístroje se ovšem může vyšplhat až na 8000 Kč.

Robot, foodprocesor a spol.

Mixéry, šlehače, stolní či tyčové mixéry, foodprocesory nebo roboty dokážou ulehčit občas nelehkou kuchyňskou práci, šetří čas i energii. Bylo by však chybou nakupovat je bez rozmyslu. Spotřebič, který plně nevyužijeme, jen zabírá místo a peníze jsme za něj vynaložili zbytečně.

Ruční šlehač zřejmě nechybí takřka v žádné domácnosti, ale málokdy zvládne víc než jen vyšlehat smetanu nebo uhníst středně těžké těsto. Některé šlehače jsou vybaveny doplňujícím tyčovým mixérem, který zvládne rozmixovat například zeleninu v polévce, a sekáčkem v nádobce, v němž nasekáme bylinky a ořechy.

Poměrně malý rozsah prací zvládne také stolní mixér − nemůžeme od něj čekat víc než rozmixování ovoce, zeleniny, bylinek a podobně, případně nasekání ledu na tříšť.

Pokud máme v kuchyni větší ambice, měli bychom přemýšlet o koupi foodprocesoru nebo robotu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Co se týká funkcí prakticky žádný, oba přístroje dovedou sekat, strouhat, krájet, mixovat, šlehat i hníst, případně odšťavňovat citrusy nebo mlít maso.

  • Roboty jsou ovšem navíc vybaveny multifunkčním ramenem, které usnadňuje práci s ním.

Podle jakých kritérií foodprocesor nebo robot vybírat?

Nejdůležitější je činnost, kterou s ním budeme vykonávat nejčastěji. Pokud jsme přesvědčenými vegetariány, pak nejspíš oceníme množství různě hrubých krouhacích a strouhacích disků. Patří–li k našim nejoblíbenějším pokrmům koláče, dorty a další pečivo, měli bychom hledět především na dostatečně velkou pracovní mísu a na údaj, kolik v ní lze najednou zpracovat těsta, aniž bychom „zavařili" motor.

Velikost mísy přitom zpravidla nemusí být přímo úměrná množství zpracovávaného těsta − jakou porci spotřebič zvládne, závisí především na výkonu motoru. Ten by měl mít alespoň 500 W, kvalitní přístroje se pak blíží až 1000 W. Musíme ovšem počítat s vyšší spotřebou elektrického proudu. Některé přístroje vyšší kvalitativní třídy jsou proto vybaveny automatickou regulací, která udržuje optimální výkon, odpovídající druhu a množství zpracovávaných potravin. Výsledkem je pak nejen dokonalé zpracování všech surovin, ale také úspora energie.

A na kolik tyto spotřebiče přijdou? Nejjednodušší foodprocesory jsou v internetových obchodech k mání už za 1500 Kč, cena poloprofesionálních celokovových robotů se ovšem může vyšplhat i na 25 000 Kč a výš.