Populární jsou v Polsku i moučníky – ať už koláče, buchty či dorty – jež jsou neodmyslitelnou součástí většiny obědů. Jsou ovšem velmi sladké a přispívají k tomu, že polská kuchyně je vysoce kalorická.
Historicky jsou v ní hluboce zakořeněny stopy židovské kuchyně, dost ji také ovlivnila kuchyně ruská i česká. Některé recepty však mohou překvapit neobvyklými kombinacemi – například
- slanina nadívaná švestkami,
- šunka s borůvkami,
- kapr s rozinkami,
- losos v koprové omáčce,
- sekaná v rajské omáčce.
Za národní jídlo je považován pikantní masitý pokrm bigos, ke specialitám patří pieczorny schab (pečené vepřové se sušenými švestkami), kotlet schabowy (ve strouhance obalený vepřový kotlet podávaný s houbami a bramborami), golabki (zelné závitky plněné masem), pierogi (malé bílé knedlíčky plněné zelím s houbami nebo sýrem s bramborami a osmahnutou cibulí, ale i ovocem).
obrázek z archivu ireceptar.cz
Zajímavou přílohou jsou například kopytka (noky z bramborového těsta ve tvaru kopýtek), která se podle jídla podávají buď se smetanou, nebo se škvarky.
Oblíbeným předkrmem před hlavním jídlem je smalec, což je opékaná slanina s cibulí, majoránkou a případně i se švestkami či jablkem, která se podává na chlebu a přikusují se k ní kyselé okurky.
Poláci už dnes mají docela slušná piva (specialitou je pivo s medem a kořením), sytá jídla je ovšem nutné zapít kalíškem vodky. Z mnoha druhů je určitě nejznámější vodka Wyborowa; Pablo Picasso o ní prohlásil, že vedle blues a kubizmu patří mezi tři nejbáječnější věci první poloviny 20. století.
(ves)
zelí pečené s bramborami
Zelí zapečené s brambory
Potřebujeme
- 1 kg brambor
- 750 g sterilovaného sladkokyselého zelí
- 400 g uzeného masa
- 1 cibuli
- 50 g slaniny
- 250 g zakysané smetany
- 50 ml mléka
- lžičku drcených jalovčinek
- sůl a pepř
- 1 lžíci sádla
Jak na to
V kastrolu zpěníme na sádle drobně nakrájenou slaninu a nakrájenou cibuli. Přidáme dobře okapané zelí, jalovčinky a krátce podusíme.
Zapékací mísu vytřenou sádlem vyložíme vrstvou uvařených a na kolečka nakrájených brambor, podle chuti je osolíme a opepříme. Pokryjeme je vrstvou zelí, na tenké plátky nakrájeným uzeným a vrstvy opakujeme – vrchní vrstvu tvoří brambory.
Směs zalijeme zakysanou smetanou rozmíchanou s mlékem a špetkou soli a zapečeme ji asi 20 minut ve středně teplé troubě.
Karel Drobil, Kuřim
Zur – kyselá polévka
Potřebujeme
- 3 lžíce tmavé mouky
- 1,25 l vody
- 250 g uzeného masa
- 1 cibuli
- 1 stroužek česneku
- 2 lžíce oleje
- trošku hub
- 125 ml kysané smetany
- 100 g tvarohu na strouhání
- kopr
- sůl
- brambory
Jak na to
Z mouky a trošky vody vypracujeme tři dny předem husté těsto, které necháme na teplém místě zkysnout.
Maso uvaříme doměkka, ve vývaru důkladně rozmícháme zkyslé těsto a rozvaříme je dohladka.
Poté v polévce povaříme houby a přidáme nasekanou cibuli a česnek osmahnuté na oleji.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Polévku posypeme strouhaným tvarohem, rozsekaným koprem a zvlášť na misce k ní podáváme uvařené osolené brambory.
Před podáváním vmícháme do polévky smetanu a poté ji rozléváme do talířů, do kterých jsme rozdělili uvařené maso.
Eliška Ďaďová, Libčice nad Vltavou
Barszcz czerwony
Potřebujeme
- 500 g salátové červené řepy
- 1 l vývaru
- po kávové lžičce cukru a soli
- šťávu z jednoho citronu
- oříšek másla
Jak na to
Bulvičky řepy uvaříme, necháme je vychladnout, oloupeme je a nastrouháme na struhadle s velkými oky. Pak řepu vsypeme do vroucího vývaru, ten osolíme, ochutíme jej citronem a cukrem a nakonec zjemníme máslem.
Do této osvěžující polévky můžeme zavařit noky, nebo ji zahustit smetanou.
Ivan Veselý, Žebrák
štika vařená se špenátem
Štika vařená se špenátem
Potřebujeme
- 6 porcí štiky
- 1 menší cibuli
- 10 kuliček černého pepře
- 6 kuliček nového koření
- trošku tymiánu
- 200 ml bílého vína
- 500 g čerstvého špenátu
- trošku strouhaného zázvoru a muškátového květu
- 120 g másla
- 100 g strouhanky
Jak na to
Celou oloupanou cibuli a koření zabalené v gázovém pytlíčku povaříme v osolené vodě s vínem asi 15 minut.
Osolené porce štiky vložíme do vývaru a na mírném plameni vaříme asi 6 minut.
K rybě přidáme oprané špenátové listy a společně vaříme dalších 6 minut.
Uvařenou rybu opatrně vyjmeme na nahřátou mísu, cibuli a pytlíček s kořením odstraníme.
Špenát scedíme, okořeníme zázvorem a muškátovým květem a vrstvíme jej na porce štiky na talíři, kde je ještě přelijeme v másle osmaženou strouhankou.
Podáváme s vařenými brambory sypanými petrželkou.
Jiřina Blažejová, Luka
Polská omáčka s mandlemi a rozinkami
Potřebujeme
- 60 g másla
- 60 g hladké mouky
- 30 g cibule
- 750 ml masového vývaru
- 125 ml červeného vína
- 50 g mandlí
- 50 g rozinek
- kousek citronové kůry
- 50 g perníku
- šťávu z 1 citronu
- 30 g cukru
- sůl
Jak na to
Z mouky, másla a drobně nakrájené cibule usmažíme světlou jíšku, podlijeme ji studeným vývarem a na mírném ohni za stálého míchání vaříme 15 minut.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Omáčku můžeme připravit i bez perníku jen s jíškou, kterou obarvíme lžící zkaramelizovaného cukru.
Do omáčky přidáme nastrouhaný perník a dobře ho rozvaříme.
Omáčku propasírujeme sítem, přilijeme víno, citronovou šťávu, osolíme ji, vmícháme cukr, oloupané nasekané mandle, nastrouhanou citronovou kůru a vše dobře prohřejeme.
Podáváme k rybám a k vařenému jazyku.
Jiřina Blažejová, Luka
jablkový krém
Jablkový krém
Potřebujeme
- 500 g oloupaných a vykrájených jablek
- 50 ml vody
- šťávu z 1 citronu
- 50 g cukru
- skořici a rozinky dle chuti
- 200 ml šlehačky
- 5 plátků želatiny
Jak na to
Jablka oloupeme, vykrájíme, zalijeme vodou a citronovou šťávou, přidáme skořici, rozinky a za stálého míchání vše dusíme, až jsou jablka téměř rozvařená.
Poté směs odstavíme a vmícháme do ní vyždímanou želatinu, kterou jsme předtím 5 minut máčeli ve studené vodě.
Směs necháme vychladnout na pokojovou teplotu, vmícháme ušlehanou smetanu, krém nalijeme do misek nebo jedné velké mísy a necháme jej v chladu ztuhnout. Zdobíme ovocem podle sezony.
Blanka Poláčková, Křivoklát
Foto Jiří Poláček
Bigos po staropolsku
I když je to snad nejznámější polský pokrm, výraz bigos pochází ze staroněmeckého „bajgus“, přeloženo jako „směs, chaos, věc hodně popletená“.
Ve staré polské kuchyni byl bigos přechováván v dřevěných bečkách nebo kameninových hrncích a musel být vždy po ruce.
Receptů existuje mnoho, ale v jednom se shodují: Údajně nejlepší bigos je 3x ohřívaný a podávaný s černým chlebem.
Potřebujeme
obrázek z archivu ireceptar.cz
- po 200 g vepřového a telecího masa
- 100 g uzeného bůčku
Obecně platí, že čím více druhů masa, tím lépe, povinné je vepřové a hovězí respektive telecí maso, nesmí chybět uzené, klobása, kyselé zelí, sušené houby a švestky, zesklovatělá cibulka a červené víno.
- 150 g uzené klobásy
- 800 g kysaného zelí
- po hrsti sušených hub a sušených švestek
- 1 cibuli
- tuk na smažení
- 4 lžíce přírodního červeného vína
- pepř a sůl
- majoránku
- polévkové koření
Jak na to
Kysané zelí nakrájíme na nudličky, sušené houby a švestky předem namočíme, švestky vypeckujeme a obé nakrájíme na nudličky. Přidáme k zelí, podlijeme vodou a pod pokličkou přivedeme k varu, už bez pokličky vaříme 15 až 20 minut, pak opět přiklopíme a dovaříme.
Všechny druhy masa nakrájíme na kostky, zprudka osmahneme, podlijeme vodou a dusíme doměkka.
Na tuku necháme zrůžovět drobně nakrájenou cibuli a spolu s masem ji přidáme do uvařeného zelí. Vmícháme červené víno, na kolečka nakrájenou klobásu, vše osolíme, opepříme a okořeníme majoránkou. Krátce povaříme a dochutíme polévkovým kořením.
Olga Štěpničková, Praha 2