Naši předkové připravovali celou řadu rituálních pokrmů také v době půstu a přičítali jim magickou sílu a moc. Samozřejmě není třeba oprašovat praktiky okultních věd, ale určitě stojí za to některou postní krmi poctivě a s láskou uvařit.
Pučálka
První postní neděli po masopustním úterý a Popeleční středě lidé pražívali pučálku. Základem pokrmu je hrách, který hospodyně nechala nabobtnat ve vodě a poté naklíčit. Tím hrách znásobí svou prospěšnost lidskému organismu — naklíčením podobně zvyšují výživnou hodnotu i jiné luštěniny, ale i obilniny, semínka, ořechová jádra; lidé také konzumovali čerstvé výhonky vojtěšky, řeřichy a podobně.
Naklíčený hrách hospodyně usušily a pak pekly na suché pánvi nebo v pekáči v troubě. Samozřejmě, že pučálku nemastily. Naši předkové ji jedli s cibulkou a zelím nebo sladkou s medem.
- Právě s medem a kysanou smetanou mi pučálka chutná nejvíc, ale je skvělá i jako chroupání k televizi.
pučálka
Pražma či pražmo
O druhé postní neděli si lidé k jídlu pro změnu pražili místo hrachu naklíčené obilí. Doporučuji takto upravit například pšenici špaldu nebo bezpluchý oves.
Aby se klíčky teplem neznehodnotily, před pražením je naši předkové olámali a dávali do polévek, kaší či salátů.
- Dnes mnohdy není čas hledět si klíčícího obilí, ale velmi rád si připravuji jakousi variantu starodávného pražma. Na sucho opražím na pánvi směs obilných vloček, přidám suché obilné klíčky a nakonec přimíchám med a trochu jogurtu a mám skvělou snídani.
Svarba aneb kočičí tanec
Opět jde o pokrm z luštěnin a obilí. Nejčastěji to byl hrách a kroupy, ale také rýže a čočka. Hospodyně obě hlavní složky máčely a pak každou uvařily zvlášť. Nakonec je ochutily většinou tím, co bylo po ruce, ale nechyběla sůl, na oleji osmahnutá cibulka a česnek, případně sušené bylinky jako majoránka, petrželová nať a libeček.
Kaše a placky
Během půstu lidé používali jen velmi málo tuku, prim na stole hrály nejrůznější kaše z obilí, zrnin, luštěnin a zeleniny. Z kaší, které se nesnědly, hospodyně spíše než pekly, sušily placky, které strávníci přikusovali k polévkám.
pařenec
Žebrácké buchty
Pečivo v době půstu bylo chudé, úsporné a proto ho lidé nazývali žebrácká bída, chudí rytíři, pekařská bolest a podobně.
Vdolky z obyčejného kynutého těsta zadělaného z tmavé režné mouky se pekly v troubě nebo na suchém plátu a daly se sotva polknout. Proto je hospodyně přelévaly horkým mlékem s troškou medu — vzniknul tak pařenec.
Polévka z kořínků
Kořínky je v tomto případě míněna kořenová zelenina. Nakrájejte ji na kolečka či kostky a spolu s cibulí ji nechte opékat na trošce oleje v troubě, případně vše restujte v kastrolu. Až bude zelenina dostatečně opečená, zalijte ji vodou z vařeného hrachu. Vše osolte a duste s divokým kořením zabaleným v gáze.
Opečením zelenina získá zvláštní příchuť, která se při vaření uvolní do polévky. Když zelenina změkne, vyjměte koření a rozmixujte ji do hladkého krému. Do něho pak dejte uvařený hrách a třeba kostičky smažené žemle. Tato polévka je určitě vydatná a můžete ji ještě vylepšit a zjemnit sladkou nebo kysanou smetanou.
Pečený bramborový kucmoch
Jen trochu olejem vymaštěný pekáč nebo plech hospodyně pokryly slabší vrstvou plátků syrových brambor a bez koření a soli je pekly v troubě.
bramborové placky
Brambory spečené v placku pak potřely česnekem utřeným se solí a nakonec vše zalily vejcem rozšlehaným v mléce a daly zapéct do horké trouby. Vy můžete pěkně upečený kucmoch ještě zalít smetanou.
Postní ryby
Maso z ryb bylo jediné, které si mohli naši předkové o půstu dopřát. Velmi často to byl atlantický sleď obecný dovážený k nám už před stoletími, kterého známe v nejrůznějších podobách, jako jsou například slanečci neboli herynci, matjesy, uzenáči, zavináči či pečenáči.
- Ze sleďů hospodyně připravovaly například slanečkové saláty, bramborový pudink s herinky a podobně.
Ryba s bramborovou čepicí
Tento recept je jednoduchý a nabízí mnoho variant. V zapékací nádobě s trochou oleje promíchejte:
- kousky rybího masa,
- pokrájenou cibuli,
- fazolové lusky či plátky žampionů.
Vše ochuťte troškou sardelové pasty nebo pokrájené sardelky — ale opravdu jenom troškou, protože rozpečením dodají pokrmu velmi výraznou a slanou chuť.
Na tuto vrstvu pak dejte čepici z bramborové kaše, do které jste přidali trošku smetany a dvě až tři vejce na menší pekáček. Kaši uhlaďte a pak vše pečte v troubě asi půl hodinu při 180 °C.
ryba s bramborovou čepicí
Čepici můžete podle fantazie ozdobit různými semínky a pod ní lze samozřejmě kombinovat různé druhy ryb a zeleniny, místo sardelkami můžete kořenit bylinkami…
obrázek z archivu ireceptar.cz
Názvy postních nedělí
První se podle lidového zvykosloví říkalo liščí, pytlová nebo pučálka, druhá byla pražná, třetí neděli se říkalo kýchavá, protože lidé věřili, že kolikrát během ní kýchnou, tolik let budou zdrávi. Čtvrtá neděle byla družebná; lidé se sešli, aby se trochu pobavili. Předposlední neděle, smrtná, nesen jméno podle dávného lidového zvyku vynášet smrt a nechat ji odplavat po vodě. Poslední postní neděle, květná, už patří spíš k velikonočním svátkům.
Kouzla s luštěninami
Pomazánka
Z uvařených nebo konzervovaných fazolí uděláte snadno dobrou pomazánku, kterou můžete použít na placky či palačinky. Ty pak zapékejte třeba se sýrem.
Nebojte se luštěniny ochutit kořením na steaky či na grilovanou zeleninu, které velmi dobře doplní lehce nasládlou chuť některých luštěnin.
Uvařené luštěniny rozmačkejte, doplňte vejce a jemné ovesné vločky, nakrájený pórek, přidejte nastrouhané uvařené brambory, trošku utřeného česneku a koření a upečete výbornou fašírku.
Ze stejného materiálu můžete připravit také karbanátky, krokety, smažené koule či kuličky a jiné dobroty.
Naklíčený čočkový salát se sýrem
Čočku na 6—8 hodin namočte, propláchněte a nechte na sítu v teple. Během klíčení ji několikrát propláchněte vodou, měla by nasadit klíčky již druhý den.
čočkový salát se sýrem
Naklíčenou čočku propláchněte, zakápněte olivovým olejem a vinným octem, přistrouhejte balkánský sýr, nechte proležet a před podáváním do všeho vmíchejte drobně pokrájený ledový salát a trošku medu. Salát můžete posypat čerstvou majoránkou nebo saturejkou.
- S úspěchem jsem salát také dochutil kečupem, oreganem a strouhaným parmazánem a vyzkoušel další kombinace.
Sladká tečka: pohankový dortík s kokosem
- V hrnci zahřejte tři hrnky mléka se špetkou soli a lžící medu nebo třtinového tmavého cukru.
- Až se mléko začne vařit, vsypte do něj dva hrnky pohankové lámanky a hrst strouhaného kokosu. Pak nádobu stáhněte z tepla, přikryjte ji a nechte kaši deset minut dojít.
- Kaši potom promíchejte a vmáčkněte do formiček (například do kelímků od jogurtu) a dejte vychladit do druhého dne v ledničce.
- Kelímek nařízněte, vychlazenou homolku vyklopte na talíř, ozdobte ji kysanou smetanou nebo jogurtem a obložte čerstvým či kompotovaným ovocem.
pohankový dortík s kokosem
Podobnou kaši dělám rád i z ovesných či rýžových vloček. Také je možné přidat do kaše vedle kokosu i drobně nakrájené sušené ovoce, rozinky namočené v sirupu či likéru a podobně.
