Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) není tradiční jarní houbou, která by se objevovala v košících všech houbařů. Přesto si zasluhuje pozornost.

Nepřehlédnutelný choroš

Mykologové se nemohou dohodnout, jak houbu nejlépe pojmenovat, takže ji v atlasech nalezneme i pod jmény choroš sírový nebo chorošovec sírový. Je to jedna z nejnápadnějších hub, jaké si dovedeme představit – na kmenech stromů vytváří mohutné, až mnoho kilogramů těžké vějířovité plodnice, které můžeme pozorovat třeba i z jedoucího vlaku. Čerstvé okraje plodnic jsou živě sírově žluté, starší části oranžové. Roste na řadě druhů listnatých stromů (např. na akátu, ořešáku, dubu, topolu, vrbě nebo na ovocných dřevinách).

Sírovec v kuchyni

Sírovec je jedlý a při vhodném sběru i velmi chutný.

  • Sírovce lze obalit a osmažit jako řízek.
  • Vynikající je upravený na způsob pečenáčů.

Nejchutnější je údajně z vrb a topolů. Ke kuchyňské úpravě se hodí jen mladé šťavnaté plodnice, kterými lehce projede ostrý nůž.