Když končíme, Angličané začínají

Oproti nám mají v Anglii hlavní sváteční den až 25. prosince. Ráno rodina společně rozbaluje dárky a pak se chystá na slavnostní hostinu, která začíná v pravé poledne. Po slavnostním přípitku následuje symbolické rozlomení tzv. christmas crackers (papírová tuba, která ukrývá drobný dárek). Obědu vévodí pečený krocan s kaštanovou nádivkou. Nabídka dezertů je velmi pestrá. K tradičním patří anglický vánoční puding a biskupský chlebíček (sladký koláč s kandovaným ovocem známý jako fruit cake).

Pud, čili anglický vánoční pudink

Tradičním anglickým dezertem je vánoční pudink (pudding, krátce zvaný pud), do kterého kuchařka ukryje stříbrnou minci pro štěstí. S dezertem, kterému u nás říkáme pudink a připravíme jej za dvě minuty zamícháním přísad do horkého mléka, však nemá nic společného. Anglický puding se nejčastěji vyrábí z oříšků, hrozinek, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronů a švestek. Nejlepší pudink se prý připravuje několik měsíců předem. Zabalený v celofánu či alobalu se skladuje ve studeném sklepě. Na Vánoce se přihřeje v troubě, polije rumem či anglickým punčem a horský se podává na stůl. Efekt se někdy umocní flambováním a podává se hořící.

Jen na vás záleží, jak si jej dozdobíte. Někdo dává přednost bílé polevě, další raději volí tmavou čokoládu. Velmi oblíbenou a atraktivní ozdobou je větvička cesmíny s červenými plody. Volit můžete podle možností a další výzdoby stolu buď cesmínu s tmavě zelenými listy a nebo některou z odrůd bíle nebo žlutě panašovaných. Větvička cesmíny slouží pouze jako dekorace, v žádném případě není vhodná k jídlu.

Cesmína jako symbol anglických Vánoc

Cesmína (Ilex) se podle anglických tradic používala různými způsoby. Svobodné dívky si prý na tři cesmínové lístky napsaly jména svých nápadníků a vložily si jej na noc pod polštář. Lístek, který ráno vytáhly jako první, jim prozradil jméno budoucího manžela.

Úzké spojení cesmíny s vánočními svátky dokládá tradiční anglická vánoční koleda - The Holly and the Ivy (Cesmína a břečťan). Zpívá se v ní, že cesmína má květy bílé jako lilie, bobule rudé jako krev, ostny ostré jako trny a kůru hořkou jako žluč. Cesmínu velebil v jedné ze svých básní (Green Groweth the Holly) anglický král Jindřich VIII. (1491 – 1547).