Vánočka s rozinkami a s mandlemi
Potřebujeme
- 1 kg polohrubé mouky
- 1 lžičku soli
- 200 g krupicového cukru
- 250 g másla
- 0,5 l mléka
- 4 žloutky
- 80 g droždí,
- citronovou kůru
- 50 g rozinek
- 50 g mandlí
- mouku na vál
- tuk na vymazání plechu nebo papír na pečení
- 1 vejce na potírání
Jak na to
Nejdříve necháme vzejít kvásek. Pak prosejeme mouku do mísy, na okraj dáme sůl a do důlku uprostřed cukr, na který nalijeme rozehřáté máslo a mléko s rozmíchanými žloutky. Přidáme vykynutý kvásek.
Věřte nevěřte, ale naše prababičky často večer okolo desáté hodiny zadělaly těsto a nechaly je v tehdy běžné teplotě nevytápěné kuchyně kynout. Ráno o šesté hodině bylo zralé na tvarování.
Těsto dobře prohněteme a pak je na válu zpracujeme dohladka, až se leskne a nechytá se na vařečku. Přidáme rozinky. Těsto opět vložíme do mísy, lehce poprášíme moukou, přikryjeme čistou utěrkou a necháme při běžné teplotě kuchyně kynout asi 3 hodiny.
Z těsta vyválíme válečky a spleteme vánočku, kterou ještě necháme na plechu chvíli kynout.
vánočka s rozinkami a mandlemi
Pak ji potřeme rozšlehaným vejcem a na povrchu ji ozdobíme spařenými, oloupanými a na nudličky nakrájenými mandlemi.
Dáme péci do středně vyhřáté trouby, během pečení musí vánočka ještě nabýt. Při příliš vysoké teplotě by velmi brzy ztmavl její povrch, ale přitom by těsto uvnitř zůstalo syrové. Teplotu trouby můžeme dokonce během pečení snížit. Zda je už vánočka upečená, zjistíme vpíchnutím špejle do jejího středu.
Hotovou vánočku vyjmeme z trouby, necháme ji vychladnout a uložíme do chladu. Samozřejmě, že ji můžeme krájet ještě teplou, nejchutnější však je tak za dva dny. Teprve před podáváním ji posypeme směsí moučkového cukru s vanilkovým a krájíme.
Vánočka z tvarohového těsta
Potřebujeme
- Ze stejného tvarohového těsta můžeme připravit i bábovku. Pečeme ji v bábovkové formě ve středně vyhřáté troubě, ale pomaleji než vánočku. 150 g másla
- 150 g krupicového cukru
- 2 žloutky
- 1 celé vejce
- 250 g měkkého tvarohu
- citronovou kůru
- 500 g hladké mouky
- čtvrt lžičky soli
- 2 prášky do pečiva
- asi 2 lžíce rumu
- 50 g nahrubo nasekaných ořechů
- 50 g rozinek
- 50 g kandovaného ovoce nebo citronátu
- téměř 500 ml mléka
- mouku na vál
- tuk na vymazání plechu
- 1 vejce na potření
- moučkový a vanilinový cukr na posypání
Vánočka z tvarohového těsta
Jak na to
Změklé máslo našleháme s cukrem, žloutky a vejcem. Přidáme prolisovaný tvaroh a znovu našleháme.
Ořechy, rozinky a kandované ovoce předem obalíme v hladké mouce a zamícháme k základu.
Ochutíme nastrouhanou kůrou z opláchnutého citronu.
Nakonec přidáme ořechy, opláchnuté a osušené rozinky a kandované ovoce.
Teprve poté přidáme prosetou mouku se solí a s kypřicími prášky, promícháme, zalijeme rumem a opatrně po částech mlékem, aby těsto příliš nezřídlo.
Z tohoto těsta splétáme copánky a postupujeme stejně jako při přípravě vánočky z kynutého těsta. Připravenou vánočku potřeme rozšlehaným vejcem a vložíme ji do trouby předem vyhřáté asi na 200 °C. Teplotu trouby však snížíme, jakmile se vánočka zapeče, aby se stejnoměrně propekla.
Pletení vánočky krok za krokem
- Těsto rozdělíme na devět dílů. Vyválíme je na stejné válečky.
- Nejprve spleteme ze čtyř dílů spodní část vánočky do tvaru silnějšího plochého copu. Přeneseme na tukem vymazaný plech nebo na papír.
- Druhou část spleteme ze tří dílů a vložíme ji na spodní cop. Aby tvar dobře držel, spodní cop hřbetem dlaně ve středu prohloubíme.
- Poslední část spleteme ze dvou dílů a dáme nahoru. Na předchozím copu můžeme udělat stejnou prohloubeninu jako u prvního copu.
- Pokud jsme začátečníci a bojíme se, aby vánočka při pečení nezměnila tvar, zajistíme všechny tři copy na koncích párátky nebo kousky špejlí.
pletení vánočky
Tajemné rituály
Pečení vánoček má u nás dlouhou historii sahající až do 16. století a naši předkové je znali také pod názvy calta, huska, pletenice, štědrovice, pletanka, štrucla, ceplík, žemle, štricka a podobně.
Pečení vánočky dříve patřilo výhradně do rukou cechovních řemeslníků – pekařů. Teprve od 18. století si lidé začali vánočku péci i doma.
Peklo se tolik vánoček, kolik měla rodina členů. První a největší vánočka vždy připadla hospodáři, měla mu přinést hojnost obilí v příštím roce. Proto se také splétá do tvaru klasu, hospodář ji také směl jako první na závěr štědrovečerni večeře nakrojit.
Vánočka bývala tradičním dárkem. Dostávali ji koledníci, obecní pastýř i čeládka, které právě kolem Vánoc končila služba. Po krajíčku vánočky dostal i dobytek, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly.
Pečení vánoček byl obřad. Protože upéci dobrou vánočku je umění, brzy se objevila řada pověr, jak docílit zdaru. Paní domu musela zadělávat těsto v bílé zástěře a čepci a nesměla u toho promluvit (za tímhle zvykem dozajista vězí nějaký hospodář) a také poskakovala, aby těsto lépe nakynulo.
V některých krajích se do vánočky také zapékal drobný peníz. Kdo jej na Štědrý večer objevil, ten měl po celý rok zaručené štěstí a zdraví. Oproti tomu připálená, nebo natrhnutá vánočka věštila nezdar a smůlu.
Foto Jiří Poláček a archiv