Na výstavě byly představeny recepty našich babiček a prababiček a nechyběla možnost nahlédnout do vánočně vyzdobené domácnosti. Vánoce bývaly a dodnes jsou vnímány jako nejvýznamnější svátky roku a Štědrý den je jejich vrcholem. Ke slavnostní pohodě velkou měrou přispívala i hojnost dobrého jídla a pití. Svátky byly příležitostí k setkávání s rodinou a přáteli, hospodyně si dávaly záležet, aby byl stůl co nejbohatší.

Houbovec, štědrovnice i břečka

Recepty na tradiční vánoční pečivo se lišily vesnici od vesnice, město od města, ale i rodinu od rodiny. Rozdíl byl jak v počtu chodů, tak v jejich složení. Zatímco čeští horalé si nepotrpěli na předepsaný počet chodů, Štědrovečerní večeře německých obyvatel Krkonoš se obvykle skládala ze sedmi až devíti chodů.

Samotné večeři v českých domácnostech předcházelo požití kousku chleba či brambory. Jednalo se o symbolický hold těm potravinám, které pro místní obyvatelstvo po většinu roku představovaly základní obživou.

Výstava Sladké Vánoce vám umožní nejen nahlédnout na svátečně uspořádané stoly našich předků, ale opsat si můžete i dobové recepty. Vánočního pečiva bylo nepřeberné množství a rozhodně se nejednalo pouze o klasické cukroví. Pekly se i koláče, záviny, štoly či štědrovnice neboli vánočky. Sladkou variantu měl i nejtypičtější krkonošský vánoční pokrm - hubovec (zvaný též hubník, houbovec, houbanec), tradiční vánoční pokrm, který se dodnes připravuje v mnoha krkonošských domácnostech. Pro rozvařené sušené ovoce se vžil pojem břečka.

Štědrovnice

  • 2 kg polohrubé mouky
  • ¼ kg másla
  • ¼ kg cukru
  • 3 - 4 žloutky
  • 8 dkg droždí
  • asi ¾ l mléka
  • 2 dkg soli
  • rozinky dle chuti

V hrnku rozpustíme asi 6 lžic cukru, přidáme droždí a tři lžíce mouky a necháme narůstat. Zatím utřeme máslo s cukrem a přisypeme asi 1 ¾ mouky. Trochu mouky (1/4 kg) necháme na přisypávání, kdyby těsto byly málo tuhé. Do mísy s připraveným těstem nalijeme kvásek a přiléváme osolené mléko. Vařečkou mísíme, až se přestane lepit, pak vyvalujeme na válu (mouku a další mléko přidáváme jen tolik, aby těsto bylo hustší).

Nakonec přidáme rozinky, popřípadě nasekané mandle, uložíme zpět do mísy a necháme kynout. Asi za dvě hodiny bude těsta jednou tolik. Pak vyválíme prameny a upleteme vánočky, při tomto množství nejméně dvě. Po dalším kynutí potřeme rozšlehaným vajíčkem a dáme do trouby. Někdy hospodyně zpevnila pletence několika loučkami svisle zapíchnutými do vánočky, aby horní vrstva těsta při pečení nespadla.

(dle Miloše Gerstnera, Krkonošská kuchařka)

Švestková polévka

V chudších německých rodinách byla štědrovečerní večeře poněkud skromnější a zahrnovala méně chodů. Mezi nimi zpravidla nechyběla švestková polévka.

  • několik lžic másla
  • hladká mouka
  • dvě hrsti sušených švestek
  • sůl
  • celá skořice
  • smetana
  • cukr
  • ořechy, perník, mandle, rozinky

Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, kterou zalijeme vodou, a necháme povařit. Přidáme omyté sušené švestky, celou skořici, osolíme a povaříme. Když jsou švestky měkké, přidáme nastrouhaný perník, oloupané a nastrouhané mandle, rozinky a nastrouhané ořechy. Chvíli povaříme, pak zalijeme kysanou smetanou a zakápneme citronovou šťávou. Podle chuti dosolíme a osladíme, poté už nevaříme. Polévka se podává teplá i studená a jí se k ní štědrovnice.

(dle Ladislava Kaizla, Lidová výživa)

Výstava Sladké Vánoce proběhla v bývalém augustiniánském klášteře ve Vrchlabí (Krkonošské muzeum Správy KRNAP), skončila 15. ledna 2017.

Připraveno ve spolupráci se Správou KRNAP (foto z výstavy, recepty).