obrázek z archivu ireceptar.cz

Velikonoce: Užijte si sváteční zvyky a recepty

Máte rádi Velikonoce kvůli té spoustě dobrot i tradičním zvykům, kterými se v kruhu rodiny nebo mezi přáteli dají zpříjemnit volné dny? Jsou vám bližší jako svátky jara, nebo v nich spíš ctíte křesťanskou naději?

velikonoční jidášvelikonoční jidášAutor: Archiv ireceptar.cz

Lidové zvyky, a ty velikonoční zvlášť, odrážejí sepětí člověka s přírodou. Oslavují jarní probuzení, nový život. Jejich kořeny sahají k dávným pohanským obřadům, křesťanská historie obohatila svátky o víru a naději.

Velikonoce prožívají generace lidí, a tak jsou tradiční zvyky a také recepty plné zkušeností, nápadů a moudrosti.

Zdraví ochrání med i studená voda

Jidášův provazJidášův provazAutor: Archiv ireceptar.cz

Zdaleka to však nejsou pouze bylinky, které mají obohacovat zdravé velikonoční menu. Například Zelený čtvrtek, který si už svým mázvem říká o pokrmy se špenátem či zelím, má podle tradice začínat sladkým pečivem — jidášem — a medem.

Do spirály stočený nebo propletený váleček kynutého těsta symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš, jenž podle biblického příběhu zapříčinil Kristovo zatčení a smrt. Taková snídaně, tvrdí lidová pověra, ochrání člověka celý rok před zdravotními neduhy. 

Z týchž důvodů by ji měla předcházet ranní koupel ve studené vodě − hlásila se o slovo dobová hygiena, zřejmě dost závislá na počasí i ročním období. Jidášům se připisovala ochranná moc před zmijím uštknutím, žihadly vos a sršňů.

Mytí za kuropění mělo děvčatům přinést krásu a zbavit je pihMytí za kuropění mělo děvčatům přinést krásu a zbavit je pihAutor: Archiv ireceptar.cz

Křesťanský význam Velkého pátku, připomínajícího ukřížování Krista, dokládá nejen fakt, že v řadě zemí včetně Austrálie, Kanady či Brazílie je oficiálním svátečním dnem pracovního klidu, ale i množství lidových pověr a obyčejů. Měly napomoci k očistě těla a příbytků od nečistých sil a nemocí a důležitou roli v nich opět hraje voda.

Lidé například věřili, že voda v řece nebo v potoku má na Velký pátek léčivou sílu, ale jen do chvíle, než se jí dotknou první paprsky slunce. Mytí za kuropění mělo děvčatům přinést krásu a zbavit je pih.

„Zajímavým zvykem bylo kýchání do jamky na zahradě, které se doporučovalo proti bolení zubů. Pokud měl někdo nezhojené rány, měl se na Velký pátek na dvorku pomodlit, pak udělat důlek do země a třikrát do něj fouknout, nebo vyhrabanou hlínu třikrát přehodit přes hlavu.

Rozšířené bylo také omývání močůvkou − ruce proti záděrám, nohy, aby neopuchla chodidla,“ uvádí etnoložka Vladimíra Jakouběová v knize V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc.

Kdo by si jídelníček Velkého pátku chtěl sestavit v duchu tradic, měl by stále ještě volit střídmější jídla, která se připravovala během předvelikonočního čtyřicetidenního postního období. 

  • Hodila by se kupříkladu bramboračka, bramborové pokrmy, hrách, jáhly, čočka, sladké knedlíky se sušeným ovocem apod. Masové lahůdky se na stolech objevovaly především v neděli na Boží hod velikonoční a během Červeného pondělí.

Díky velikonočním svátkům někdy s úžasem objevujeme, co všechno uměli naši předci v kuchyni a jak pozoruhodně dbali o své zdraví a ještě se přitom bavili.

Uctívaný symbol jara: vejce

Znalci dokážou vyčíst z kraslic oblast, ve které je malérečky vytvořily.Znalci dokážou vyčíst z kraslic oblast, ve které je malérečky vytvořily.Autor: Archiv ireceptar.cz

Dnes si většinou pochutnáváme na zajímavých velikonočních jídlech celý víkend od Bílé soboty až po Velikonoční pondělí. Je čas masových polévek, nádivek, kůzlečích, jehněčích a dalších pečínek, mazanců, beránků, velikonočních dortů i cukroví a samozřejmě vajec, nejznámějších a nejváženějších symbolů jarních svátků.

Rovněž rostlinné, zvířecí a další motivy používané při malování kraslic, barvy a různé techniky barvení a zdobení měly v minulosti své symbolické významy.
 

velikonoční barvená vejcevelikonoční barvená vejceAutor: Archiv ireceptar.cz

Odvěká víra v jejich magické schopnosti zajistit plodnost, prosperitu, zdraví i štěstí způsobila, že lidé dávali vejce do základů domů, ale třeba i novorozenci do první koupele, aby dítě dobře rostlo. 

O Velikonocích se vejce kladla na poli do brázd, hospodáři je kouleli po hřbetě dobytka nebo rozbíjeli ve stáji, aby zvířata byla plodná a zdravá. 

Malovanými vejci se zdobily a stále zdobí velikonoční věnce i celá sváteční tabule. Znalci dokážou vyčíst z kraslic oblast, ve které je malérečky vytvořily, a díky osobité technice nebo výtvarnému motivu někdy i autorku. Ale také jednoduše obarvená vajíčka plní koše koledníků a symbolizují jarní čas.

Bez vajec si nelze představit velikonoční pochoutky. Jsou základem nádivek. Do mazanců jich hospodyně přidávaly víc, než bylo třeba. A také vykoledovaná vajíčka se dají využít pro přípravu vaječných pochoutek.

Velikonoční očista devíti bylinami

Dobové recepty na velikonoční pokrmy vedle jiného dokládají, že svého času bývala jarní očista organismu docela běžná a že Velikonoce pro ni byly nejlepší příležitostí. Některá jídla jako nádivky nebo zelené polévky měly obsahovat aspoň devět bylin. Používala se řeřicha, pažitka, kopřiva, pampeliška, popenec, sedmikráska, třeba i list fialky či jahodové listí, šťovík a další.

Bylinková polévka

  • bylinková polévkabylinková polévkaAutor: Archiv ireceptar.cz

    10 dkg másla
  • litr vody
  • 2 lžíce hladké mouky
  • vejce
  • bylinky
  • sůl

Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme studenou vodou, promícháme, osolíme a povaříme.

Na másle podusíme zhruba tři hrsti lístků chudobky, fialky, opence, jahodníku, pampelišky, kopřiv, pažitky a petrželky, přidáme jíšku a jen krátce necháme přejít varem.

Do hotové polévky přidáme vajíčko rozkvedlané v trošce mléka a čerstvou posekanou pažitku. Můžeme přidat i osmažené kostičky chleba nebo žemle a polévku i zjemnit lžící kysané smetany nebo másla.

Kdo si někdy takovou či podobnou bylinnou polévku zkusil připravit, asi zjistil, že je poměrně hořká. Jednak je to dáno jejím účelem − pokrm má dodat  tělu zdraví prospěšné a očistné látky, ale také platí, že dnešní chuťový vkus se zřejmě liší od chutí našich předků. Současné chuťové zvyklosti jistě ovlvňuje i snadná dostupnost téměř všech druhů potravin kdykoliv během roku.

V každém případě uděláme dobře, když si velikonoční menu zpestříme aspoň některými bylinami. Tak třeba: 

Jarní polévka s řeřichou

  • jarní polévka s řeřichoujarní polévka s řeřichouAutor: Archiv ireceptar.cz

    75 g řeřichy
  • 1 šalotku
  • 30 g másla
  • 30 g hladké mouky
  • 800 ml zeleninového vývaru
  • 200 ml smetany
  • sůl, mletý pepř
  • muškátový oříšek

Řeřichu opláchneme, necháme ji okapat a nakrájíme ji. Šalotku oloupeme a nakrájíme. V hrnci rozehřejeme máslo a šalotku na něm necháme zesklovatět. Zaprášíme moukou a necháme opražit dozlatova. Zalijeme zeleninovým vývarem a důkladně prošleháme metlou, aby v něm nezůstaly hrudky.

Při mírné teplotě vaříme asi 20 minut. Přidáme řeřichu, povaříme a přimícháme 100 ml smetany. Vše rozmačkáme na kaši, případně propasírujeme přes řídké síto.

Dochutíme solí, mletým pepřem a muškátovým oříškem. Zbylou smetanu ušleháme. Polévku nalijeme do talířů, zdobíme šlehačkou a zbylými kousky řeřichy.

Blanka Snášelová, Prosenice

Jarní kopřivová polévka

  • 1 lžíci másla
  • 150 g zeleniny
  • 1 cibuli
  • talíř nakrájených kopřiv
  • sůl
  • citronovou šťávu
  • 1/8 l smetany
  • žloutek
  • lžíci hladké mouky
  • domácí masový vývar, vodu

Na másle zpěníme pokrájenou cibuli a zeleninu, zalijeme vodou a vývarem (celkem asi jedním litrem), osolíme a vaříme.

Pak přidáme oprané nasekané kopřivy, vaříme ještě asi 10 minut.

Nakonec zahustíme moukou rozmíchanou ve smetaně a krátce povaříme.

Do odstavené polévky vmícháme žloutek a okyselíme ji citronovou šťávou.

Markéta Sikorová, Kyšice

Omelety s kopřivovou náplní

  • talíř kopřiv
  • 8 vajec
  • 1/8 l mléka
  • 1 lžíci hrubé mouky
  • 2 malé cibule nebo mladé cibulky i s natí
  • 50 g ementálu nebo parmazánu
  • sůl, zelený pepř

Nakrájené kopřivy podusíme na oleji a cibulce, směs zaprášíme moukou, osolíme, posypeme tlučeným zeleným pepřem a zalijeme lžící mléka.

Z rozšlehaných vajec, mléka, soli a mouky připravíme omelety, potřeme je připravenou kopřivovou směsí a přeložíme napůl.

Můžeme je posypané sýrem hned konzumovat, nebo rovněž posypané sýrem krátce zapéci ve vymazaném pekáči.

Štěpánka Šabršulová, Skorošice

Kuřecí salát s celerem

  • 1 kuře
  • 1 celer
  • 1 jogurt
  • 1 lžíci olivového oleje
  • citronovou šťávu
  • bazalku, dobromysl, tymián

Z kuřete stáhneme kůži a maso uvaříme nebo udusíme v osolené vodě. Vyjmeme z vývaru, necháme vychladnout a vykostíme.

Maso nakrájíme na nudličky a smícháme je s nahrubo nastrouhaným celerem. Spojíme jogurtem a lžící olivového oleje. Dochutíme citronem a zelenými bylinkami.

Ludmila Uhrová, Třebíč

Telecí roláda

  • telecí roládatelecí roládaAutor: Archiv ireceptar.cz

    800 až 900 g telecího hrudí
  • 2 housky z předešlého dne
  • sůl, pepř
  • 200 ml mléka
  • 1 cibuli
  • 1/2 svazku petrželky
  • 1 chemicky neošetřený citron
  • 150 g másla
  • 100 g mletého telecího masa
  • 100 g mletého vepřového masa
  • 1 lžíci kaparů
  • 1 vejce
  • 250 ml bílého vína
  • 150 g kysané smetany

Telecí hrudí vykostíme. Maso opláchneme, osušíme a podélně rozkrojíme. Vetřeme sůl a pepř. Ohřejeme mléko a nalijeme ho na housky. Necháme ho 15 minut vsáknout. Jemně nasekáme cibulku a petrželku, lžíci petrželky odložíme,  omyjeme citron a kůru odkrojíme.

Rozehřejeme 60 g másla. Cibuli na něm necháme zesklovatět, přidáme petrželku, citronovou kůru a společně opékáme asi tři minuty.

Housky vymačkáme a smícháme s mletým masem a cibulí. Vymačkáme citronovou šťávu a s kapary, vejcem a čtyřmi lžícemi vína ji přidáme k mletému masu. Telecí hrudí potřeme náplní, zavineme a na koncích sešijeme kuchyňskou nití. Pevně ovineme.

Telecí roládu zprudka opečeme na zbylém másle. Pečeme v troubě 1,45 hod a poté nit odstraníme. Posypeme odloženou petrželkou. Do omáčky vmícháme zbylé víno a smetanu. Během pečení je dobré roládu několikrát polít vypečenou šťávou.

Petra Horáčková, Zbiroh

Jehněčí na rozmarýnu

  • jehněčí na rozmarýnujehněčí na rozmarýnuAutor: Archiv ireceptar.cz

    1/2 kg libového jehněčího
  • 4 lžíce rybízového džemu
  • 1 lžíci nasekaného rozmarýnu
  • 1 rozetřený stroužek česneku
  • 45 dkg brambor
  • 45 dkg nakrájeného pórku 
  • 1/5 dl zeleninového vývaru
  • 4 lžičky žervé
  • sůl, pepř

Maso potřeme džemem, rozmarýnem, česnekem, solí a pepřem a pečeme asi půl hodiny v silně rozehřáté troubě.

Mezitím uvaříme brambory a pórek, vývar schováme. Servírujeme s kaší, přílohou je zelenina vařená v páře. Brambory a pórek ušleháme na kaši a vmícháme do ní žervé. Na pánvi pět minut povaříme džem s vývarem. Maso nakrájíme na plátky, přelijeme omáčkou.

Hana Jankovská, Neveklov

Pečené kůzle s nádivkou

  • 1 kůzle
  • 250 g uzeného bůčku
  • 5 natvrdo uvařených vajec
  • 3 syrová vejce
  • 100 g másla
  • česnek
  • sůl, pepř
  • mátu peprnou nebo šalvěj

Bůček a vejce natvrdo umeleme na masovém strojku. Přidáme syrová vejce, česnek, pepř, mátu nebo šalvěj, osolíme a promícháme.

Nádivkou plníme čistě omyté a osolené kůzle. Zprudka je opečeme na pekáči s rozpuštěným máslem a podlijeme troškou vody nebo domácího vývaru.

Podáváme s vařenými brambory a hlávkovým salátem nebo kompotem.

Často přeléváme šťávou a upečeme dočervena.

Pečené kůzle vyjmeme, šťávu necháme vysmahnout, zaprášíme ji moukou a zalijeme vývarem. Povaříme a procedíme.

Jiřina Blažejová, Luka

Plněná vejce

Natvrdo uvařená vejce podélně rozpůlíme, vyjmeme žloutky a utřeme je s 2 dkg másla, lžičkou kremžské hořčice a trochou soli.

plněná vejceplněná vejceAutor: Archiv ireceptar.cz

Přidáme nastrouhaný křen a nastrouhaný tvrdý sýr. Směsí naplníme bílky a ozdobíme petrželkou.

Můžeme připravit i další náplně:

  • Sardelovou: Žloutky utřeme se sardelovou pastou, pomazánkovým máslem a jemně nasekanou cibulí.
  • Ředkvičkovou: Žloutky nastrouháme, utřeme s máslem, nasekanými ředkvičkami, mletým salámem Poličanem a troškou žervé.
  • Hořčicovou: Žloutky utřeme s máslem, hořčicí, lučinou a nasekanou petrželkou.
  • Sýrovou: Žloutky nastrouháme spolu se sýrem, spojíme tvarohem, přidáme sůl a pepř.
  • Nivovou: žloutky spojíme s nastrouhanou nivou, přidáme máslo a ochutíme česnekem.
  • Křenovou: Zloutky utřeme s lučinou, nastrouhaným křenem a řeřichou.

Vaječňáky

  • 6 dkg másla
  • 6 dkg hladké mouky
  • 6 lžic mléka
  • 8 vajec
  • zelenou petrželku nebo pažitku
  • sůl

Z másla a hladké mouky připravíme světlou zásmažku, zalijeme ji mlékem, přisolíme a povaříme na hustou kaši. Necháme trochu vychladnout a přidáme na větší kousky nasekaná vejce.

Je-li směs příliš řídká, přidáme trochu nastrouhaného sýra a strouhanky. Tvoříme menší karbanátky, obalíme je v trojobalu a usmažíme. Podáváme s bramborovou kaší a zeleninovou oblohou.

Marie Kalinová, Dolní Žďár

Jak uchovat natvrdo vařená vejce

Vejce oloupeme, dáváme je do velké sklenice a prokládáme je

  • oloupanými stroužky česneku,
  • celým novým kořením,
  • pepřem,
  • kousky celého zázvoru.

Nakonec vše zalijeme horkým nálevem svařeným z octa, cukru, soli a suchého bílého vína.

Necháme v chladnu a vejce postupně používáme k dalšímu zpracování.                        

Vařená vejce naložená i se skořápkou

Vejce barvená přírodními barvami zlehka naťukáme a celá včetně skořápky uložíme do velké sklenice nebo kameninové mísy.

Svaříme přiměřené množství

  • přírodního červeného vína
  • s celými hřebíčky,
  • kmínem,
  • pepřem,
  • hořčičnými semínky,
  • bobkovým listem.

Vychladíme a vejce nálevem zalijeme.

Necháme naložené minimálně 48 hodin a poté postupně do týdne spotřebujeme.

Jarní probuzení

  • 6 natvrdo uvařených vajec
  • 1 cibuli
  • 1 zelenou papriku
  • 1 červenou papriku
  • 1 hlavičku čínského zelí
  • 150 g tvrdého sýra
  • 100 g kuřecí šunky
  • 100 ml smetany
  • sůl, pepř

Oloupaná vejce nakrájíme na kostičky, přidáme pokrájenou cibuli, papriku a najemno pokrájené čínské zelí. Vše dáme do misky a smícháme se smetanou.

Osolíme, opepříme a nakonec vmícháme na malé kostičky nakrájenou šunku a sýr.

Dáme nejméně na 1 hodinu zchladit do ledničky. Podáváme s celozrnným pečivem.

Jaroslava Bulíčková, Borohrádek

Akční letáky