Jaký je původ nejznámějších druhů vánočních koření? Mají nejen úžasnou chuť a vůni, prospívají i našemu zdraví a mysli.

Skořice jako koření i lék

Mletá skořice o svém původu příliš neprozradí. Skořice prodávaná v celku má však charakteristický tvar stočených trubiček. Jedná se totiž o sušenou kůru skořicovníků, tropických stromů rostoucích především v Číně, na Cejlonu, na Jávě, na Filipínách, ale i Africe nebo Brazílii. Přestože je známo více než 150 druhů skořicovníků, pro potravinářské účely se využívá nejčastěji skořicovník ceylonský (Cinnamomum zeylanicum) a skořicovník čínský (Cinnamomum cassia).

Kůra skořicovníku se začíná sklízet ze tříletých stromů. Sloupne se z větviček zbavených postranních větévek a listů, pak je oddělena hořká vnější vrstva a zbytky vnitřního lýka. Pásy kůry se následně suší, při tom se zkroutí a zbarví. Skořice má kromě výborné chuti i pozitivní účinky na lidské zdraví. Podporuje zažívání, krevní oběh, působí antibakteriálně, pomáhá proti zánětům a používá se i k masážím bolavých kloubů a svalů.

Vanilka je orchidej

Jemná vanilka pochází původně z Mexika. Jedná se o sušený plod (tobolku) orchideí rodu vanilovník (Vanilla). Mexiko bylo dlouho jediným producentem tohoto vzácného koření kvůli vazbě na místní opylovače. Až objev umělého opylování umožnil rozšíření i do dalších zemí. I tak se jedná o rostlinu náročnou na pěstování, k opylení musí dojít pouze během 24 hodin, kdy rostlina kvete. Rostliny začínají plodit ve třetím roce života a vyprodukují maximálně 50 tobolek ročně. Plody se sklízejí ještě nedozrálé a dál se suší a upravují. Pěstování a zpracování vanilky je velmi náročné, proto je přírodní vanilka velmi drahá. Přesto si bez vanilky Vánoce ani neumíme představit. Dodává výjimečnou chuť cukroví i dezertům, kromě toho její vůně uklidňuje a podporuje dobrou náladu. Říká se o ní, že působí jako afrodiziakum.

Roztomilý hřebíček

I hřebíček je koření pocházející z tropických oblastí.

Jsou to vlastně usušená nerozvinutá poupata stálezeleného stromu hřebíčkovce vonného (Eugenia caryophyllus), pocházející původně z Moluckých ostrovů v Indonésii. Zelená či lehce načervenalá poupata se sbírají těsně před rozkvětem, kdy obsahují nejvíce aromatických látek. Sběr se provádí dvakrát ročně, poté se několik dní suší na slunci až do zhnědnutí a do ztráty dvou třetin své váhy. Kvalitní hřebíček má světle hnědou hlavičku s tmavě hnědým tělem, starý nebo nekvalitní hřebíček má tmavě hnědou nebo černou hlavičku.

Hřebíček se dá použít nejen v kuchyni, slouží i jako prevence proti zubní kazu, klidňuje žaludek, mírní bolesti a nejen to, dá se z něj například připravit účinný repelent.

Hvězdný badyán

Badyán se stejně jako většina sladce vonících koření používá k ochucení moučníků a sladkých jídel. Milovníci asijské kuchyně se však nebojí kombinace nasládlých koření s ostrými a přidávají badyán do aromatických směsí, například koření pěti vůní.

Přesto máme u nás badyán spojený hlavně s vánočními svátky a to nejen pro jeho omamující vůni, ale i pro vzhled ve tvaru hvězdy. Osmicípé hvězdičky jsou vlastně sušená souplodí se semínky ze stromu s názvem badyáník pravý (Illicium verum). Pochází z jihozápadní Číny, ale dnes je rozšířen v celé jihovýchodní Asii. Pěstování a sklízení badyánu není příliš náročné. Strom začne plodit sice až v šesti letech, ale potom může dávat plody několik desítek let. Po odkvetení se vytvoří známé souplodí, které v době zralosti pukne a odhalí lesklá semena. V tomto čase se badyán sklízí a po usušení je ihned připraven na prodej.

I badyán má mnoho léčivých účinků, funguje jako přírodní antibiotikum, takže je skvělý při nachlazení, rýmě a kašli. Podporuje také dobrý spánek, zmírňuje zažívací obtíže, používá se při bolestech zad a revmatismu.