Zelené čaje se obvykle třídí do dvou kategorií. Pro laika je zásadnější ta chuťová – je aromatizovaný? Obsahuje ovoce – například borůvky? Nebo je jasmínový? Druhým hlediskem je lokace. Zelený čaj je například z Nepálu, Cejlonu, Malajsie, Číny.
Přezdívá se mu „zelený poklad“. A je proč. Výčet jeho pozitivních účinků na lidský organismus je pozoruhodně dlouhý. Z těch hlavních zmiňme, že zahání depresivní stavy, působí preventivně proti revmatu a dokonce snižuje riziko vzniku zubního kazu. Je plný antioxidantů, takže jej bez přehánění můžeme doporučit jako malého, ale dobrého pomocníka v boji proti rakovinovému bujení. Kromě antioxidantů totiž ještě nabízí polyfenoly, které také pomáhají odvracet hrozbu rakoviny.
Dámy potěší, že tyto látky bývají někdy označovány za „elixír mládí“. Působí regeneračně a zpomalují tak proces stárnutí. Zelený čaj se hodí zejména na období podzimu a jara, kdy nás trápí neustálé změny počasí a imunita zažívá jednu pohromu za druhou. Správně připravený zelený čaj nám dodá stopové prvky a vitaminy. Jako bonus působí antibakteriálně.
Spory se vedou o jeho pití v těhotenství. Obsahuje totiž perfektně vyvážené poměry zinku a mědi, které jsou pro rodícím se životem namáhaná těla žádoucí. Jenže, na druhou stranu, zelený čaj obsahuje thein. Jde o čajové synonymum pro kofein. Pro těhotné ženy by proto měla platit zásada, že v případě zeleného čaje všeho s mírou. Ostatně, právě z tohoto důvodu nelze tento čaj doporučit dětem. Měl by si na něj dát pozor ještě někdo, kromě dětí a těhotných? Kupodivu ano – pokud vás často trápí ledviny, raději si ho odpusťte. Obsahuje příliš velké dávky draslíku.
Takhle raději ne!
Zapneme varnou konvici nebo postavíme kovovou konvici na sporák. Až se začne voda vařit, jednoduše čaj zalijeme – stejně, jako s pytlíkovým čajem. Necháme odstát a je to. Asi tak vypadá příprava zeleného čaje u většiny Čechů. Bohužel. Tento postup je totiž fatálně špatně. Zlikviduje v zeleném čaji nejen většinu zdravých látek, ale i jeho skvělou vůni a charakteristickou chuť. Co zůstane? Torzo požitku, o který bychom se zbytečně připravili.
Jak správně připravit zelený čaj?
Zelený čaj by se měl podávat v malých šálcích. Platí pravidlo, že na jeden hrníček připadne jedna zarovnaná lžička čaje. Máte-li možnost si vybrat, preferujte měkkou vodu, má to vliv na chuť. Je o něco výraznější, ale přesto jemná. Dále můžete postupovat dle zažitého návodu. Voda se uvaří – ale namísto zalití se nechá odstát. Zelený čaj se totiž přelévá vodou horkou jen 80 oC. A jak dlouho tento zelený klenot louhovat? To je hotová věda. Nejlépe uděláte, když se poradíte s čajovníkem hned při koupi čaje. Doporučená doba se totiž liší až několikanásobně, a to podle daného druhu zeleného čaje. Průměrem bývá minuta.
Pokud čaj připravujete v jiné nádobě, než konvici, během louhování jej zakryjte. Uchováte tak aroma. Chvíle požitku je již na dosah. Nyní stačí slít, ideálně přes bambusové sítko. Dobrá zpráva je, že pokud vám čaj zachutnal, můžete ho zalít znovu. Tentokrát klidně o chlup teplejší vodou a déle louhovat. A mimochodem, nejlepší – jak do chuti, tak kvality – bývá často až druhý nálev.
Na cukr zapomeňte! Slazení zeleného čaje cukrem se považuje za barbarství. Pravdou je, že cukr i jiná sladidla překryjí jeho chuť.