K tradiční české kuchyni zahušťování patří. Mnoho osvědčených triků našich babiček se využívá v kuchyni dodnes. Obvykle se přidává do pokrmu jíška, ale někdy až v závěru vaření zjistíme, že je výsledný pokrm málo hustý. V takovou chvíli můžeme využít některý z tradičních triků našich babiček. Měli bychom však vědět, že jednotlivé přísady mohou změnit konzistenci či chuť výsledného pokrmu. Pokud je přidáme nevhodným způsobem, málo, nebo naopak příliš dlouho povaříme, můžeme nadělat víc škody než užitku.

Střídka tmavého chleba – rozdrobená nebo nastrouhaná se přidá v závěru vaření do pokrmu. Zvlášť s oblibou se využívá při zahušťování guláše. Do sladkých omáček se podobným způsobem přidával strouhaný perník.

Rozstrouhaný syrový brambor – škrob, který obsahují, snadno pomůže zahustit polévku nebo guláš. Stačí nastrouhaný brambor přidat v závěru přípravy jídla a už jen krátce povařit.

Škrobová moučka (bramborová nebo kukuřičná) pomůže upravit hustotu jídla na poslední chvíli. Aby nevznikly nepříjemné hrudky, škrobovou moučku nejprve rozmícháme v malém množství studené vody a tuto směs nalejeme do pokrmu. Kukuřičný škrob je jemnější než bramborový.

Redukování - některé omáčky zhoustnou i bez přidání další přísady. Metoda známá jako redukování se však hodí pouze u tekutin s obsahem cukrů, želatiny nebo tuků.

Žloutky (popř. celá vejce) se odedávna používají nejen ke zjemnění chuti polévek či omáček, ale i jejich zahuštění. Aby se vejce nesrazila, doporučuje se přidat trochu kukuřičného škrobu. Díky tomu získáme hladkou krémovou strukturu.

Máslo, smetana – ke zjemnění chuti a zahuštění přispívá také tuk. Stačí přidat až v závěru vaření.

Prolisovaná (rozmixovaná) vařená zelenina pomůže výborně zahustit jak polévky, tak omáčky. Výhodou je, že ji můžeme přidat až v závěru a není třeba pokrm dále vařit. Tento způsob zahušťování pokrmů se skvěle hodí tam, kde se z nějakého důvodu snažíme vyhnout např. přidání lepku. Podobně jako zeleninu můžeme využít také luštěniny (například při přípravě hrachové či čočkové polévky).