Zdroje: www.prostreno.cz, www.nasezahrada.com
Horké letní měsíce dávají ideální podmínky pro nejrůznější ovoce a zeleninu k jejich dozrávání. A mnohé plody se pak hodí i na zavařování, díky čemuž si můžete jejich šťavnatosti užít i přes zimu nebo během jara. Nejčastěji se takto uchovávají nakládané okurky, houby anebo švestky. Zavařit lze ovšem prakticky jakoukoliv zeleninu a ovoce. Jen je třeba vyvarovat se mnohých chyb, které by vaše úsilí velmi rychle podkoply a vy byste mohli zavařenou úrody rovnou hodit do koše.
Sterilizace sklenic
Asi není třeba nijak sáhodlouze vysvětlovat ani těm méně zkušeným „zavařovačům”, k čemu je důležitá sterilizace sklenic. Pochopitelně proto, aby byly nádoby zkrátka perfektně čisté a nenacházely se v nich nejrůznější bakterie, které by mohly v zavařeném ovoci či zelenině tvořit plísně. Sklenice však nejsou tím jediným, co se během zavařování musí sterilizovat, a právě na to mnozí zapomínají. Je třeba sterilizovat i nejrůznější naběračky, lžíce i misky. Zkrátka všechno, s čím budete během zavařování pracovat.
Perfektně připraveno na zavařování
Pozor na ochutnávání
Je to více než pochopitelné. Během jakéhokoliv vaření, pečení, smažení, ale i zavařování nás lahodně vonící pokrmy lákají k ochutnávání. U zavařování je třeba držet se striktních pravidel. Pokud se tedy rozhodnete například sladké naložené ovoce či lák ochutnat, vždy jen s perfektně čistou lžicí. Jakmile pak směs ochutnáte, nikdy s ní znovu do připravených plodů na zavařování nesahejte, aniž byste ji napřed řádně nesterilizovali. Sliny obsahují velké množství látek, které by ve vaší zavařenině mohly způsobit kvašení a následně i tvorbu plísní.
Správné plnění sklenic
Další častou chybou, které se mnozí během zavařování dopouští, je množství směsi v zavařovacích sklenicích. Pokud jsou totiž nádoby naplněny málo, zůstane v nich mnoho kyslíku, jež může bránit správnému utěsnění a následnému zkažení zavařeniny. Když jsou zase naplněny moc, během procesu nezřídka kdy dochází k úniku konzervovaných potravin. Doporučená plnost sklenice je 0,5-2 centimetry od okraje.
K zavařování můžeme použít i dostatečně velký klasický hrnec, sklenice vypodložíme utěrkou.
Teplota při zavařování
Při konzervaci potravin je rozhodně nutné mít kuchyňský teploměr na měření teploty vařených tekutin. Jedině tak si totiž skutečně pohlídáte teplotu vody, v níž zavařujete. Ta by se měla pohybovat nad hranicí 85 stupňů Celsia. Důležitá je rovněž výška hladiny vody. Ta by měla dosahovat k hranici několika málo centimetrů od horního okraje sklenice.
Stará víčka a otáčení dnem vzhůru
A v neposlední řadě je třeba zmínit i víčka, kterými sklenice uzavíráme. Některé uzávěry mohou přežít několik let, jiné zase vydrží sotva jedno zavařování. Proto ještě předtím, než se do konzervování potravin pustíte, vždy stav víček zkontrolujte. Hlavně pak i těsnící gumičky. Pokud najdete sebemenší poškození, s uzávěry se raději rozlučte.
S víčky souvisí i otáčení sklenic po zavařování dnem vzhůru, aby se v nádobách vytvořil správný podtlak a byly tak skutečně dobře utěsněny. U marmelád a povidel je vhodné sklenice otáčet dnem vzhůru hned po zavaření. Například u okurek se však tento postup doporučuje až po jejich vychladnutí. Správně zavařené sklenice by měly mít víčka vypouklá směrem dovnitř.
