Jogurt se tradičně vyrábí z kravského mléka, ale můžeme použít jakékoliv jiné. Velmi zdravý jogurt lze vyrobit i z kozího či z rostlinného mléka. Skvěle chutná také jogurt sojový nebo kokosový připravený z dřeně. Pro přípravu potřebujeme základní surovinu v co nejčistším stavu, to znamená čerstvou, bez chemických konzervantů a barviv.

Výroba

Používají se jednodušší i složitější jogurtovače, které udržují stálou teplotu potřebnou pro celý proces výroby, ale nejsou nezbytně nutné, jogurt vytvoříme i bez nich.

Na základní recept potřebujeme 1 l mléka (nejlepší je přímo od farmáře, ale lze použít i čerstvé z obchodu) a 5 polévkových lžic živých bakterií, které nastartují mléčné kvašení. Nejlepší je použít násadu z kvalitního živého jogurtu, který můžeme běžně koupit. Přichystáme si potravinářský teploměr a dvě půllitrové nebo čtyři čtvrtlitrové zavařovací sklenice. V průběhu celé výroby je důležitá čistota: hrnec, sklenice i nádobí ošetříme vařící vodou a do mléka zbytečně nesaháme prsty.

  • Mléko nejprve nalijeme do hrnce a na mírném ohni je 5 minut vaříme, poté je odstavíme a necháme zchladnout na 42 °C. Někdo doporučuje mléko pouze zahřát na 95 °C a nevařit. Obě cesty fungují.
  • Prázdné sklenice nahřejeme v troubě nebo v mikrovlnce. Do každé dáme nejprve na dno 2-3 lžíce živého jogurtu o pokojové teplotě a sklenice do půlky zalijeme mlékem, hmotu promícháme a doplníme zbytkem mléka.
  • Sklenice uzavřeme, zabalíme je do teplé deky a vložíme do peřin, kde je necháme bez jakékoliv kontroly či pohybu šest hodin. Poté by měl být jogurt hotový. Sklenice vyndáme, necháme je vychladnout a uložíme do chladničky.

Výhody domácího jogurtování

Největší výhodou je, že známe přesně složení: vyhneme se tak přidaným škrobů, sladidlům a stabilizátorům. Hotový jogurt je velmi chutný a jeho výroba levná. A navíc ekologická, protože šetříme obaly, vystačíme si s několika sklenicemi, které používáme dokola.

Vlastní živý jogurt prochází neustále procesem zrání a kysnutí. Mění se jeho chuť i konzistence. Na počátku je tekutější, později houstne a kysne. Většinou je nejlepší druhý den od výroby, čtvrtý den je zpravidla již přezrálý. Připravujeme tedy jen takové množství, které včas zkonzumujeme – vždyť kdykoliv si můžeme vyrobit čerstvou dávku jogurtu znovu.

Co je to jogurtová kultura?

Takzvanou jogurtovou kulturou rozumíme bakterie mléčného kvašení, které začnou mléčný cukr laktózu rozkládat a štěpit. Přirozeně nasládlá chuť mléka se mění na kyselou. Na jogurtovém kvašení se podílejí hlavně bakterie Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgarius. Zakoupit můžeme i sušené bakterie pro domácí jogurtování, které zaručují prvotřídní výsledek ( k dostání jsou například v některých mlékomatech).

S ovocem i medem

Jogurty jsou výborné čerstvé neochucené, hodí se na snídani, k sušenému ovoci, ale i do salátů nebo koktejlů. Sladké ochucené varianty je lepší vyrábět až z hotového základu. Přidat můžeme domácí marmeládu, kompotované ovoce, rozmačkaný banán, meruňky nebo kakao. Sladíme podle chuti, a to třtinovým cukrem, agávovým sirupem, medem, velmi pikantní je i javorový sirup. Pokud dbáme na štíhlou linii, určitě je vhodné nahradit část cukru stévií, která představuje perfektní rostlinné sladidlo bez kalorií.