Zavařování plodin v mikrovlnce, troubě, tlakovém hrnci, octě, křenem
6. 9. 2014

Zavařování plodin v mikrovlnce, troubě, tlakovém hrnci, octě, křenem

Hledáte recepty, jak zpracovat úrodu, aby vydržela celý rok? Nabízíme zajímavé čtenářské návody, jak plodiny uchovat s minimálním použitím chemických konzervačních látek. Pod článek můžete přidávat další.

V elektrické troubě

Sklenice naplníme obsahem, který jsme připravili podle osvědčených receptů. Hluboký plech umístíme v troubě na nejnižší mřížku, naplníme jej vlažnou vodou, narovnáme do něj zavíčkované sklenice, troubu zavřeme a zapneme ji na střední stupeň. Později na 10 minut nastavíme nejvyšší stupeň a poté opět na nejnižší.

  • Teplotu v troubě neměříme, posloucháme, jak sklenice „lupkají“, což znamená, že se víčka sklenic „chytla“.

Opatrně otevřeme troubu (pozor na opaření horkou párou), necháme ji chvilku větrat, dokud již lze povytáhnout plech. Rukou v rukavici vyndáváme sklenice na prkénko, kde je necháme vychladnout.

zavařování v elektrické troubě

Tento způsob se mi osvědčil u kompotů, hub, marmelád i masa. Sklenice se zavařeným masem a houbami necháme 24 hodin odstát a poté je stejným způsobem zavaříme ještě jednou.

Eva Koutná, Olomouc

V mikrovlnné troubě

Tento způsob je výhodný pro zpracování spíše menšího množství potravin. Přesto takto můžeme připravit v jedné várce například i několik kilogramů ovocného džemu.

Zpracovávané ovoce zvážíme, rozmačkáme a promícháme s příslušným množstvím cukru. Směs vložíme do hlubší misky z varného skla, keramiky nebo ze sady nádobí pro mikrovlnnou troubu. Tu zapneme na poloviční a po chvíli na nejvyšší výkon.

Po 5 minutách misku s vroucím džemem vyjmeme a ihned jej plníme až těsně pod víčko do horkých dobře vymytých skleniček. Poté sklenice zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru a takto je necháme vychladnout.

  • Obdobně připravujeme i kompoty s tím rozdílem, že ovoce dáváme do mikrovlnné trouby již ve sklenicích, zalité obvyklým nálevem.

zavařování v mikrovlnné troubě

Zavařujeme 5 minut na poloviční výkon, poté asi 10 minut na plný výkon (záleží na druhu ovoce). Poté sklenice vyjmeme (můžeme zkusit, zda je ovoce dostatečně měkké) a okamžitě zavíčkujeme vyvařeným víčkem. Sklenice opět necháme vychladnout obrácené dnem vzhůru.

Simona Votoupalíková, Praha

V tlakovém hrnci

Na dno hrnce dáme 5—6 drobných mincí (1 Kč, 2 Kč), ale postačí i plíšek či alobal. Vlijeme 200 ml vody a do hrnce naskládáme naplněné zavíčkované sklenice.

i

Zavařujeme-li v malých sklenkách od dětských přesnídávek, můžeme dát dvě vrstvy na sebe.

Vejdou se obvykle tři velké zavařovací sklenice 700 ml nebo pět malých 300 ml.

Hrnec opatrně zakryjeme poklicí (chce to trochu cviku, protože prostoru nad velkými sklenicem není mnoho) a hrnec dáme na zapnutý sporák. U plynového sporáku umístíme nad hořák litinovou plotýnku.

zavařování

Jakmile si hrnec „odsykne“, začneme měřit čas:

  • Měkké ovoce pak necháme v hrnci 1—2 minuty,
  • větší ovoce 3—5 minut,
  • okurky 5—7 minut,
  • i

    U hub, masa a zeleniny sterilované ve slaném nálevu je vhodné postup po 24 hodinách zopakovat.

    houby a maso 20 minut.
  • Zelený hrášek, fazolky, či květák apod. jen ve slaném nálevu bez octa takto vaříme 15 minut.

Po uplynutí potřebného času vypustíme páru z hrnce (nejvhodnějším způsobem je hrnec zchladit ve dřezu pod proudem studené vody) a otevřeme jej. Rukou v rukavici sklenice vyjmeme a dáme je chladit na prkénko.

Do hrnce přilijeme trošku vody a můžeme pokračovat v zavařování — výhodou tohoto způsobu je, že během zaváření stačíme do sklenic připravit další várku.

Melanie Horváthová, Bratislava

Zavařování v cukrovém octě

Tento postup pochází z počátku dvacátého století a je alternativou k zavařování ovoce v cukerném nálevu.

Zavařování v cukrovém octě

  • Je vhodný pro višně, meruňky, renklody, ryngle, švestky, hrušky či jablka.

Cukrový ocet připravíme rozpuštěním 600—800 g cukru v 1 litru vinného octa. Doba sterilace v cukrovém octu je 20 minut při 90 °C.

Sušení i na slunci 

Odebírat vodu z potravin a tím výrazně prodloužit jejich trvanlivost můžeme sušením na slunci, v přirozeném průvanu nebo uměle v různých sušičkách. Na začátku je vhodné sušit potraviny při vyšších teplotách a při vyšším proudění vzduchu, ke konci sušení již průvan není třeba.

Některé suroviny, především dělenou zeleninu, je vhodné před sušením mírně povařit a snížit tak aktivitu enzymů, které suroviny obsahují.

Sušičky

Nejvhodnější je sušené potraviny rozložit na vhodný prodyšný rošt — například na dřevěný rám vyplněný hustým drátěným pletivem. Rošty pak můžeme umístit do vhodného prostředí, kde je sucho, teplo, a kde proudí vzduch, vhodná je například půda.

Rošty lze také umístit nad zdroj tepla (v konstrukci nad kotlem ústředního topení, na radiátor) nebo do speciálních sušiček. Sušení plodin láká šikovné kutily k výrobě různých sušicích pomůcek a sušiček.

sušička ovoce 

Na trhu je k dostání mnoho typů elektrických sušiček.

Chlazení, mrazení

Při snížené teplotě se zpomalují veškeré mikrobiální procesy, ale konzervační účinek je vždy jen dočasný. V chladu, kdy by teplota neměla klesnout na bod mrazu, je proto vhodné suroviny uchovávat krátkodobě před dalším zpracováním.

Zmrazené potraviny uchováme dlouhodobě, když je prudce zchladíme na –20 °C a poté uchováváme při –18 °C. I v takto konzervovaných potravinách se však časem mění některé složky a kvalita potravin se pozvolna zhoršuje.

Je vhodné mražené suroviny rozdělit na porce, které vložíme do mikrotenových sáčků. Rozmrazíme pak jen takové množství potravin, které stačíme zkonzumovat.

mražení

Uchování jahod, švestek a jiného ovoce působením křenu

Ovoce uložené v neprodyšně uzavřené nádobě společně s nastrouhaným křenem vydrží šest měsíců i déle. Vhodné jsou jakékoliv skleněné nádoby s širokým hrdlem. Můžeme též využít skleněný poklop na syrečky, případně obrácené menší akvárium — v tom případě utěsníme spáry mezi podložkou a poklopem vazelínou.

Pokud použijeme sklenici s širokým hrdlem, na její dno umístíme nádobku se strouhaným křenem a nad ní šikmo umístíme děrovanou vodovzdornou podložku, která vyplní celý průměr sklenice. Na podložku pak vložíme ovoce a hrdlo nádoby zakryjeme uzávěrem, který opět utěsníme vazelínou.

Křen v nádobce je nutné shora zakrýt, aby do něj nekapaly kapky vody, které se vysráží na ovoci. Kryt však zároveň musí umožnit, aby z křenu mohly unikat aromatické látky, které v nádobě vytvářejí atmosféru, v níž se nedaří zhoubným mikroorganismům.

Vhodnější je proto umístit nádobku s křenem vedle ovoce — sklenici položíme vodorovně, nebo použijeme skleněný poklop či obrácené akvárium.

Uchování jahod, švestek a jiného ovoce působením křenu

  • Na 1 litr objemu nádoby použijeme asi 20 g čerstvě nastrouhaného křenu, můžeme dát i více. Ukládané ovoce nesmí být poškozené nebo přezrálé, nejlépe sklizené těsně před plnou zralostí i se stopkami.
  • Drobné ovoce (angrešt, rybíz) uložíme i s celou větévkou.

Po otevření nádoby všechno ovoce zkonzumujeme, nelze je dále takto uschovávat. Rodinu či známé tak můžeme překvapit čerstvými jahodami, švestkami či hrozny třeba na Vánoce či dokonce i brzy na jaře.

Jan Kratochvíl, Praha 8 

Recepty

Domácí kečup z rajčat, jablek a cibule

  • 2 kg vyzrálých rajčat
  • 250 g jablek
  • 250 g cibule
  • 200 g cukru
  • 2 lžíce soli
  • 125 ml octa
  • na špičku nože zázvoru a muškátového oříšku
  • 2 bobkové listy
  • 8 kuliček nového koření
  • 16 kuliček pepře
  • 4 hřebíčky
  • 1/2 lžíce mleté skořice
  • 2 lžíce sladké papriky
  • 2 feferonky nebo špetka pálivé papriky

Rajčata spaříme, oloupeme a nakrájíme, jablka vykrájíme a rozčtvrtíme, cibuli oloupeme a nakrájíme, vše promícháme s kořením, rozvaříme a propasírujeme nebo rozmixujeme (před mixováním vyjmeme bobkový list, hřebíčky a kuličky pepře a nového koření).

Směsí naplníme skleničky a sterilujeme je 20 minut při 80 °C. Předepsané množství se vejde do 10 skleniček od dětské výživy.

S. Vintrová, Bechyně

Zeleninová hořčice

  • 1 kg zelených rajčat
  • 1 větší celer
  • 15 feferonek
  • 6 větších paprik
  • 500 g zelí
  • 2 větší cibule
  • 180 g cukru
  • 2 lžíce soli
  • 2 polévkové lžíce hořčičného semínka
  • 250 ml octa

Zeleninu nakrájíme nadrobno a umeleme. Přidáme sůl, cukr, hořčičné semínko a dusíme 20 minut. Pak přilijeme ocet a dusíme dalších 5 minut.

Horkou hořčicí plníme sklenice, které zavíčkujeme a sterilujeme 15—20 minut při 80 °C.

Tímto způsobem zpracujeme rajčata, která nestačila plně dozrát, můžeme takto dokonce zpracovat i rajčata, které přešla mrazem.

Otevřenou sklenici (vhodné jsou skleničky od dětských přesnídávek) uchováváme v chladu, hořčice je vhodná k uzeninám, výborná je na topinkách se šunkou nebo jako součást oblohy k přírodním řízkům.

J. Ostrý, Olomouc

Pro Receptář.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: třimínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS