Molekulární kuchyně připomíná pokusy s želatinou.
Zdroj: jlip / Shutterstock.com

Jak se připravují želatinové amarouny známe ze seriálu Návštěvníci

S výrazem amarouny se česká veřejnost poprvé setkala v roce 1983, kdy měl premiéru rodinný sci-fi seriál Návštěvníci. V tomto dnes již kultovním díle se expedice čtyř akademiků z budoucnosti živila pokrmem právě s tímto názvem. Co to vlastně znamená a existují skutečné amarouny?

V seriálu to bylo jídlo budoucnosti, kdy se po smíchání několika tablet, trochy pasty z tuby a zalití neznámou tekutinou začaly v talíři formovat nejrůznější pokrmy, z nichž se nakonec vytvořila úhledná kostka oranžového želé, která ale zajisté obsahovala veškeré živiny z předchozích dobrot. Seriálové amarouny vymyslel a podobu jim dal mistr animovaného filmu, výtvarník, režisér a dramatik Jan Švankmajer. Výraz se rychle dostal do hovorové češtiny a stal se synonymem pro jídlo nevalné, nevýrazné, případně umělé chuti.

Ostružiny a borůvky želé krásně obarví a levandule ovoní.

Ale pověstná česká tvořivost nenechala amarounům jenom negativní konotace. Vzniklo mnoho receptů, inspirovaných slavnou seriálovou pochoutkou, které nemají s pokrmem umělé a nevýrazné chuti nic společného, naopak. Jedná se nejčastěji o nepečené dezerty s obsahem želatiny a nejrůznějšího ovoce, případně s tvarohovým či smetanovým základem. Už při pohledu na fotografie hotových výrobků se sbíhají sliny, takže nevábný, byť výživný amaroun může být zapomenut.

Jídlo jako z vesmíru...

Kromě českých hospodyněk se ale slávu amarounům rozhodli dopřát i profesionálové – v oboru zvaném molekulární kuchyně. Ta je seriálovým amarounům svou podstatou asi nejbližší. Jedná se o chemické, ale bezpečné přetváření potravin, aby změnily své skupenství, vzhled i chuť. Mezi metody, kterými toho tito novodobí mágové dosahují, patří například emulgování, mražení tekutým dusíkem nebo přidávání látek rozkládajících strukturu původní suroviny.

Z klasických surovin se těmito postupy vytvoří zcela nečekané výsledky. Protože dochází k přeskupování molekul, a tím i ke změně skupenství, jídlo má často podobu právě želé, ale také pěny či kouře. Rybí maso tak může vypadat jako ledová čočka, gelová kostka zase chutná jako svíčková nebo jahody. Tekutiny jsou ve formě kaviáru a parmazán se změní v aromatický kouř. Takovéto produkty samozřejmě neslouží ke každodennímu stravování, ale je to tzv. zážitková gastronomie, kde není úkolem jídla jen nasytit, ale také pohrát si se smysly a pobavit.

Želé bývá součástí různých dezertů.

Jako o amarounech se mluví i o tzv. potravinách budoucnosti, které se zahraniční i české firmy neustále snaží zdokonalovat. Jedná se většinou o práškové směsi nebo hotové nápoje, které by měly být nutričně plnohodnotné, vyvážené a měly by pokrýt doporučenou denní dávku všech důležitých živin. Takové produkty jsou určeny jednak pro seniory a pacienty, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů přijímat běžnou stravu, ale také pro lidi, kteří chtějí ušetřit čas strávený jídlem a vařením a přitom dostat plnohodnotnou potravu. Někteří výrobci argumentují i ekologickým hlediskem, kdy produkce těchto superpotravin oproti výrobě konvenčních potravin pomáhá šetřit životní prostředí.

A zdá se, že amarouny nejsou jen naše specialita. Jeden český turista se s potravinou tohoto názvu setkal při své dovolené v Albánii. Pokrm měl pudinkovou konzistenci a svou oranžovo-růžovou barvou připomínal – amarouny!

Zdroj: www.super.czwww.vitalia.cznasregion.cz

Akční letáky