Postupně se česnek rozšířil do celého světa a dnes nechybí v žádné světové kuchyni. V Čechách byl v šestnáctém století znám česnek lesní či polní a česnek domácí. Lékaři na něm nacházeli vlastnosti příznivé i nežádoucí, podle botanika Mattioliho jako pokrm škodil, ale uplatňoval se jako lék.

Přesto se v kuchařských předpisech objevil — především při přípravě omáček, rybí huspeniny a slané i sladké kaše. Česnek vynikající jakosti se v Čechách a na Moravě pěstoval ve velkém, značný pokles jeho české produkce v posledních letech způsobil dovoz levného česneku z Číny a ze Španělska. Ani jeden není špatný, ale každý roste ve zcela jiných klimatických podmínkách a ten čínský nemá tak výraznou vůni, chuť a říz. Navíc jeho kvalitu snižuje dlouhý převoz a skladování.

Jak česnek skladovat

Vždy jej uchováváme v celých palicích, nerozdělených na stroužky, na suchém, hodně vzdušném a tmavém místě, při teplotě okolo 0 °C a nízké vlhkosti.

Máme–li teplý sklep, zabalíme česnek po 7—8 paličkách do několika vrstev novinového papíru, vytvarujeme koule a naskládáme je do dřevěných lísek.

Česneková kytice

Na česnekových palicích ponecháme tak dlouhé stonky, abychom je mohli vsunout do vázy, stonky oloupeme až na bílou slupku, česneky rozložíme na noviny a stonky necháme uschnout. Pak z nich složíme kytici, vložíme ji do vázy a palice z ní postupně odebíráme.

  • Tip: Palice česneku dáváme postupně do punčochy, mezi každou palicí uvážeme uzel a naplněnou punčochu pověsíme na chladném místě. Takto můžeme uchovat i cibuli.

Zmrazení česneku

Je nejlepším způsobem, jak jej uchovat tak, aby chutnal jako čerstvý, neztratil vůni a chuť, nevysychal, neplesnivěl a nehnil. Stroužky oloupeme (rychleji to půjde, když je krátce namočíme do vlažné vody), důkladně je osušíme, dáme do mikrotenového sáčku a vložíme do mrazáku. Druhý den sáčkem klepneme o pracovní desku, abychom oddělili jednotlivé stroužky, dáme jej znovu do mrazáku a odebíráme z něj podle potřeby.

Česnek používáme nejen jako „koření“, ale je i základní surovinou pro přípravu řady jídel.

Houbový kaviár (ruská kuchyně)

  • 500 g hub
  • 2 cibule
  • 4—6 stroužků česneku
  • olej
  • citronová šťáva
  • sůl
  • mletý zázvor

Na rozpáleném oleji osmahneme nakrájené houby, zvlášť zesklovatíme drobně nakrájenou cibuli, vmícháme ji k houbám a podusíme doměkka.

Vychladlou směs umeleme na masovém strojku, ochutíme ji utřeným nebo prolisovaným česnekem, podle chuti citronovou šťávou, osolíme ji a okořeníme mletým zázvorem.

Česneková kaše

  • 2 palice česneku
  • olej
  • sůl
  • 800 g brambor
  • 100 g másla
  • 1 kelímek kysané smetany

Na dva čtverce alobalu položíme palice česneku, zakapeme je olejem, osolíme, zabalíme a necháme asi 50 minut péci v troubě vyhřáté na 190 °C.

Brambory uvaříme doměkka, scedíme je, přidáme k nim máslo, smetanu a vyšleháme z nich kaši, kterou osolíme.

Palice vybalíme z alobalu a vymačkáme z nich dužninu, kterou vmícháme do brambor.

Česnekový přeliv k zeleninovým jídlům

  • 1 palice česneku
  • sůl
  • 100 ml masového vývaru

Palici rozebereme na stroužky, které oloupeme, utřeme je se solí a rozšleháme v masovém vývaru.

Lilkový kaviár

Oloupaný lilek nakrájíme, pokapeme olejem a propečeme. Necháme ho vychladnout, rozmixujeme ho a promícháme s libovolným množstvím utřených stroužků česneku a čerstvou citronovou šťávou a pastu osolíme.

Česnekové výhonky s vepřovým masem

Česnekové výhonky sklízíme mladé, nedřevnaté, s květenstvím teprve v zárodku, kdy jsou ještě křehké a aromatické.

  • 200—250 g vepřového masa (kýta nebo ramínko)
  • 1 bílek
  • 1 1/2 lžičky bramborového škrobu
  • hluboký talíř česnekových výhonků nakrájených na 40mm kousky
  • 3 lžíce oleje
  • sůl
  • 2 lžíce sójové omáčky

Maso nakrájíme na nudličky, v misce je promícháme s bílkem, škrobem a troškou vody. Pak je v hluboké pánvi prudce za stálého míchání smažíme na rozpáleném oleji.

Když maso zbělá, přidáme výhonky, posolíme je a 2—3 minuty je necháme „zavadnout“.

Měkké výhonky ochutíme sójovou omáčkou a ještě chvíli je za stálého míchání smažíme. Směs podle potřeby zakápneme vroucí vodou a podáváme ji s rýží.

Osvědčené rady

  • Do pokrmů přidáváme česnek až nakonec — raději jej nastrouháme nebo jemně nasekáme, než prolisujeme. Do polévek a omáček jej přidáváme až na talíři.
  • Při tepelné úpravě nesmí česnek zhnědnout, protože tím zhořkne.
  • Chceme–li potlačit příliš výraznou, až palčivou chuť česneku, ale současně zachovat jeho vůni, stroužky drobně nasekáme a osmahneme na tuku.
  • Chceme–li, aby salát po česneku jen voněl, vytřeme mísu oloupaným stroužkem.
  • Chceme–li uchovat zbylé oloupané stroužky, vložíme je do misky s olejem.
  • K nejoblíbenějším česnekem ochuceným a vonícím pokrmům patří bramboráky. Aby se v nich chuť česneku rozvinula opravdu dokonale, použijeme česnek strouhaný nebo nasekaný. Do těsta ho vmícháme s majoránkou až těsně před pečením, přičemž placky pečeme na sádle.