Zahradní stavby jsou v našich zeměpisných podmínkách vítaným vylepšením zahrady. Ne, že bychom museli neustále vše zastavovat a zastřešovat, ale pokud chceme zahradu využívat i během pršlavých nebo chladnějších dnů, střecha nebo větrolam se budou určitě hodit.
Stavby v zahradě
Konstrukce na zahradě nemusí být jen praktické, ale měly by být i estetické. Možná, že si někde bokem pěstujete pár brambor, salát a ředkvičky, ale pokud se věnujete zahradničení, nejspíš máte rádi i okrasné stromy a keře, pěstění bylinek a všemožných kvetoucích víceletek i letniček. Prostě zahrada je častěji víc na oko než na zub. Proto nás vizuální stránka přístřešků a jiných struktur zajímá o to víc.
Hustá textura stavby z vrbového proutí
Košíky, ploty a zdobné prvky
Vrba je přírodní materiál a košíkářství jedním z nejstarších známých řemesel. I když tento organický materiál podléhá rychlé zkáze, nejstarší dochované koše byly nalezeny v egyptské oáze Fajjům, a podle měření radiokarbonové metody datování jsou z doby před 10 000 - 12 000 lety.
Z větví a prutů košíkáři po celém světě pletou košíky i otýpky, do zahrad staví ploty, větrolamy, konstrukce, po kterých se mohou pnout popínavé rostliny, i zajímavě tvarované zástěny. Tak, jak to známe i u všech ostatních řemesel, umělecké cítění se i zde promítá do práce šikovných rukou. Z toho krásného pružného materiálu pak vznikají třeba umně tvarované figury zvířat a lidí, které mohou být okrasou parků i jiných veřejných prostor.
Vrboví se stále používá, i technika je stejná. Ale jako u všech řemesel, naše představivost nezná hranic, a tak se i zde se setkáváme s novinkami. Jednou z nich jsou živé struktury.
Vrba je přírodní materiál a košíkářství jedním z nejstarších známých řemesel.
Živý altán, týpí nebo tajemný tunel
Před deseti lety byl tento typ staveb u nás neobvyklý. Spojení košíkářství a zahradničení se ale začalo věnovat prvních pár průkopníků, a tak i na českých zahradách začaly vznikat do té doby nevídané prvky jako z pohádky.
Inspirujte se na internetu, obrázky přetékající Pinterest vám nabídne stovky fotografií. Pokud máte přístup k vrbám, nejčastěji rostoucím kolem potoků a vodních ploch, můžete se pokusit o vlastní vrbový altán nebo menší týpí, které bude děti bavit, i kdybyste nebyli napoprvé úspěšní a proutky se neuchytily.
Proč je vrba ideální?
Vrby jsou velmi zajímavé a pro živé struktury z mnoha důvodů jsou tou nejlepší volbou. Jejich schopnost zakořenit je v porovnání s ostatními stromy téměř zázračná. Vrbový prut totiž dokáže pustit kořeny po celé svojí délce. Ano, to znamená že i na opačném konci, než byste čekali.
Tento fakt nám ve tvarování struktur velmi napomáhá, protože můžeme zasadit oba konce, čímž nám přirozeně vznikne oblouk. Pokud bychom větve ohnuli pod úroveň horizontu, odumřela by. Jejím zasazením i na druhém konci jí ale zajistíme přežití a tento prvek pak hojně využijeme i při konstrukci samotné.
Vrba také obsahuje kyselinu salicylovou, což je vůbec první růstový hormon známý lidem. Ti si všimli, že s vrbovými větvičkami dobře pouštějí kořeny i jiné rostliny a začali toho využívat. Pomocí drobných proutků jívy si doma připravili takzvanou vrbovou vodu. V okamžiku, kdy proutky pustily kořeny, obohatily i vodu o růstový hormon. I když proutky vyjmuli, voda dál sloužila jako roztok k podpoře růstu kořenů jiných rostlin, které zahradníci toužil pěstovat.
Altán jako z pohádky
Pokud máte místo, přístup k vrbám a trochu citu pro ruční práce, zkuste to!
Ideálním obdobím je jaro nebo podzim. Začněte výběrem stavby a vyznačením prostoru v zahradě. Internet vám poradí. Myslete na to, že stavba trochu nabyde na objemu růstem, budete ji sice stříhat a upravovat její tvar, ale základní konstrukci už není dobré měnit. Nachystejte si dostatečné množství prutů a větví, a pokud je nemůžete zasadit rovnou, nechte je stát ve vodě.
V místě, kde budete sázet pruty, si rýčem odstraňte drn. Stačí úzký žleb, který vyplníme zeminou. Pruty napřed zasaďte ve vámi zvolených rozestupech a pod požadovaným úhlem, a až poté zaplétejte.
Vetší stavby potřebují vertikálně vedené pruty, které zpevní konstrukci jako kostra a pruty zasazené pod úhlem, jež vytvoří výplet křížením jednoho přes druhý, jako když se plete košík.
Menší stavby se obejdou i bez vertikální opory. Pletením se konstrukce zpevní, ale pro lepší držení tvaru si pomáhejte provázkem nebo drátkem. Pokud jste dopletli a konstrukce je stabilní, doplňte prsty zeminu mezi pruty, které se manipulací pohnuly. Na závěr zastřihněte přesahy a dál už jen zalévejte. Aby vrba zakořenila, potřebuje dostatečně vlhkou půdu. Jak víme, je to strom vodomilný. Zálivka je z počátku vhodná i čtyřikrát týdně. Pokud často prší a půda neprosychá, pak příroda pracuje pro vás. A vy se snad brzy dočkáte zelených lístků.
Zdroje:
