[Komerční prezentace]
Franz Starkl
„Ovoce v zahrádkách prožívá v posledních letech skutečnou recesi. Stále větší poptávku zaznamenáváme nejen u klasických ovocných stromků, ale právě i u takzvaných bobulovin“. Franz Starkl ukazuje nově zbudované plochy ve školkách, které jsou plně osázené keři. „Například zde vidíme rybízy a angrešty, které společně s malinami a borůvkami patří mezi naprosto nejprodávanější drobné ovoce v našem e-shopu. Přestože na počátku jednadvacátého století dávali lidé přednost především kupovanému ovoci, v posledních 3-4 letech jsme zaznamenali trend návratu ovocných dřevin do zahrad. Je to dáno i tím, že zahrada je skutečně tím jediným místem, kde může člověk na chvíli zpomalit a zapomenout na současný přetechnizovaný svět. A navíc, letošní jaro zatím vypadá, že bude velmi vodné pro výsadbu nových rostlin, takže se na novou sezónu plně připravujeme ve všech směrech.“
Sloupovité jabloně
Zeptali jsme se pana Starkla, které ovoce by nám doporučil, pokud máme jen malou zahrádku a chceme si pořídit nějaké sazenice pro začátek. „Říká se, že v každé zahrádce by vždy měla být alespoň jedna jabloň. Pokud se jedná o menší prostor, je možné vybrat například některou ze sloupovitých jabloní, které se dokonce dají pěstovat i ve větší nádobě. Stejně tak se určitě najde místo pro 2-3 sazenice jahodníků. Ale ovoce, které bych rozhodně doporučil a po kterém je v poslední době velká poptávka i na farmářských trzích, vás možná trochu překvapí. Jedná se totiž o angrešt. Jeho plody jsou nejen chuťově velmi výrazné, ale mají také široké využití při přípravě jídel. Přitom je jeho pěstování není nijak náročné.
Angrešt dobře prospívá v každé propustné zahradní zemině. Tím že koření mělce, je třeba chránit povrch zeminy v místě kořenů před vysycháním. Dobrým řešením je například mulčování, které zabrání přílišnému vysychání povrchu půdy vlivem slunce či větru. Pod mulč je také ideální každé jaro přidat novou vrstvu kompostu. Tím, že jsou jeho kořeny mělce pod povrchem, nekonkuruje ani většině dalších dřevin v zahrádce. Můžeme ho tedy vysadit pod vyšší stromy. Ostatně, to je vhodné i z dalšího důvodu. Angrešt má sice rád teplo, ale dává přednost polostínu před celodenním slunečním úpalem. A samozřejmě, v případě sušších let keřík pravidelně zaléváme. Samotná rostlina si většinou se suchem poradí, ale plody budou bez vláhy malé.“
Angrešty
Zajímalo nás také, jestli i jeden takový malý keřík bude stačit pro jednu domácnost. „Určitě. Pokud se dodrží pěstební podmínky, o kterých jsme si říkali, jsou angrešty velmi úrodné. Chceme-li angrešt pouze k přímé konzumaci, plně stačí jeden stromek nebo keř, u kterého může být průměrný výnos na cca 4 leté rostlině kolem 6 kg. Přímá konzumace angreštu je sice z hlediska zdravého životního stylu nejefektivnější, ale i tepelně upravené plody mají v tomto směru vysokou hodnotu. Plody obsahují vitamíny a minerály, napomáhají při léčbě zácpy, snižují krevní tlak nebo pomáhají při rozpouštění ledvinových a močových kamenů. Pokud budeme používat angrešty i pro výrobu džemů a kompotů, měly by v běžné domácnosti vystačit 3 keře. Mimochodem, kromě džemů, které se používají jako výtečná náplň do koláčů a buchet, ideálně v kombinaci s tvarohem, jsou velmi osvěžující i studené angreštové polévky, které jsou rozšířené především v přímořských evropských oblastech.“
Angrešty
Zeptali jsme se, jestli angreštům na jejich oblibě neubírají drobné trny, které se na větvičkách objevují. Pan Franz Starkl, souhlasil, že trny mohou jistě někoho odradit, a proto se zahradníci snažili o vypěstování odrůd, u kterých by byla tvorba trnů eliminována. „V současné době máme v nabídce dvě odrůdy, které se vyznačují minimální tvorbou trnů – Captivator a Tatjana. Někdy jsou označovány jako beztrnné, ale to není zcela přesné. Občas se na některé z větviček může trn objevit, ale rozhodně už nehrozí, aby se člověk při sklizni každou chvíli poranil. Tady se můžete podívat také na rozdíl mezi stromkovým angreštem, který byl mimochodem prvně naroubován v České republice, a mezi keřovým angreštem. U stromkového je sběr plodů ještě snazší a navíc, díky tomu, že jsou listy výše nad zemí, je i lépe chráněn před padlím. U stromkového angreštu ale určitě použijte při výsadbě oporu, ke které kmínek uchytíte. Nedojde tak k jeho ohýbání, či dokonce k prasknutí.“
Pan Starkl nás ještě provedl pěstírnou stromkových a keřových rybízů, které se velmi často s angreštem vysazují a pak už naše cesta směřovala k zahradnímu centru, kde nás pan Franz Starkl provedl prodejním skleníkem s nádobovými rostlinami, venkovní plochou s nabídkou vzrostlých stromů a skončili jsme opět u ovocných dřevin, kde se s námi rozloučil.
Zahradní centrum Starkl.
„Věřím, že pro vás byla návštěva v našem zahradnictví inspirativní a že i vy na svoji zahrádku nějaké to ovoce během letošního pro výsadbu příznivého jara vysadíte. A snad tak budou v letošním roce české zahrady zase o trochu pestřejší, barevnější a zdravější.“
Foto: archív autora (3x) a creative commons (2x)