antraknóza ořešáku

Antraknóza ořešáku: jak proti ní chránit stromy a jejich úrodu

Ořešáky v posledních letech na mnoha zahradách stále více chřadnou. Hnědnou a černají jim listy i plody. Když je postižení pouze mírné, statný strom bez problémů přežívá i plodí. Ovšem za nepříznivých okolností může choroba zničit úrodu i ohrožovat život stromu.

Houba Gnomonia leptostyla žije a rozmnožuje se na listech ořešáku královského. Způsobuje na nich zdánlivě suché, později stále tmavší skvrny. Postupně mohou růst, spojit se a hnědnou až černají celé listy, kroutí se a předčasně opadávají (někdy však může část z nich naopak zůstat na stromě nezvykle dlouho). Skvrny se dále šíří i na plody, které černají a někdy rovněž opadají ještě nezralé. Podobné černání plodů mohou způsobovat i bakterie – ovšem proti bakteriální skvrnitosti lze postupovat stejně, jako proti antraknóze.

Rizika antraknózy

  • Houba, pokud napadne mladou násadu plodů, pronikne skořápkou ořechu a znehodnotí úrodu.
  • Kvůli zničeným listům a jejich předčasnému opadu strom nestihne nabrat dostatek sil před zimou a je pak náchylnější k poškození mrazem. Antraknóza jej celkově oslabuje.

Preventivní opatření

  • Spory houby přezimují v napadeném listí a oplodí. Proto je důležité je důkladně shrabat a zlikvidovat: nejlépe na podzim, ale účinné je toto opatření, i pokud jej stihnete až na jaře. Houba se ze starých listů šíří až v průběhu května, většinou od druhé poloviny. Potřebuje k tomu poměrně teplé počasí (kolem 20 °C) a zároveň mokro.
  • Houbě se daří ve vlhku – deštivá jara jsou proto nejvíce nebezpečná. Ořešáku můžete i v tomto případě pomoci alespoň prosvětlením koruny, vzdušnou ji udržujte i nadále.
  • Pěstujte odrůdy odolné vůči této chorobě (nejodolnější jsou obvykle neroubované sazenice) a nesázejte je na podmáčené půdy a do uzavřených kotlin, kde dostatečně neproudí vzduch a kde se udržuje vlhkost.
  • Pokud ořešáky rostou v kyselé či neutrální půdě, posílí je povápnění. Plochu pod korunou poprašte vápnem nebo dolomitickým vápencem, prospěšný je i dřevěný popel, který mimo jiné obsahuje značné množství vápníku.

Postřik jako poslední řešení

Především mladé, silně napadené stromy má smysl ošetřit fungicidy s obsahem mědi, které nemají pro přírodu a rovnováhu v zahradě tak neblahé následky, jako insekticidy či herbiciy. Aplikují na jaře, dříve, než strom rozkvete, posléze je možné zopakovat po odkvětu.

Starší, vysoké a rozložité koruny se ošetřují hůře, možné je to pouze s pomocí výkonného tlakového postřikovače a štaflí. Jedná se však o poměrně komplikovaný a nákladný proces. Ochranné pracovní pomůcky jsou v tomto případě nezbytné. Ovšem pečlivě a každoročně prováděná preventivní optření obvykle strom, který již nebyl oslaben příliš, vyléčí také.

Akční letáky