Botanici azalky již dávno sloučili s rododendrony do jednoho rodu, rodové jméno všech druhů proto zní Rhododendron. V češtině a zahradničtině jim ale stále říkáme azalky. Ovšem i tato podskupina rododendronů je sama o sobě rozmanitá. Můžeme si vybrat z mnoha variet náležejících do odlišných skupin, které se liší vzhledem i odolností.
Opadavé a zářivé
Stálezelené dřeviny krášlí zahradu i v zimě, proč si tedy vůbec vybírat opadavé azalky, když existují stálezelené? Mají jiné výhody. Můžeme je pěstovat na slunci a jejich velké květy vynikají výjimečně zářivými barvami. Kvetou v květnu a červnu, zahradu doslova rozsvítí, a navíc i provoní. Na podzim se do červených či zlatých tónů zbarví pro změnu listy a přispějí tak k podzimnímu ohňostroji barev. Zvláště oblíbené jsou kultivary, jež náleží do skupiny hybridních azalek Knap Hill, které jsou odolné a navíc zimovzdorné.
Čistě bílé květy má kultivar Persil, až 2 m vysoký a 1,5 m široký
Čistě bílé květy má kultivar Persil, až 2 m vysoký a 1,5 m široký. Kombinaci bílé a žluté nabízí Daviesii, až 5 cm velké květy jako u všech těchto azalek krásně voní. Zářivě oranžové květy mají například odrůdy Golden Eagle, keř až 1,5 m vysoký, a Klondyke s květy velkými až 8 cm. Ještě o trochu většími květy ohnivé barvy vyniká Feuerwerk. Vínová poupata, která se rozvinou v krémové a růžové plné květy se sladkou vůní, nabízí Cannon´s double, varieta dorůstající až do dvoumetrové výšky. Jasně růžové květy uspořádané do kulovitých květenství a zářivě zelené listy má až 1,5 m vysoká odrůda Homebush.
Stálezelené a půvabné
Azalka japonská (Azalea japonica, syn. Rhododendrum japonicum) dala vzniknout řadě zahradních hybridů a kultivarů. Vynikají krásným tvarem a okouzlujícími odstíny květů. Pokud jim poskytneme ideální stanoviště, tedy částečně stinné, chráněné před větrem a s vlhčím vzduchem, jaké se nachází například pod vyššími stromy, budou skutečně stálezelené. Pokud mají podmínky horší, částečně opadají, ovšem zjara se obvykle opět zazelenají. Na zimu bývají citlivější než opadavé azalky a vyžadují ochranu, i když záleží i na kultivaru. Dorůstají obvykle do výšky jednoho metru, stejně tak jsou široké, někdy se však rozrostou do ještě větší šířky. Mají kompaktní vzhled a krásný tvar i bez zastřihávání. Řez však snášejí dobře (dělá se po odkvětu), proto je japonští zahradníci tradičně tvarují do dokonalých koulí a oválů.
Purpurové květy nabízí kultivar azalky japonské Purple Splendor.
Plné, bílé, 4 cm velké květy má poměrně otužilý kultivar Schneeperle. Naše zimy dobře snáší i Kermesina Rose, keř jen půl metru vysoký, ale až 1,5 m široký, se světle růžovými květy. Rovněž Melina přezimuje dobře, vyniká navíc zářivě růžovými, až 6 cm širokými květy. Purpurové květy nabízí Purple Splendor, který obstojí i na osluněném stanovišti, pokud netrpí žízní. Fialovou barvu mají květy odrůdy Donau neboli Blue Danube – modré jsou sice hodně vzdálené, ta je u azalek nedostupná podobně jako u růží, mají však studený odstín s modrým nádechem.
Jak je pěstovat?
Japonské azalky milují vlhký vzduch, bude se jim proto dařit v blízkosti jezírka. Prospívá jim polostinné místo chráněné před prudkými větry i náhlými změnami teplot. Opadavé si naopak lebedí na slunci a na vlhkost vzduchu tolik náročné nejsou. Všechny azalky bez výjimky pak vyžadují dostatek vláhy, zároveň však propustnou půdu. Musí mít nižší pH, což znamená, že by se mělo pohybovat od 4 do 5,5. To však nestačí – rovněž důležité je, aby půda byla nejen propustná, ale také bohatá na humus. Se suchem se opadavé azalky vyrovnají lépe, utrpí však jejich vzhled i zdraví.
Opadavá azalka Golden Eagle se sytě oranžovými květy.
Na většině zahrad dostatečně kyselá půda není, proto je třeba azalkám před výsadbou připravit jámu hlubokou alespoň půl metru (v těžkých půdách i více), šířka by pak měla odpovídat nejméně budoucí šířce keře. Při sázení můžeme použít buď speciální substrát pro azalky a rododendrony, nebo hrubou rašelinu s nízkým pH smíšenou s vyzrálým, nevápněným kompostem a při dně jámy i s pískem či drobným štěrkem. Kompost můžeme přidat i ke speciálnímu substrátu, dostatek živin a humusu je velmi důležitý.
Rašelinu lze alespoň zčásti nahradit kompostovaným borovým jehličím, borová hrabanka azalkám velmi svědčí. Zrovna tak prospěšná je i podrcená, kompostovaná borová kůra a dále listovka, nejlépe z dubového a ořešákového listí, která je mírně kyselá a vzdušná. Poměrně mělce kořenící azalky pak ochráníme důkladným mulčováním. Vhodná je listovka, jehličí i štěpka či borka jehličnanů. Ideální zálivkou je dešťovka, ani hnojivo by nemělo obsahovat vápník. Postačí však kompost, zjara případně velmi silně zředěný výluh z drůbežího trusu.
Voňavý tip
Většina opadavých azalek v době květu příjemně voní a láká motýly a čmeláky.
Azalka lepkavá (Rhododendron viscosum) je oblíbená pro nádhernou vůni květů.
Jestliže máme v oblibě vůně obzvlášť sladké a silné, potěší nás azalka lepkavá (Rhododendron viscosum). Kvete až v červnu a spolehlivě provoní celou zahradu. Původní druh kvete bíle, vyšlechtěny jsou i kultivary s květy růžovými. Bývají kolem 1,5 m vysoké i široké.
Zdroj: Časopis Receptář, www.idnes.cz
