Mezi banánovníky, které snesou i v našem klimatu trvalé pěstování venku, patří například o druhy Musa basjoo (hlavně kultivar Sakalinensis), Musa sikkimensis či Musella lasiocarpa.

Odolný japonský banánovník

Nejčastěji pěstovaný Musa basjoo (původem z Japonska) dorůstá výšky kolem 3–4 m, listy dosahují délky kolem 2 m.

Nadzemní části rostliny jsou mrazuvzdorné jen částečně - listy odumírají už při –1 °C, „kmen“ asi při –5 °C. Ale podzemní oddenek (při důkladném zazimování) přežívá zimu bez problémů.

  • Tak jako další „mrazuvzdorné“ druhy banánovníků vyžaduje umístění na slunném, před větrem chráněném místě, neboť jinak vítr snadno potrhá listy.
  • Po příchodu prvních mrazíků seřízneme kmen přibližně na 10–20 cm a zem do průměru asi 1 m kolem rostliny zakryjeme 30–40 cm silnou vrstvou listí, kůry, slámy či chvojí, kterou ještě překryjeme několika vrstvami netkané textilie.
  • Na jaře, v době, kdy už nehrozí mrazíky, rostlinu odkryjeme. Z oddenku pak brzy vyrazí nový kmen a odnože.

Kromě klasických bezsemenných banánů obsahují plody některých druhů i velká černá semena.

Venku pěstované banánovníky plodí po 4–6 letech, avšak plody se tvoří až koncem léta a většinou nestihnou do zimy dozrát. To však není na závadu, protože u většiny mrazuvzdorných banánovníků stejně nejsou plody jedlé.

Banánové zajímavosti

Název banán je odvozen z arabšiny a znamená prst. Ovoce tak bylo pojmenováno podle svého typického, prstovitého tvaru.

Banánovník Musa textilis poskytuje textilní vlákna, známá pod názvem manilské konopí. Tato rostlina pochází z Filipín a je dosti robustní – dosahuje výšky kolem 10 m a průměru kmene kolem 50 cm.