obrázek z archivu ireceptar.cz

Barevné, půvabné, nenáročné vřesoviště: Jak ho na zahradě založit?

Vřesoviště je místo s jedinečnou atmosférou, barevné po celý rok. Navíc nevyžaduje náročnou údržbu – obejde se bez zálivky, velkého pletí či kosení. Založit ho však musíme důmyslně…

Vybrat si můžeme z bezpočtu druhů vřesů a vřesovců, azalek a rododendronů, které se liší barvou květů i dobou kvetení. Vřesoviště může po celou sezonu okouzlovat barvami a rozmanitými tvary!

Jesnotlivé druhy a kultivary vřesu a vřesovce vysazujeme ve větších skupináchJesnotlivé druhy a kultivary vřesu a vřesovce vysazujeme ve větších skupináchAutor: Shutterstock.com / Elaine Davis

Jak připravit půdu pro vřesoviště?

Vřesovištní rostliny jsou kyselomilné, vhodný substrát se tak skládá hlavně z rašeliny (např. směs rašeliny, písku a zahradní zeminy v poměru 5:2:1). V zahradnictvích a hobby marketech můžeme samozřejmě koupit i speciální zeminu pro vřesovištní rostliny. Kdo z ekologických důvodů nechce používat rašelinu, může se bez ní snadno obejít u méně náročných vřesovců. Lze ji také nahradit kompostovanou kůrou a smrkovým a borovým jehličím – pokud je smícháme s pískem, budou spokojené i náročnější vřesy. 

  • Vrstva tohoto substrátu ve vřesovišti by měla být 15– 20 cm v místech, kde vysazujeme vřesy a vřesovce a 30–60 cm pro výsadbu azalek a rododendronů.
  • Nejlepší je sázet všechny kyselomilné rostliny ve vřesovišti do jednoho velkého záhonu a ne hloubit jámy pro každou rostlinu zvlášť, jako u výsadeb jiných květin a dřevin.

Na budoucím vřesovišti tak nejprve do požadované hloubky vykopeme původní zeminu, a pokud není vápenitá, můžeme jí část použít pro přípravu substrátu. Je–li podloží nepropustné, výkop ještě prohloubíme a na dno nasypeme vrstvu drenáže vysokou asi 10–15 cm.

vřesovec pleťový (Erica carnea)vřesovec pleťový (Erica carnea)Autor: Shutterstock.com / Iva Vagnerova

Výsadba vřesovištních dřevin

  • Volnou plochu mezi rostlinami vysypeme mulčovací kůrou či štěpkou.
  • Sazenice vřesů a vřesovců bychom měli vysazovat asi 20–30 cm od sebe (do polštářového porostu se zapojí během 3–5 let), rododendrony a azalky pak podle jejich velikosti.
  • Jehličnany, používané ve vřesovištích jako doplňkové dřeviny, již většinou nevyžadují až tak kyselou půdu, proto je vysazujeme do pozadí vřesovištních rostlin, mimo „kyselý“ záhon.

Přírodní vřesoviště mají jedinečný půvabPřírodní vřesoviště mají jedinečný půvabAutor: Shutterstock.com / Paul Nash

Vřesy a vřesovce

Největší půvab do vřesoviště vnášejí barevné koberce vřesů a vřesovců. Různé druhy vykvétají různými barvami a v různém období, vřesoviště tedy můžeme osázet tak, aby od brzkého jara až do zimy stále kvetlo a proměňovalo se. Vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica) jsou stálezelené nízké až středně vysoké keříky (výšky kolem 10–30 cm), rozrůstající se do kobercového porostu.

Aby byly kompaktní, bohatě rozvětvené a hojně nakvétající, zastříhneme je po odkvětu o třetinu až o polovinu (což je přibližně o délku odkvetlých květenství). Množit je můžeme poměrně snadno hřížením či řízkováním.

 

Sazeničky se na vřesovišti časem zapojí, půdu pod nimi mulčujeme kůrouSazeničky se na vřesovišti časem zapojí, půdu pod nimi mulčujeme kůrouAutor: Shutterstock.com / Wojmac

Jak od sebe rozeznáme vřesy a vřesovce? To je častá otázka a pro začínající pěstitele není na první pohled snadné tyto rostliny od sebe odlišit. Rozdíly jsou ve stavbě listů a květů i v době květu.

Listy vřesů i vřesovců jsou úzké, drobné, dlouhé několik milimetrů, u vřesů jsou menší, plošší, uspořádané ve čtyřech řadách, zelené, u některých odrůd např. i zelenožluté, načervenalé či šedozelené. Listy vřesovců mají jehlicovitý tvar, většinou pouze v různě zelených odstínech.

Květy vřesovců jsou drobné (několik milimetrů), zvonečkovité až soudečkovité, v různých odstínech bílé, růžové, červené až fialové barvy. Květy vřesů mají kalich delší než korunu a po odkvětu u nich kalich neopadává.

Akční letáky