Batáty, známé jako sladké brambory.

Batáty, sladké brambory: pěstování, sklizeň využití

Jsou jemné a nasládlé, lze je smažit, vařit i zapékat. Mohou být až 5 kg těžké a rostlina, která je tvoří, také není žádný drobeček. Pěstovat exotické batáty přitom není složité.

Povijnice batátová (Ipomoea batatas) patří do čeledi svlačcovité. Kořenové hlízy této tropické rostliny jsou známé jako batáty neboli sladké brambory. Pocházejí z mexického poloostrova Yucatán a z oblasti ústí Orinoka ve Venezuele a do Evropy byly přivezeny v 16. století, tedy asi o sto let dříve než brambory. Ujaly se nejprve ve Španělsku, postupně i jinde v jižní Evropě, dnes se pěstují hlavně v Asii, Africe a Americe.

povijnice batátová (Ipomoea batatas)povijnice batátová (Ipomoea batatas)Autor: Archiv ireceptar.cz

Velké hlízy plazivé rostliny

Rostlina má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztlustlým kořenem. Listy jsou vejčitě trojboké, se srdčitou, skosenou bází. Často bývají mezi žilkami trochu zvlněné a mají poměrně dlouhý řapík. Plazivý stonek může být až pět metrů dlouhý a silně rozvětvený, snadno zakořeňuje a je celý prostoupený mléčnicemi. Pokud se objeví květy, jsou poměrně velké (3–7 cm), tvoří malé skupinky, mají zvonkovitou až nálevkovitou korunu a jsou rozmanitě zbarvené – od levandulově modré až po červenofialovou, vnitřek bývá tmavší. Vyrůstají na dlouhých stopkách v paždí listů, ale u některých druhů se květy vůbec neobjevují.

Kořenové hlízy o hmotnosti asi 0,5 až 5 kg mají válcovitý až vřetenovitý tvar s bílou, nažloutlou, oranžovou, hnědou, fialovou nebo i červenou pokožkou. Bílá či oranžová až červená dužnina je nasládlá a má vysoký obsah škrobu. Počet hlíz na jedné rostlině kolísá od pěti do dvanácti.

Batáty v kuchyni

Syrové batáty jsou hořké, vařené jsou jemné a nasládlé, trochu připomínají namrzlé brambory, chuť ale mají lahodnější. Před kuchyňskou úpravou batáty dokonale očistíme kartáčkem, nebo je oloupeme.

pečené batátypečené batátyAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Červené batáty jsou dobré na vaření a zapékání v troubě, kdy je poté podáváme ve slupce s čerstvým máslem, lze je však připravovat i jako obyčejné brambory. Dětem by mohla chutnat batátová kaše.
  • Žluté batáty jsou zase vhodné ke smažení (bramboráky, hranolky, chipsy). Smažené batáty podáváme co nejrychleji, neboť brzy měknou. Mohou být i součástí salátů a velmi chutné jsou ve sladkých jídlech.

Oproti bramborám mají více cukru a hlavně škrobu, takže z nich lze vyrábět mouku. V tropech nahrazují brambory a jsou běžnou součástí orientální, jihoamerické a španělské kuchyně.

Pěstování

Batátům se daří i v našich podmínkách, protože rostliny se dovedou přizpůsobit různým zeměpisným oblastem, vždy však vyžadují slunečnou polohu a hluboké hlinitopísčité půdy bohaté na organické zásobní látky. Pěstujeme je ze zakoupených hlíz s vegetačními očky, předklíčit je můžeme ve sklenicích s vodou. Do hlízy z boku zapíchneme špejle (u menších hlíz postačí párátka) a ponoříme ji asi z třetiny do vody (podle velikosti hlíz použijeme různě velké sklenice). Když hlízám vyrostou kořeny, zasadíme je do květináče. Batáty ovšem můžeme pěstovat i bez předklíčení.

Mladé rostliny v kořenáčích jsou zajímavé i jako hrnkové květiny, vyžadují však vyvázání k opoře. Na léto je můžeme přenést do zahrady nebo do nevytápěného fóliovníku. Lze je také množit z lodyžních řízků nebo z výhonků matečných hlíz předpěstovaných ve skleníku.

Výsadba hlíz

Hlízy vysazujeme do hřebenů brázd ve vzdálenosti 50x40 cm. Rostliny předpěstované v květináčích můžeme na záhon vysazovat až po květnových mrazících, dobře se osvědčil fóliový kryt. Vysazujeme je vždy do dobře prohřáté půdy poměrně hluboko a hrůbkujeme je jako brambory. Podle průběhu počasí a potřeby je zavlažujeme čtyřikrát až šestkrát za vegetační období, čímž značně zvýšíme výnosy.

Sklizeň

Hlízy sklízíme až po zaschnutí lodyh, nejčastěji v září a začátkem října, nesmíme je však mechanicky poškodit. Uskladníme je na suchém, chladném a dobře větraném místě, malé hlízky k jarní výsadbě uložíme do beden s pískem nebo rašelinou.

Nutriční hodnoty

Čerstvé hlízy obsahují 70 % vody, 26 % sacharidů, asi 2 % bílkovin, 3 % vlákniny a 9 % pektinů, sodík, draslík, vápník a fosfor, vitaminy B1, B2, C a formy s oranžovou dužninou obsahují i provitamin A, dále kyseliny chlorogenovou a kávovou a lutein zeaxanthin.

naklíčená sladká brambora, hlíza povíjnice batátovénaklíčená sladká brambora, hlíza povíjnice batátovéAutor: Archiv ireceptar.cz

Nechybí v nich ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou na sebe karcinogenní prvky v trávicím traktu. Konzumace hlíz je vhodná jako prevence degenerativních očních chorob, depresí a srdečních onemocnění. Díky vysokému obsahu škrobu jsou důležité pro lihovarnický a škrobárenský průmysl. Jejich energetická hodnota je 320 kJ/100 g dužniny.