Tvrzení za více peněz více muziky platí pro bazény téměř stoprocentně. Levnější nadzemní či polozapuštěné bazény ocení hlavně v rodinách s dětmi. Dospělí si v nich však nezaplavou, maximálně se osvěží. Podobně jako pod obyčejnou zahradní sprchou, o kterou ovšem nemusíme pravidelně starat.

Kdo uvažuje o velkém zapuštěném bazénu, který lze doplnit třeba i protiproudem, aby si zlepšoval fyzickou kondici, musí mít připravenou částku minimálně 100 000 korun.

Nafukovací je malý, ale mobilní

Přestože velké bazény jsou příjemné, mnozí raději volí ty menší a méně nákladnější. K nejprodávanějším stále patří tzv. nafukovací prstence. Na trhu jsou v několika velikostech a hloubkách. Cena těch nejmenších začíná v různých akcích už na částce kolem 2000 korun. Jejich instalace je jednoduchá: Stačí nafouknout prstenec a napouštět vodu.

+ Tyto bazény jsou ideální například na chatu či chalupu. Při odjezdu bazén vypustíme zabudovaným ventilem a složíme. Stejně tak bazén snadno přibalíme dětem na prázdniny k babičce.

Za nevýhodu lze naopak označit složitější čištění, nelze u něj totiž použít bazénový vysavač.

Fólie vyžaduje trpělivost, přesnost a pečlivost

Zhruba od 5000 korun výše stojí fóliové nadzemní bazény s kovovými vzpěrami, které u nás patří k nejrozšířenějším. Výrobci nabízejí kruhové či oválné tvary různých velikostí a hloubek, zpravidla od 90 do 120 cm.

V těch největších si tak i dospělý člověk aspoň trochu zaplave. Na rozdíl od nafukovacích mají rovné boční stěny a nabízejí možnost využívat vodní vysavače.

Jejich stavba trvá déle, ale nemusíme je už nikdy bourat. Na podzim stačí upustit vodu, ošetřit ji a několik měsíců se o bazén nestarat. Tato výhoda je ovšem vykoupena o něco složitější stavbou.

  • Především je třeba pečlivě dbát, aby plocha, na které bude bazén umístěn, byla naprosto vodorovná. Bazény jsou konstruovány na rovnoměrně rozložený tlak vody, pokud by byly namáhány v jednom místě, hrozí protržení a tedy i jejich zničení.
  • Podloží však musí být také dokonale rovné bez jediného kamínku. Proto se pod bazén doporučuje rozložit textilní podložku, ale třeba i starý koberec.
  • Zřejmě nejtěžší je správné uložení fólie, druhý pokus prakticky nemáme. Odborníci to přirovnávají k tapetování. Položení fólie se musí se správně vyměřit, aby na jednom konci bazénu nepřebývala a na druhém zase nechyběla. Fólie musí být vyhlazená a bez vrásek, což je třeba zajistit během postupného napouštění bazénu.

Pozor také na správné zapojení bazénového příslušenství. Je třeba dodržet přesné postupy podle doporučenívýrobců.

Vzhledem k náročnosti stavby se vyplácí bazén pořídit u firmy, která ho také instaluje. Její pracovníci mají zkušenosti, navíc přidají i základní školení – například jak pečovat o vodu.

Desatero pro každý bazén

  1. Místo pro bazén dobře vyberte — pozor na stín v odpoledních hodinách.
  2. Pokud můžete, bazén neumisťujte do blízkosti listnatých stromů či keřů. Jinak bude voda věčně plná odkvétajících lístků a padajícího listí, což komplikuje údržbu.
  3. Bazén je vhodné umístit co nejblíže domu, protože se do něj budete pořád pro něco vracet. Nezapomínejte však na to, že bazén budete používat v nejlepším případě půl roku, zbytek bude přikrytý plachtou — a na ni třeba z oken obýváku není právě krásný výhled. Pomůže třeba dřevěná zídka, plůtek z neopadavých jehličnanů a podobně.
  4. Velikost bazénu volte nejen podle místa a ceny, ale i podle toho, co od něj očekáváte. K plavání potřebuje dospělý člověk hloubku minimálně 1 m, ideální je však 120 cm. Hloubka fóliových bazénů se pohybuje od 70 do 120 cm, vodní hladina však bývá zpravidla o 10 cm níž, než je výška bazénu.
  5. Nezapomeňte na úpravu okolí bazénu a dvě rizika: Je–li kolem pouze trávník, můžete do vody zanášet spoustu nečistot, zvolíte–li dlaždice, nesmějí klouzat!
  6. Počítejte s tím, že bazénu budete muset v koupací sezoně věnovat denně určitou péči, aby voda zůstávala stále krásně čistá.
  7. Existuje několik způsobů, jak správně čistit vodu. Při jejich výběru se neorientujte jen podle pořizovací ceny, ale také pozdějších provozních nákladů. U nejlevnějšího řešení zpravidla v budoucnu dáte nejvíce peněz za bazénovou chemii.
  8. Počítejte s tím, že koupí bazénu vaše výdaje ještě nekončí. Budete potřebovat pomůcky k mechanickému čištění vody, krycí plechy, schůdky a podobně.
  9. Sezonu mohou prodloužit různé systémy ohřevu. Nejlevněji vás přijdou solární plachty, které na ty nejmenší bazény stojí už od tisícikoruny. Účinnější a dražší jsou solární kolektory a tepelná čerpadla. Na ně si ale připravte desetitisícové částky – nebo počkejte, až je budou prodejci nabízet spolu s bazény v různých akcích.
  10. Záruka na bazény je ze zákona dva roky, ovšem některé firmy poskytují na své — zvlášť dražší výrobky — až třicetiletou záruku!

Bazény míří pod zem

Nevýhodou nadzemních bazénů je barva modré fólie, která září do širokého okolí. Proto majitelé začali zkoušet různé zlepšováky — například bazény opatřili dřevěným bedněním, nebo je zakopávali pod zem. To se však nemusí vyplatit, tyto bazény totiž nejsou konstruovány tak, aby šly zapustit do země. Mají poměrně slabý plech, který navíc není antikorozně ošetřen. V případě zapuštění tak hrozí jak zborcení konstrukce, tak rychlé prorezavění.

Cena těchto bazénů začíná na částce 10 000 korun. Instalace je velmi podobná — a to včetně všech rizik — jako u nadzemních bazénů.

Některé firmy nabízejí svým zákazníkům zapuštěné nebo tzv. polozapuštěné bazény téměř za cenu těch nadzemních.

K jejich výrobě se používá dvojnásobně silnější hlubokotažený ocelový plech s antikorozní úpravou, navíc oboustranně žárově zinkovaný. Plech je také ošetřen z obou stran ochrannou barvou. Tyto bazény mohou, ale nemusí být zapuštěné pod zemí.

Stačí vykopat jámu, která bude o něco větší než samotný bazén. Po jeho postavení se prostor kolem pouze obsype suchým betonem. To je nutné kvůli zimě, kdy upouštíme hladinu vody, tlak zeminy by jinak mohl promáčknout stěny bazénu.

Požitek po celý rok

Nejen koupání, ale i zlepšení kondice nabízejí bazény zapuštěné. Na rozdíl od těch nadzemních či polozapuštěných je totiž lze vybavit protiproudem a pořídit k nim zastřešení, které dovolí plavat i tehdy, když už venku poletuje sníh. Většina těchto bazénů se vyrábí na míru.

Základem je betonová konstrukce vystlaná silnou fólií, proto si u nich lze vybrat velikost i tvar. To ovšem neplatí pro bazény laminátové či nerezové – firmy je domů přivezou jako velkou vanu a my je jen zapustíme do země, samozřejmě včetně veškerého příslušenství.

Voda vyžaduje každodenní péči

Každý ví, co se stane po několika horkých dnech s vodou, kterou máme připravenou v sudu na zalévání – zezelená a začne páchnout. Bez patřičné péče by stejně dopadl i bazén.

Základem každého bazénu musí být filtrační jednotka, jež se vybírá podle objemu bazénu. Dobrá filtrace by měla zvládnout vyčistit celý objem bazénu za 6 až 8 hodin.

V současnosti patří k nejpoužívanějším filtrace písková, která pracuje na přírodním principu. Čerpadlo žene vodu přes vrstvu speciálního písku, ve kterém se zachytí hrubé nečistoty. Filtr se snadno obsluhuje i udržuje, stačí otočit kohout a náplň se sama propláchne.

Množství chloru by nemělo překročit 0,5 mg na jeden litr. Navíc někteří lidé na něj mohou být alergičtí a někdo ho nechce používat z principu nebo také kvůli rozporuplným informacím o škodlivosti chloru.

Nestačí ovšem jen odstranit hrubé nečistoty. Vodu je třeba upravovat a dezinfikovat i chemicky.

Nejrozšířenějším a poměrně jednoduchým způsobem, jak udržet vodu v bazénu čistou, je dezinfekce chlorem. Chlor bývá k dostání stabilizovaný v tabletách, které se pomalu rozpouštějí a udržují vodu čistou i několik dnů.

Způsob dávkování přípravků se řídí nejen doporučením výrobce, ale také podle naměřených hodnot vody. Potřebné údaje, včetně množství chloru, snadno zjistíme testerem. Podle přiloženého návodu nejprve určíme hodnotu pH, jejíž optimální rozmezí pro správné ošetření vody je od 7,2 do 7,6 (i když některé firmy doporučují hodnotu 6,8 až 7,2).

Další z možností je použití přípravků, kde dezinfekci zajišťuje peroxid vodíku. Způsob péče o bazén je velmi podobný jako při čištění chlorem.

Nemusíme mít ale obavu, že bychom z bazénu vylézali slaní jako z moře, kde se koncentrace soli ve vodě pohybuje mezi 25 až 40 g na litr; v bazénu je to pouze 4 až 5 mg.

Kolem 50 000 korun stojí zařízení na čištění vody elektrolýzou. Místo chloru se zde používá obyčejná kuchyňská sůl, která se rozkládá na chlornan sodný a spolu s molekulami kyslíku vodu dezinfikuje.

I když se toto zařízení zdá velmi drahé, může se investice díky levnému provozu za několik let vrátit. Nebudeme muset vydávat několik tisíc korun ročně za tablety. Do vody však stále budeme přidávat přípravek na úpravu pH, konkrétně na jeho snížení, neboť elektrolýza vždy pH zvyšuje.
Foto archiv firem