Dlouhá léta Vondrákovi podnikali v jiném oboru. Radek se věnoval IT a vedl partnerskou prodejnu telefonního operátora, Renata pracovala jako dotační expertka a projektová manažerka. Dnes je potkáte téměř výhradně v holínkách a s rukama zabarvenýma od bezové šťávy. Na dohled od bájné hory Blaník, ve vesničce Křížov, se starají o stádo ovcí, a hlavně o pětihektarový bezový sad.

„Když jsem v roce 2012 nastoupila jako zahraniční tajemnice v Asociaci soukromého zemědělství, otevřel se mi konečně jiný pohled na venkov. Došlo mi, že to, co dělá venkov venkovem, je venku, a ne doma nebo v kanceláři za počítačem. Jednou jsem přiletěla z Bruselu a nadhodila Radkovi myšlenku, co kdybychom založili farmu. A on na to, že už o tom dlouho uvažuje,“ vzpomíná na začátky nového života Renata Vondráková.

Cesta k vysněnému cíli však nebyla snadná. Čtyři roky hledali vhodný pozemek a dalších pět let budovali farmu, než se stala soběstačnou. „Nebylo jednoduché najít nemovitost na prodej, která by měla i zemědělské pozemky. Nakonec jsme získali tento objekt, který je jen dvacet kilometrů od našeho původního bydliště,“ ukazuje nám naše hostitelka, která společně s manželem jejich dům prodala, vzala si hypotéku, a začala budovat nový život.

„Původně jsme netušili, kterým směrem se vydáme, co zde budeme pěstovat a chovat. Věděli jsme jedno – zkušenost ze zahraničí nám ukazovala, že v Evropě je možné se uživit i na pár hektarech. Jen je potřeba najít správný směr,“ říká Renata. Po poradě s odborníky zjistili, že trendem je pěstovat na orné půdě cokoliv, co se běžně sbírá ve volné přírodě, jako jsou šípky, maliny, jahodník, lípa atd. Rozhodli se, že na pěti hektarech vysadí černý bez. Dnes pěstují 3256 stromů odrůdy Haschberg a Sampo v biokvalitě.

I když se mnohým může zdát život v bezovém sadu romantický, na nějaké velké procházení mezi rozkvetlými keři příliš času nezbývá. Vondrákovi se nezastaví po celý rok, ani v zimě. Od září do poloviny února prodávají, co v létě a na podzim nasbírali a zpracovali. „Jen za letošní leden jsme vypravili víc než sto padesát objednávek. Připočtěme k tomu balení, a jelikož produkty máme ve skle, nějaký čas nám to zabere. Plus nutná administrativa a další výroba, protože stále něco dochází,“ říká Renata.

Hned počátkem jara pak vyrážejí do terénu. Největší práce je však čekají koncem léta a na podzim při sklizni bobulí. To jim vypomáhá až pětadvacet brigádníků a všichni jedou „nadoraz“. V těchto dnech se skoro nevyspí. Vstává se o půl sedmé a jede se dlouho do noci. Zatímco brigádníkům v šestnáct hodin končí směna, Vondrákovým v tu dobu začíná druhá. „Ze sadu svezeme bobule, ještě ten večer je odstopkujeme, vylisujeme a po jedenácté v noci můžeme začít pasterovat a stáčet do lahví nebo bag-in boxů,“ nechává nás nahlédnout do své práce Renata.

Ve dvě ráno by mohlo být hotovo. Ovšem někdy ještě ze spodních kalů, které se drží v nádržích, vyrábějí rosoly. A tak na spánek musí stačit hodinka či dvě. Něco se podaří dospat přes den. „Loni jsme ale bobule sbírali jenom deset dní, tak se to dá vydržet. Za těch deset dní jsme jich sebrali přes šest a půl tuny,“ říká naše průvodkyně.

Přitom úplně původní představa majitelů byla, že se uživí pouze prodejem do výkupu. Tato idea však velmi rychle vzala zasvé. A tak se hlavním odbytištěm stal vlastní e-shop. Velmi rychle si našel své zákazníky. Rok od roku, jak sad roste, jejich produkce skokově narůstá. Loni nasbírali víc jak jeden a půl tuny bezového květu a přes šest a půl tuny bobulí. Využije se každá kulička. „Překvapuje nás, kolik lidí už dnes neví, že bez je tak významná léčivka. Přitom do 2. světové války se jím léčila většina respiračních a zánětlivých onemocnění. Pořekadlo „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ odnepaměti dokládá, že bez černý je zkrátka bylina s uzdravovací mocí.

Renata z květů i plodů vyrábí mnoho lahodných i léčivých produktů, počínaje mošty, džemy či sirupy až po tinktury nebo čaje. Nabízí dokonce i bezový talisman. „Bez trhaný před letním Slunovratem slouží jako magický talisman. Můžete ho použít pro ochranu vlastního obydlí nebo jako dárek pro někoho blízkého.

Člověka napadá, jestli se jim bez černý ještě „nepřejedl“. Renata se však usmívá: „Pijeme ho ve všech jeho formách a ještě nás to neomrzelo. Na smažené bezové květy neboli kosmatice jsme ale v sezoně ještě nikdy neměli čas. Co ale dodržujeme pravidelně, je dvakrát denně deci bezového moštu. Možná i díky tomu vydržíme ten pracovní nápor a taky jsme zdraví. Je to obrovská dávka vitaminů,“ pochvaluje si farmářka.

Harmonie těla i duše

Bez jim za ta léta doslova učaroval. „Bez je jako jing a jang. Má v sobě jemnost kvítků a drsnost plodů. S jeho léčivými schopnostmi se stále hlouběji seznamujeme. Pomáhá totiž i na psychiku,“ usmívá se a zve návštěvníky na procházku romanticky rozkvetlým sadem. „Pro nás je to samozřejmě také krásné, ale my za tou romantikou vidíme spoustu práce a nedokonalost, na které musíme stále pracovat,“ dodává.

Recepty z Bezového sadu Renaty Vondrákové

Bezinkový sirup

Připravte si:

1,5 kg bezových květů

3 litry převařené vody

dalších 6 litrů vody na doplnění

6 kg cukru – ideálně bio třtinového

80 g kyseliny citronové

3 citrony – ideálně v biokvalitě

V pětilitrovém hrnci si předem si převařte 3 l vody. Až vychladne, vsypte do ní kyselinu citronovou, přidejte 3 citrony, oloupané a pokrájené na plátky a bezový květ. Navrch dejte talíř a vtlačte ho, aby voda byla nad ním asi 2 cm. Zakryjte a dejte do chladu louhovat (pokud se vejde do lednice) na 24 až 48 hodin.

Poté si připravte další, nejmíň 3l hrnec. Přes síto vyložené plátýnkem (Renata používá bavlněné dětské pleny) do něj vyluhovaný bez sceďte. Plátýnko pak ještě stočte do koule a bez i s citrony úplně vyždímejte. Vznikne vám zhruba 3 l výluhu. Ten rozdělte na 3 várky vždy po 1 litru. Ke každému litru pak přidejte 2 l převařené vody a 2 kg cukru – jedna várka se ideálně vejde do 5 l hrnce

Přiveďte k varu, ale už nevařte. Horké plňte do sklenic, zavíčkujte a nechte vychladnout dnem vzhůru. Pokud chcete mít jistotu, že vám sirup opravdu vydrží delší dobu, ještě sterilujte 30 minut při 80 °C.

Bezinkový rosol

Rosol se vyrábí výhradně z ovocné šťávy. Takže musíte mít odšťavněné zralé plody bezinky. Nebo třeba náš čistý stoprocentní mošt z plodu bezu.

Na 2 díly bezinkové šťávy (moštu)

1 díl cukru

Na 1 kg této směsi 12,5 g pektinu

(pro příklad: 2 l bezinkové šťávy plus 1 kg cukru a 37,5 g pektinu)

Bezinkovou šťávu přiveďte k varu. Zhruba 3 minuty nechte probublávat. Bokem si zamíchejte pektin v přiměřeném množství cukru (Renata rozmíchávala na tuto dávku vždy ve čtvrtkile). Když se šťáva vaří, tak jednou rukou tuto směs sypte do hrnce a druhou rychle míchejte, jinak by se vám tvořily hrudky. Následně přisypte zbytek cukru. Vše potom ještě míchejte, až se směs opět začne vařit. Pak na chvilku odstavte a horké lijte do skleniček. Zavíčkujte a sterilujte 20 minut při 80 °C.

Související články

Zdroj: Receptář