Biologická ochrana rostlin je záměrné využívání přirozených nepřátel škůdců (tzv. bioagens). Cílem je regulace a udržení četnosti populací škůdců na tolerovatelné úrovni.
Slunéčko likviduje mšice.
Velkou výhodou je skutečnost, že použité prostředky nenarušují přírodní rovnováhu (neškodí ostatním živým organismům). Bez škůdců, jimiž se živí, nedokáží bioagens přežít, proto nehrozí nebezpečí, že se z predátorů stanou noví škůdci. Ovoce a zelenina z takto ošetřených ploch má nulovou ochrannou lhůtu – bez obav můžete vše ihned konzumovat.
Základní předpoklady úspěšného použití prostředků biologické ochrany:
- přesné určení škůdce
- znalost jeho bionomie (způsob výživy, vhodné prostředí), škodlivosti, rychlosti rozmnožování
- minimalizace až vyloučení chemické ochrany rostlin, a to i před vysazením bioagens
dravý roztoč zabíjí svilušku
Mezi nejčastěji používané bioagens v našich podmínkách patří predátoři, parazitoidi (při hubení molic pomáhá parazitická vosička Encarsia formosa; s přemnoženými plzáky pomůže milimetr velká hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita) a draví roztoči (např. Typhlodromus pyri se používá v sadech a vinicích proti sviluškám a hálčivcům).
Nevýhodou biologické ochrany rostlin je, že při jednorázovém užití je účinek pomalejší nežli u preparátů chemických. Těšit se můžeme na dlouhodobější výsledek. Pokud se jedná o živý materiál, pak je důležité správné načasování aplikace a čerstvost materiálu.
Všechny přípravky bioagens musí být na území České republiky registrovány, viz Seznam registrovaných přípravků v ochraně rostlin (parazitické hlístice, parazitoidi, predátoři).
