Postřiky se často jeví jako jediná možnost, jak ochránit stromy před škůdci, plísněmi a nemocemi. Jenže stříkat si na zahradě chemikálie spousta lidí nechce. Čím je nahradit?
Postřiky vlastně vůbec není třeba používat. Někdy před škůdci sklizeň ubrání pouze vhodná skladba rostlin na záhonku. Třeba rajčata si rozumějí s bazalkou, a to nejen v italské kuchyni, ale i z pohledu sousedství na zahradě. Proto stačí na každé dva keříky rajčat vysadit jednu bazalku – pomůže zdolat škůdce a také zlepšit chuť a vůni rajčat. Kdo nevěří, může zkusit zasadit na jeden konec řádku keříků rajčat bazalku a na druhém nechat jen rajčata. Porovnání dvou rajských jablíček z opačných konců řádku vás zaručeně přesvědčí. Bazalka se pak využije i posléze. Salát s rajčaty položený na stole na terase bude přitahovat komáry a mušky jak noční lampička. Ale bazalka je spolehlivě odradí. A navíc bude salát chutnat naprosto báječně.
Podobné účinky jako bazalka má máta – silně odpuzuje mnohé housenky, moly a mravence. Na zkoušku se stačí podívat, kde na zahradě leží mraveniště a kde roste máta.
Sviluška chmelová se dá zase odpudit česnekem. Malý oranžový hmyz dokáže zničit celou úrodu okurek i rajčat, a navíc v pohodě přezimuje, takže je potřeba proti němu zakročit rázněji. Stačí prostřídat řádky rajčat a česneku a svilušky se budou stěhovat dál.
Postřik neznamená zlo
Ovšem někdy to jinak nejde a je třeba rostliny dobře postříkat, aby se zbavily neduhů. Existuje několik druhů přípravy.
Na jíchu se nejčastěji používá kopřiva
K nejznámějším patří takzvaná jícha, kdy se ve vodě nechají kvasit kusy bylin, a to klidně i týden. Nejčastěji se používá kopřiva – na deset litrů vody se využije asi kilogram vzrostlých kopřiv. Jícha hodně zapáchá, a to nejen lidem, ale také spoustě brouků. V naředěné formě se s ní stříkají mšice, ale jícha funguje i jako výborné hnojivo. Obsahuje totiž dusík, železo, vápník a křemík, a proto se v době růstu lije ke kořenům.
Heřmánek má antibakteriální účinky jak na člověka, tak na rostliny
Další druh postřiku se připravuje macerováním. Bylinu stačí zalít studenou vodou a nechat asi 24 hodin odstát. Nesmí ale začít kvasit! To znamená, že se na vodě nesmějí tvořit bublinky. Macerát z heřmánku pravého ředěný 1 : 5 se lije ke kořenům, protože má protizánětlivé a antibakteriální účinky. Naopak macerát z vratiče působí proti mandelince bramborové, mšicím, roztočům, ale pomáhá i proti padlí. Postřik z vratiče lze také získat výluhem.
Výluh je další variantou, jak dostat z bylin to nejlepší. Nasekané byliny se přelijí horkou vodou a nechají se hodinu vychladnout. Jak macerát, tak i výluhy se před aplikací musí ředit.
TIPY:
PROTI BĚLÁSKŮM RAJČATA
Macerát z vody a listů rajčat pomáhá proti běláskům na zelenině. Pro zvýšení účinnosti se používá rozpuštěné mazlavé mýdlo, díky němuž macerát nesteče a působí dlouhodobě.
ČESNEK JE NA HOUBY
Česnek nemají v lásce svilušky. Proti nim se připraví macerát v poměru 1 : 10, který zároveň dobře působí proti houbovým chorobám. Maceruje se asi 500 g česneku na 10 litrů vody.
DUBOVÉ LISTÍ NA MOLICE
Pro ochranu před molicemi stačí natrhat dvě hrsti dubových listů, zalít litrem vody a nechat den macerovat. Pak se macerát hodinu vaří, po vychladnutí se do něj přidá mazlavé mýdlo a po naředění se může stříkat na rostliny.
Zdroj: Časopis Dům a zahrada
