obrázek z archivu ireceptar.cz

Biozahrada Eden

V biozahradě Eden se uměle nehnojí a nestříká. Daří se zde životu, zdravým plodinám, zvířatům i lidem. Biozahrada vyžaduje určité znalosti a trpělivost. Odměnou je zdravé životní prostředí, menší finanční nákladnost i pracnost, neboť dobře rozběhnutý systém živé zahrady nám velmi pomáhá.

Pokud k udržení zdravé zahrady a zachování úrody potřebujeme množství chemických přípravků, pro mnoho lidí pěstování ztrácí smysl. Pěstování je pak drahé a chemicky ošetřené plodiny si můžeme koupit  v každém obchodě. Trend ekologického zemědělství je důkazem, že to jde i jinak. A malé ekologické zahrádkaření má také ohromný význam.

Kdy převládla „chemie“ ?

Na začátku 20. století se ke hnojení polí začaly v malé míře používat rozdrcené horniny a odpadní látky z průmyslu. Teprve v polovině minulého století nastoupila chemie a s ní i syntéza umělých hnojiv a pesticidů. Jeden z prvních, DDT, je nechvalně proslulý dodnes. V uměle hnojené sužované čím dál těžší mechanizací začal klesat obsah humusu a její struktura se zhoršovala. Ledkované rostliny rostly rychleji, a čím rychleji rostly, tím méně byly odolné proti škůdcům a houbovým organismům.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Ty bylo nutné začít hubit. Jenže pesticidy hubící škodlivé houby, hmyz a roztoče nebo plevelné rostliny, hubí i ty užitečné, například symbiotické půdní houby, bakterie starající se v půdě o tvorbu humusu, dravý hmyz, pavouky atd. Tedy začarovaný kruh.  

Návrat k přirozenému hospodaření

Devastace půdy a celé krajiny došla tak daleko, až si někteří rozumní zemědělci řekli: Takhle už to dál nejde, z toho bludného kruhu musíme ven! A tak vzniklo ekologické zemědělství. Ekozemědělci se vrátili k obnově vyvážené krajiny, ke zvyšování úrodnosti půdy, k předcházení výskytu chorob a škůdců.

Dva pilíře biozahrady:  úrodná půda a vyvážený ekosystém.

Úrodnost půdy

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Zdrojem potravy pro půdní edafon je mulč, nastýlka na povrchu půdy, která navíc chrání půdu před vysycháním. Šetří tak vodu, navíc z vyschlé půdy se život stahuje, tvorba prospěšného humusu ustává.

Je dána hlavně obsahem kvalitního humusu. Ten vytvářejí živé organismy žijící v půdě: bakterie, houby, řasy, prvoci, roztoči, chvostoskoci, mnohonožky, žížaly atd. Je třeba si je hýčkat a dodávat jim dostatek potravy.

Čím je naše půda živější, tím je úrodnější. Proto:

  • nepoužíváme umělá hnojiva ani pesticidy, které půdní edafon (soubor všech živých organismů v půdě) decimují.
  • Nezapomínáme ani na to, abychom půdní organismy pravidelně „krmili“, tedy abychom jim dodávali organickou hmotu. K tomu se výborně hodí kompost a zelené hnojení.
  • V našem Edenu platí zásada: nehnojíme rostliny, ale půdu! I půda je ekosystém, a úrodná, oživená půda je ekosystém vyvážený.

Vyvážený ekosystém

Čím více rostlinných a živočišných druhů je na naší zahradě doma, tím je zde stabilnější rovnováha. Jednotlivé druhy jsou propojené vzájemnými vazbami, poskytují jeden druhému potravu, žijí v symbióze nebo se požírají, a navzájem se tak udržují v určitých mezích. A jak jsme dosáhli toho, že je jich v Edenu taková spousta? Založili jsme na zahradě různé biotopy. Každý biotop je sídlem jiných rostlin a láká k sobě jiná zvířata.

 Rozmanití užiteční živočichové na zahradě k životu potřebují:

  • potravní nabídku (například kvetoucí rostliny)
  • úkryt (to může být trávník, houští, kameny a desky položené na zemi apod.)
  • vhodný prostor k rozmnožování (voda u obojživelníků, hnízdní budky u dutinových ptáků) 
  • místo k přezimování.

Biotopy a skrýše v Edenu 

Zahradní jezírko

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Ve vodě žijí vodní blechy, znakoplavky, vodoměrky, larvy potápníků a vážek, vodní plži atd. Vzhledem k hojnému výskytu dravého hmyzu nemají komáří larvy šanci dožít se dospělosti. Tůňka je také místem rozmnožování obojživelníků, např. žab.

  • Vyhloubili jsme jámu hlubokou asi metr s mělčí pobřežní zónou.
  • Dno jsme vyložili speciální fólií a napustili vodu.
  • Břehy jsme obložili kameny a osázeli rostlinami – jak kolem vody, tak i přímo v mělké zóně.
  • V hluboké zóně koření lekníny a na hladině rostou plovoucí rostliny, např. okřehek a voděnka. Jednu třetinu hladiny udržujeme volnou.

 

Bylinková skalka

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Skalka je útočištěm nejrůznějších druhů hmyzu, ať už jsou to brouci (třeba draví střevlíci), nebo samotářské včely, pestřenky či motýli lákaní kvetoucími bylinami. Na kamenech se s oblibou vyhřívají ještěrky. Najdeme tu ale také škvory, stonožky a další malé obyvatele.

Vznikla tak, že jsme hlínu vybranou při hloubení jezírka navršili, osázeli kameny a osadili aromatickými bylinkami, např. levandulí, tymiánem, šalvějí, mateřídouškou, dobromyslí nebo yzopem.

Hromada kamení

Na slunném místě slouží za příbytek hmyzu, pavoukům i ještěrkám, které jako tzv. studenokrevní živočichové využívají tepla nastřádaného v kamenech. Ve škvírách mezi kameny se pak skrývají a rozmnožují.

Kupka listí či klestí

Ve stinném zákoutí poskytuje úkryt kromě hmyzu a pavouků také rejskům a ježkům, kteří se za soumraku vydávají na lov a sbírají mimo jiné obtížné slimáky.

Trouchnivějící dřevo

Je důležité jako skrýš nebo zdroj potravy např. pro stínky, stonožky, střevlíky apod. Kusy dřeva jsme zakomponovali do bylinkové skalky, k zahradní zídce jsme pak naskládali hraničku dříví.

Motýlí zákoutí

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

V biozahradě Eden stále něco kvete. Nejen pro potěchu oka, ale také pro hmyz živící se nektarem; příkladem jsou pestřenky: dospělci vyhledávají kvetoucí rostliny, larvy se ovšem živí mšicemi. Vysejte tu a tam mezi zeleninu řádek kvetoucích bylin.

Je potěchou pro oko, zároveň jsou však motýli indikátorem kvality našeho ekosystému. Přilákali jsme je příslušnou potravní nabídkou. Neodolatelná je pro ně např. kvetoucí komule, třapatka nebo oman, housenky babočky kopřivové potřebují kopřivy, pupalka nabízí potravu nočním motýlům a na keře zimolezu se slétají kolibříkům podobné dlouhozobky.

„Hotýlek“ pro blanokřídlý hmyz

Zhotovili jsem jej jednoduše z kousku trámku, do kterého jsme navrtali otvory o průměru 1-10 mm a pověsili ho na sloupek pergoly.

  • K zavěšení se hodí také jižní nebo východní strana kůlny, altánu, stromy apod.
  • Do chodbiček, které jsme takto uměle vytvořili, si včely samotářky nanosí pyl, k zásobám nakladou vajíčka a otvor zazátkují. Zásobou pylu se pak živí včelí larvy, případně se v chodbičkách vyvíjejí larvy parazitických vosiček, které sem jako zdroj potravy nosí živou kořist.

Věnujte náležitou péči kompostu, vyplatí se to!

Pro dobré kompostování je důležité míchat různé materiály, postarat se o dostatečnou vlhkost (zakrytím), ale také dostatek vzduchu v hromadě (překopáním). Při kompostování mícháme strukturní, sušší a dřevitý materiál se zelenou hmotou, kuchyňskými odpady a jiným materiálem bohatým na dusík, případně provlhčete kompost močůvkou nebo kopřivovým zákvasem. Zásadně také kompostujeme čerstvý hnůj. čerstvý zarytý na záhonech působí jako ledkové hnojivo: rostliny rostou „jako divé“, ale jsou také více napadány houbami a škůdci a hůře se skladují. Může za to snadno přístupný, pohyblivý dusík.

Radomil Hradil

Akční letáky