Říká se mu také aurakárie nebo „živoucí fosílie“. Patří mezi nejstarší rostliny planety a údajně rostl už v pravěku. Vědci se dokonce shodují, že první blahočetí generace se objevila v době, kdy po naší planetě běhali dinosauři, kteří tuhle zeleň o výšce 60 – 80 metrů, požírali jako potravu. Tehdy byla rozšířena pouze na severní polokouli, ale změny klimatu ji „vyhnaly“ do tropů. Dnes blahočet patří mezi endermity – tedy rostliny, které se vyskytují pouze na jednom místě a ještě v omezeném množství. Není divu, že tohoto krasavce z jižní polokoule chce mít každý doma…

Zahradní solitér

Blahočet existuje v několika odrůdách. Vybrat si můžete podle toho, jestli ho chcete pěstovat venku nebo doma. Na zahradu je ideální blahočet chilský, který má svou domovinu v horských oblastech Austrálie, Argentiny a Chile. Zatímco ve svém přirozeném prostředí se vyšvihne do výšky 40 metrů, v českých zahradách se drží poněkud „při zemi“ a jeho maximální výškou u nás je 8 metrů a rozpětím větví až 4 metry.

Tak trochu jiný strom

Už na první pohled je tenhle stromek tak trochu jiný. Jeho ztepilost a chaoticky rozložené větve (zejména v mladém věku) z něj dělají originál a ozdobu zahrady. Proto ho nechte vyniknout sólo. Samota mu prospěje i prakticky. Blahočet má velké rozpětí větví a velmi hluboký kořenový systém, takže potřebuje pro sebe poměrně dost místa. Nejlépe se mu daří na světlém stanovišti s dobře propustnou, vlhčí a kyselejší půdou. Tak mu nějaké takové místo vyberte!


Stálezelený vánoční strom

Pokud toužíte pěstovat blahočet doma, máte šanci. Jen musíte sáhnout po blahočetu různolistém, kterému se říká lidově pokojová jedle. Pochází z ostrova Norfolk v Tichém oceánu. Jeho přídomek „ztepilý“ má svůj důvod, protože jehličnan dosahuje v tropech výšky až 70 metrů! Takového „macka“ byste samozřejmě do bytu nedali, proto jeho pokojová varianta je o poznání menší. Zajímavostí blahočetu je, že je stálezelený a téměř nikdy neopadá. Proto ho lidé často používají jako každoroční vánoční stromeček. Ač sám bývá pasován na krále zimních svátků, ve skutečnosti chlad nesnáší. Nejlépe mu je při teplotách kolem 20 °C. Miluje polostín, proto odborníci doporučují rostlinu umístit na okenní parapet ve směru na jihovýchod. V létě ho můžete dát na balkon či terasu, v zimě na schodiště, do zimní zahrady nebo do chodby.

Pozor na zálivku!

Blahočet má ale jednu zvláštnost – nesnáší tvrdou vodu! Proto na zálivku je nejlepší používat dešťovou nebo převařenou vodu. Každé dva týdny je potřeba do vody přimíchat i univerzální tekuté hnojivo, které dodá jehličnanu pořádnou dávku energie. Co se týče škůdců, blahočet s nimi nemá zase takové problémy. Jediné, co ho může občas potrápit, je hniloba kořenů nebo antrakóza, kterou způsobují mikroskopické houby. Navenek se to pozná podle hnědých skvrn a žloutnutí nadzemní části rostliny. Nebezpečím jsou pro blahočet i červci, které se rádi shlukují v paždí větví (nebo mezi jehlicemi). Těch se ale zbavíte poměrně snadno pomocí olejových přípravků.

Zdroje: www.ceskestavby.cz, www.chalupari-zahradkari.cz

Související články