Bobkovišeň má krásné květy.
Zdroj: Profimedia

Jak pěstovat bobkovišeň a jak ji jednoduše množit

Znáte bobkovišeň? Víte, co s ní na zahradě a jak se o ni postarat, či jak ji množit? Bobkovišně patří mezi méně známé keře, ale jsou zajímavé a pěkně se doplňují s další neopadavou zelení na zahradě. Pěstování i množení bobkovišní je navíc jednoduché a zvládne je i zahrádkář začátečník. 

Zdroje: prima-receptar.czradybydleni.cz

Málo známá bobkovišeň

Bobkobišně jsou příbuzné střemchám, dalším méně známým keřům u nás, ale také slivoním. Bobkovišeň lékařská čili Prunus laurocerasus je stálezelený keř, který pochází z jihovýchodu. Daří se mu dobře v okolí Černého moře, Albánii, Bulharsku, ale také v Íránu a vyskytuje se i na Kavkaze.

Bobkovišeň je stálezelený, odolný a mrazuvzdorný keř, který se nejčastěji používá v kombinaci s dalšími stálezelenými keři do živých plotů kdy není cílem úzká zelená bariéra, ale naopak nerovnoměrnost a nápaditá různorodost sesazených rostlin. Doplňuje se proto dobře s rododendrony, cesmínami či hlohyněmi a dalšími barevně proměnlivými keři. Bobkovišeň na jaře vykvétá květy, které jsou jako svíce vztyčené vzhůru a později se přemění v červené, na podzim až černé třešničky.

Bobkovišeň se nevysazuje kolem dětských hřišť, aby nesváděla jedovatými plody. Bobkovišeň se nevysazuje kolem dětských hřišť, aby nesváděla děti svými jedovatými plody. Zdroj: Profimedia

S bobkovišní opatrně

Název bobkovišeň je poměrně nový a nezažitý, tento keř býval označovaný také jak o střemcha bobková nebo vavřínová či višeň bobková.
Bobkovišeň lékařská by vás mohla svým názvem jednoduše zmást. I když si označení lékařská spojujeme s řadou léčivých a bezpečných bylin, tato k nim rozhodně nepaří. Tinktura, která se dříve z bobkovišní vyráběla, byla striktně na předpis, užívala se jen po kapkách a předávkování končilo smrtí. Dnes je proto bobkovišeň označovaná jako jedovatá a nevhodná do parků nebo jinam, kde se pohybují děti. Celá rostlina je toxická a zajímavé černé plody by mohly vybízet k ochutnání.

.  V období od dubna až do června vykvétají na bobkovišni vzpřímené hrozny bílých květů. Všimněte si, zda ve vašem okolí nekvete bobkovišeň právě teď.  Zdroj: profimedia.cz

Pěstování a množení bobkovišně

Je to poměrně jednoduché.

  • Bobkovišně se vysazují na jaře do půdy bohaté na živiny, proto je vhodné promíchat půdu s kompostem.
  • V chudých, či příliš vápenatých půdách keř žloutne a o hnojení si vyloženě říká.
  • Pro pěkně nepropustný živý plot je vhodné vysadit dvě až tři sazenice na metr délky živého plotu.
  • Ideální stanoviště je slunné, případně jen částečně zastíněné.
  • Bobkovišeň není náročná na zálivku, vydrží i sucho.
  • Mrazy zvládá velmi dobře, běžně se uvádí, že až do -25 stupňů Celsia, ale na druhou stranu je vhodné bobkovišeň zalévat i v zimě, pokud nemrzne.
  • Tak jako další zeleň na zahradě, může i bobkovišeň trpět na padlí. Každý zkušenější zahrádkář však pozná, kdy hrozí výskyt tohoto parazitického houbového onemocnění a může zeleň preventivně ošetřit postřikem.

Hloh vělkokvětý, kalina svraskalá, bobkovišeň lékařská Živý plot z hlohu, kaliny a bobkovišně není třeba udržovat v pravidelném stříhu, dobře vyniknou i přírodní tvary keřů.  Zdroj: Shutterstock.com

Rozmnožte si bobkovišeň semeny či řízky

I když se dají bobkovišně množit semeny, a to jejich výsevem na podzim, nejvíce se využívá řízkování. Asi 10 cm dlouhé řízky s alespoň 3 listy se odebírají na konci léta, typicky v srpnu, ale můžete si řízky nachystat i kdykoli během podzimu až do prvních mrazů. Řez je vhodné namočit do stimulátoru a zasadit do menší nádoby zhruba 1–2 cm do zeminy. Jde jen o to, aby se řízky nevyvracely.

Zakořeněné řízky či ze semene vzešlé rostliny přeneste ven až příští jaro, kdy je můžete přesadit na konečné stanoviště.

Akční letáky