Zdroje: prima-receptar.cz, radybydleni.cz
Málo známá bobkovišeň
Bobkobišně jsou příbuzné střemchám, dalším méně známým keřům u nás, ale také slivoním. Bobkovišeň lékařská čili Prunus laurocerasus je stálezelený keř, který pochází z jihovýchodu. Daří se mu dobře v okolí Černého moře, Albánii, Bulharsku, ale také v Íránu a vyskytuje se i na Kavkaze.
Bobkovišeň je stálezelený, odolný a mrazuvzdorný keř, který se nejčastěji používá v kombinaci s dalšími stálezelenými keři do živých plotů kdy není cílem úzká zelená bariéra, ale naopak nerovnoměrnost a nápaditá různorodost sesazených rostlin. Doplňuje se proto dobře s rododendrony, cesmínami či hlohyněmi a dalšími barevně proměnlivými keři. Bobkovišeň na jaře vykvétá květy, které jsou jako svíce vztyčené vzhůru a později se přemění v červené, na podzim až černé třešničky.
S bobkovišní opatrně
Název bobkovišeň je poměrně nový a nezažitý, tento keř býval označovaný také jak o střemcha bobková nebo vavřínová či višeň bobková.
Bobkovišeň lékařská by vás mohla svým názvem jednoduše zmást. I když si označení lékařská spojujeme s řadou léčivých a bezpečných bylin, tato k nim rozhodně nepaří. Tinktura, která se dříve z bobkovišní vyráběla, byla striktně na předpis, užívala se jen po kapkách a předávkování končilo smrtí. Dnes je proto bobkovišeň označovaná jako jedovatá a nevhodná do parků nebo jinam, kde se pohybují děti. Celá rostlina je toxická a zajímavé černé plody by mohly vybízet k ochutnání.
Pěstování a množení bobkovišně
Je to poměrně jednoduché.
- Bobkovišně se vysazují na jaře do půdy bohaté na živiny, proto je vhodné promíchat půdu s kompostem.
- V chudých, či příliš vápenatých půdách keř žloutne a o hnojení si vyloženě říká.
- Pro pěkně nepropustný živý plot je vhodné vysadit dvě až tři sazenice na metr délky živého plotu.
- Ideální stanoviště je slunné, případně jen částečně zastíněné.
- Bobkovišeň není náročná na zálivku, vydrží i sucho.
- Mrazy zvládá velmi dobře, běžně se uvádí, že až do -25 stupňů Celsia, ale na druhou stranu je vhodné bobkovišeň zalévat i v zimě, pokud nemrzne.
- Tak jako další zeleň na zahradě, může i bobkovišeň trpět na padlí. Každý zkušenější zahrádkář však pozná, kdy hrozí výskyt tohoto parazitického houbového onemocnění a může zeleň preventivně ošetřit postřikem.
Rozmnožte si bobkovišeň semeny či řízky
I když se dají bobkovišně množit semeny, a to jejich výsevem na podzim, nejvíce se využívá řízkování. Asi 10 cm dlouhé řízky s alespoň 3 listy se odebírají na konci léta, typicky v srpnu, ale můžete si řízky nachystat i kdykoli během podzimu až do prvních mrazů. Řez je vhodné namočit do stimulátoru a zasadit do menší nádoby zhruba 1–2 cm do zeminy. Jde jen o to, aby se řízky nevyvracely.
Zakořeněné řízky či ze semene vzešlé rostliny přeneste ven až příští jaro, kdy je můžete přesadit na konečné stanoviště.