Zdroje: chalupari-zahradkari.cz, www.nasezahrada.com
Co čeká vaše sazenice rajčat?
Co všechno může potkat vaše rajčata během sezony? Slunce, déšť, nemoci i škůdci! Zatímco s počasím si neporadíme, rajčata i další druhy zeleniny můžeme chránit vhodným stanovištěm. Škůdce a nemoci můžete odradit preventivně i hubit je různými přípravky při jejich výskytu.
K základním podmínkám, které každá rostlina potřebuje, patří také dostatečná zálivka, vhodné stanoviště, substrát a výživa. Substrát a výživa jdou spolu ruku v ruce. Dobře prohnojená půda bohatá na živiny je rozhodně dobrý start.
Rychle rostoucím a plodícím zeleninám se však také přilepšuje, jak jen je to možné, aby byly rostliny nejen zdravé, ale také abyste zajistili vydatnou sklizeň. O té celé vaše snažení je a z tohoto důvodu se do pěstování investuje nejen práce a péče, ale také nákup či výroba různých hnojiv.
Nadbytek dusíku v půdě znamená nedostupnost vápníku pro rajčata.
Na rajčata číhá i nekróza
Podívejte se, co říká o pěstování rajčat a konkrétně nekróze zkušená zahrádkářka ze Zahrady pro radost:
Nedá se než nesouhlasit. Nekróza rajčat je způsobena deficitem vápníku nebo také nadmírou dusíku a draslíku. Dodejte rostlině vápník a nebude k ní docházet, nekróza se nešíří z plodu na plod či další rostlinu. Zda je problém s černáním zvratný již za výskytu nekrózy během sezony je otázkou, nicméně jsme nyní na začátku, a právě teď je dobré uvědomit si, co všechno mohou a budou rajčata potřebovat, co se týče výživy a zálivky.
Výživa rajčat
Přihnojování rajčat a veškeré zeleně se týká především poměru tří základních minerálů, tj. dusíku, draslíku a fosforu, které jsou zásadními makroživinami. Do skupiny důležitých makroživin patří ale také vápník, který potřebují především zmíněná rajčata a papriky.
Tyto všechny jsou již v půdě obsaženy, můžete je také ale přidávat pomocí hnojiv v zálivce či v podobě granulí zapracovaných do půdy a k tomu vám mohou pomoci hnojiva přírodní i syntetická. Volba je jen na vás. Pro i proti musíte zvážit sami.
Během doby růstu je vhodné veškeré zeleni dopřát hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Právě ten je za bohatým nárůstem zelené části rostlin. V průběhu sezony se pak přechází k hnojivům bohatším na fosfor, draslík a také hořčík. Ne nadarmo jsou hnojiva označovaná heslem „květ a plod“.
Při abiotické nekróze je napadý pouze spodek plodu.
Hnojiva pro specifické rostliny
Později po sklizni, je možné používat hnojiva podzimní. Což platí jen u trvalek. Stejně tak je nutné věnovat se pH, respektive acidofilním rostlinám, které potřebují pro příjem živin kyselé prostředí, což je také upravováno speciálními hnojivy. Z tohoto důvodu najdete na hnojivu určeném například pro borůvky, že je možné jeho použití i na azalky a pěnišníky.
Užívání hnojiv v doporučeném množství by mělo být automatické. Přehnojená zeleň není žádoucí ani u plodin, ani u jiných byť okrasných rostlin.
Přihnojování bobkovým listem
Ptáte se, proč by mělo být hnojivo z bobkového listu rostlinám obzvláště přínosné? K přihnojování paprik i rajčat, ale také mnohých dalších rostlin, ho používaly už naše babičky. Obvykle stačí macerovat tři až čtyři nalámané bobkové listy v litru vhorké vody a po vychlazení tekutinou zalévat. Dělá se to proto, že bobkový list je zdrojem mnohých živin a především vápníku, draslíku, hořčíku a fosforu. Těchto látek sice neobsahuje velké množství, ale na druhou stranu díky tomu není hnojivo agresivní a lze jej proto bez problému kdykoli používat neředěné namísto zálivky.
Pokud se obáváte nekrózy, můžete také použít na vápník bohatý dřevěný popel, který lze do půdy jen zapracovat, případně nechat louhovat ve vodě a následně jím zalévat.
