„S bonsajemi je teď plno práce, ale každý pěstitel se na tohle období těší,“ začíná Petr Havelka z Kněževse na Žďársku. „Koncem března jsme skončili s přesazováním stromků, to se musí odehrát ještě před rašením rostlin. V květnu nicméně ještě hrozí ranní mrazíky, takže je třeba při nepříznivé předpovědi bonsaje na noc raději zakrýt, nebo je i schovat na noc do skleníku – to ale jen při teplotách pod bodem mrazu.

Hnojení a zaštipování

Při rašení je důležité nezanedbat první dávku hnojiva, jímž stromky zásobujeme až do června. Použít lze speciální tekuté hnojivo pro bonsaje, výběr přípravků je velký. Praktické jsou také granule, které se rozpouštějí postupně, a živiny se tak uvolňují zálivkou nebo deštěm. Já oba typy hnojiv buď střídám, nebo jednou za 14 dní použiju oba. Řídím se při tom také podle počasí – když je deštivo, tak se hnojivo ze zeminy rychle vyplaví a je potřeba jeho zásobu doplnit dříve. Poslední dávku tekutého hnojiva dávám rostlinám v srpnu.

Bonsaje se stříhají a zaštipují poprvé během května až června, když začíná bujný růst rostlin. Stromky je potřeba zakracovat průběžně pořád, aby si udržely nízký tvar.“

Klíčová je zálivka

„V průběhu jara je samozřejmě potřeba bonsaje zalévat, ale ještě ne tolik. Když však začnou opravdu velká horka – a to je poslední léta skoro každý rok - tak je právě zálivka pro růst stromků ze všeho nejdůležitější. Zemina nesmí nikdy vyschnout,“ zdůrazňuje pěstitel. „Vláhu je potřeba hlídat neustále, malé misky bonsají vysychají velmi rychle. Jehličnany jsou odolnější, listnáče mají však díky větší listové ploše spotřebu vody větší, a proto přísušky snášejí hůř.“

Pravidelné zalévání bonsají není maličkost ani z hlediska odběru vody. „Mám ke stovce bonsají, denně spotřebuju tak 70-100 litrů vody. Poprvé zalévám hned ráno, to mi pochůzka ještě před odchodem do práce trvá asi půl hodiny. Podruhé zalévám večer, to trvá déle, skoro dvě hodiny, protože současně ještě kontroluji zdravotní stav každé rostliny. K zálivce mám dešťovku, kterou jímám do nádrže. Ale v suchých létech dešťovka nestačí, takže musím použít odstátou vodu z vodovodu.“

Pokud jsou v létě vedra opravdu extrémní, tak je někdy lepší přemístit bonsaje přes den do stínu, hlavně listnáče, abych zpomalil vysychání. Důkladně je proleji vodou, a stromky tak někdy vydrží i dva dny bez zálivky.

K zastínění bonsají před slunečním žárem se rovněž používají různé sítě, které propouštějí vodu a malé procento slunečních paprsků.

Bonsaje a dovolená?

Nabízí se tak samozřejmě otázka, jak tedy vlastně majitelé bonsají řeší letní dovolené, případně prázdniny. „Dovolenou je třeba vybírat tak, aby bonsaje netrpěly,“ rozhodně říká Petr Havelka, otec dvou holek. „My jezdíme na letní dovolenou nejčastěji zhruba na týden na chatu do 20 km vzdálených Ždárských vrchů, odkud se můžu každý večer vrátit domů a bonsaje zalít. Což jsem také mnoho let dělal, než jsem se domluvil s hodnými sousedy Řezníčkovými, kteří bonsaje obstarávají za mě. Pokud jedeme někam dál, třeba na Slovensko, tak jsem popravdě řečeno nejraději, když je chladno nebo rovnou prší. Takže s mírnou nadsázkou řečeno je pro mě nejhezčí dovolená taková, když prší – to pak říkám, že je krásně,“ usmívá se Petr Havelka. „Pokud však nemáte nikoho, kdo by se o bonsaje během vaší nepřítomnosti postaral, nezbyde než neodjíždět na dlouho.“

Ochrana a pletí

V průběhu celé sezóny je také nutné dávat pozor, jestli stromky nenapadli někteří škůdci, především svilušky a molice; je třeba kontrolovat i spodek listů, každý rok je několik bonsají napadených. Ochranných přípravků je celá řada, já používám běžné chemické postřiky na mšice a molice. Rovněž doporučuji nepodceňovat pletí. Plevel je nutno průběžně vytrhávat, aby neodebíral stromkům cenné živiny. Tady u nás na Vysočině je třeba spousta semínek břízy, které jsou vysoce životné. Mech a některé druhy skalniček, které na zemině vyrostou, ale nechávám.“

„Koncem května a hlavně v červnu bonsaje rychle rostou, takže je nejen musíme stříhat, ale také dávat pozor, jestli se do větví stromů, které jsme na podzim začali tvarovat, dráty příliš nezařezávají - hlavně v horní, nejrychleji rostoucí části stromku. Když zjistíme, že drát je už moc těsný, tak ho raději sundáme. Platí to především o listnáčích, které je potřeba hlídat velmi bedlivě.

Nezvyklý sestřih pro větší krásu

Bonsajisté používají na konci června ještě jednu techniku, které se říká defoliace. Spočívá v tom, že se u listnáčů ostříhají všechny nově narostlé lístky a nechají se jen řapíky. Dělá se to proto, aby se docílilo jemnějšího větvení, menších lístků a také lepšího podzimního vybarvení. Ne všechny druhy listnáčů jsou k tomu ale vhodné, dobře to snášejí javory, habry a lípy. Stromek ale musí být před tímto zásahem v hodně dobré kondici.